Evropa intenzivně řeší, jak nahradit ruský plyn
18.02.2022
Evropská unie ještě nikdy ve své historii nepociťovala takový nedostatek ruského plynu jako v současné době. Platí drsnou cenu za to, že na jeho dodávkách závisí zhruba z 35 procent, zatímco před deseti lety asi z jedné čtvrtiny.
A kvůli napětí mezi Ruskem a Ukrajinou dokonce hrozí, že plynovody s ruským plynem vyschnou úplně. Brusel i jednotlivé členské země EU tak nyní hledají cesty, jak z této situace vybruslit. Částečným řešením je rychlé zvyšování dodávek zkapalněného zemního plynu ze zámoří, především z USA, pro které se Evropa od prosince stala největším exportním trhem LNG namísto Asie.
V
(Zdroj: ihned.cz)
EU prochází přelomovým obdobím
27.03.2017
Když v Římě před 60 lety šest zemí položilo základy Evropské unie, hustě pršelo. Když se na stejném místě v sobotu sešli lídři dnešní unie, na obloze nebyl jediný mráček. Ale není v tom nic symbolického. Evropská unie naopak čelí řadě vážných krizí, jako je stoupající podpora populistů, migrace nebo terorismus. Hrozbami do budoucna jsou i agresivní Rusko nebo Spojené státy nepředvídatelného prezidenta Donalda Trumpa. To vše se týká i Česka. Avšak to v dnešní přelomové době nemá jasno, jakou Evropu vlastně chce.
Premiéři či prezidenti zemí unie přijeli do Říma na slavnostní summit už bez Velké Británie, která se z EU chystá odejít. Šedesát let po podpisu Římských smluv, které jsou základem dnešní podoby evropské integrace, potvrdili, že se unie musí po brexitu výrazně změnit, aby se ubránila kritikům a dokázala čelit krizím. Jaká nová Evropa bude? Její podobu může ovlivnit i Česko. Unijní šedesátiny v Římě sice také slavilo, jakou EU do budoucna chtějí, na to ale čeští politici nejsou schopni jasně odpovědět. Společné prohlášení z Říma je plné obecných vět, které evropští lídři opakují už roky: posílení hospodářského růstu nebo bezpečnosti, důraz na sociální práva. Jakmile jdou do větších detailů, hned přijdou hádky. Ty ale provázejí evropskou integraci od samého počátku, a bylo by proto chybou jejich význam přeceňovat. Pokud v letošních klíčových francouzských a německých volbách zvítězí proevropské síly, jak se zatím zdá, dá se očekávat tlak na pokračování integrace. Je to velmi pravděpodobné právě proto, že krize ohrožující unii jsou zdaleka nejvážnější v jejích dějinách. Pro starší členské země je EU naprostým základem jejich politiky a nenechají ji padnout. To by se musela napříč Evropou dostat k moci krajní pravice či levice. Diplomaté proto očekávají předložení iniciativ v několika klíčových oblastech, jako je rozvoj společné obrany, ochrana sociálních práv nebo posílení eurozóny.
Česko se brání pokutě od EU za střet zájmů při rozdělování dotací
23.03.2017
Česko ve středu požádalo EU o smírčí řízení kvůli pokutě za údajný střet zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádá ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o návrh zmírnění dopadů sankce. Podle EK byli ve střetu zájmu členové dozorčí rady státního zemědělského fondu včetně bývalého člena vedení holdingu Agrofert Jaroslava Faltýnka (ANO). Vicepremiér, šéf ANO a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že se o střet zájmů nejednalo.
Česku tak hrozí sankce 800 000 eur (22 milionů korun). Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že místopředseda ANO Faltýnek byl ve střetu zájmů. Důvodem bylo, že jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství. Podle Evropské komise byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Česko ve středu předalo EK žádost o zahájení smírčího řízení kvůli navržené pokutě, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Fond požaduje, aby komise od pokuty upustila, a v opačném případě se chce obrátit na Soudní dvůr EU. Premiér v dopise žádá od ministra zemědělství Jurečky návrh, jak minimalizovat dopady pokuty. Obratem požaduje také návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda. "Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena," píše premiér v dopisu. Jurečka na svém facebookovém profilu uvedl, že členové dozorčí rady SZIF nemohou udělení dotací nijak ovlivnit. Stejně se vyjádřil také Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil. Faltýnek ani ostatní členové dozorčí rady SZIF podle něj ve střetu zájmů nebyli.
zdroj: ihned.cz
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz
Zpomalil růst EU i eurozóny
07.03.2017
Ekonomika eurozóny loni zpomalila růst na 1,7 procenta z předloňských dvou procent. Zvolnila také ekonomika celé Evropské unie, která stoupla o 1,9 procenta po růstu o 2,2 procenta v roce předchozím. V úterý to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil i dosavadní údaje o stabilním tempu růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celé EU pak ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, mírně rychleji než ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,9 procenta. V České republice růst podle Eurostatu zrychlil v závěru roku na 0,4 procenta z tempa 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu se zvýšilo na 1,9 procenta z 1,8 procenta v předešlém kvartálu. Růst na konci roku táhla spotřeba domácností a oživení investic, uvedl Eurostat. K ekonomické expanzi přispěla mírně i tvorba zásob a vládní výdaje. Evropská komise v únoru předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce poroste o 1,8 procenta. Hospodářský růst v eurozóně letos podle komise zvolní na 1,6 procenta, příští rok však opět mírně zrychlí a vrátí se na 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz