Evropa úspěšně plní zásobníky plynem
08.08.2022
Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.
„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.
Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Přežije Česko bez eura?
10.10.2017
Většina Čechů odmítá přijmout euro, zároveň si ale přeje udržet Česko v centru evropského dění. Tento dlouhodobý rozpor dokazují různé průzkumy veřejného mínění. Je však jasné, že Češi si budou muset vybrat. Zachování koruny by znamenalo, že země se ocitne na evropské periferii. Lídři EU čím dál víc mluví o tom, že na budoucnost unie by měly mít rozhodující vliv právě státy platící eurem.
Postoj Čechů je vskutku paradoxní. Čtyři z pěti tázaných jsou proti přijetí eura, ale i pro zachování či posílení vztahů s EU. Tato čísla potvrdil například dubnový průzkum agentury CVVM i srpnový společnosti Median pro ČT. Stejně jako předchozí šetření agentury STEM. "Češi vnímají euro jako nástroj národního útlaku," říká sociolog a ředitel STEM Jan Hartl. Nesourodost v postojích české společnosti naznačuje, že zdejší politici neumí lidem vysvětlit současnou podobu sjednocené Evropy a to, jak si její budoucnost představují hlavní hráči: Francie a Německo. Z ekonomického hlediska nelze podle odborníků jednoznačně říct, že rychlé přijetí společné evropské měny je pro české hospodářství tím nejvýhodnějším. Se vstupem do eurozóny je třeba počkat alespoň do doby, než bude jasné, že se euro zcela zotavilo z finanční krize. Zatím se Evropská centrální banka stále snaží ekonomiku eurozóny dopovat tím, že do ní pumpuje levné peníze. Z politického hlediska se ale přijetí eura jeví jako nutná podmínka ukotvení Česka na Západě v době, kdy část domácích politiků táhne zemi na Východ. "Odmítnutí eura by vedlo k postupné závislosti nejprve na ekonomice Číny a Ruska. V krátké době by to znamenalo politickou závislost na těchto velmi silných a agresivních imperiálních mocnostech," tvrdí bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský. Jak velký vliv oproti zbytku získají země s eurem, zatím není rozhodnuto. Lze vycházet jen z vizí, které nedávno představil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nastínil několik plánů, na kterých by se podle něj měly shodnout hlavně země eurozóny. Ta by především měla mít svůj vlastní rozpočet, který by pomáhal těm zemím, jež provádí ekonomické reformy, ale současně trpí vysokou nezaměstnaností. Týkalo by se to tedy hlavně zemí ze Středomoří.
Evropská komise žaluje Česko a Lucembursko
05.10.2017
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 tisíc korun). České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice. Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.
V oblasti vývoje baterií mají Spojené státy i Asie před Evropou náskok.
03.10.2017
Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbus, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této oblasti mají zatím USA a Asie před EU náskok. Evropský komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič má příští týden hostit schůzku ředitelů různých evropských firem, od chemických přes výrobce aut po výrobce baterií, který má podpořit spolupráci v sektoru. Na podporu plánu jsou k dispozici také finanční prostředky z evropských fondů ve výši až 2,2 miliardy eur (57,1 miliardy korun), napsal list Financial Times.
Celosvětová poptávka po lithium-iontových bateriích by podle banky Goldman Sachs měla do roku 2025 stoupnout na 40 miliard dolarů (883,7 miliardy korun), protože elektrické vozy se stanou samozřejmostí. Nicméně banka očekává, že trhu bude dominovat Asie. Evropské automobilky zvýšily své odhady prodeje elektrických aut před zavedením přísnějších emisních pravidel v EU v roce 2021. Banka UBS odhaduje, že prodej elektrických aut do pěti let překoná prodej vozů s naftovým motorem. Avšak snahy kontinentu vyrábět baterie pro jejich pohon zaostává. Zatímco Čína, Japonsko a USA zřídily továrny na výrobu elektrických článků používaných v bateriích elektrických aut, Evropa ještě nepostavila ani jednu továrnu. Šefčovič řekl listu Financial Times, že je zásadní nemít v tak důležitém odvětví "Kodak moment". Upozornil tím na to, jak společnost může zaváhat při předvídání obrovských změn v oboru. "Co potřebujeme, je Airbus pro baterie. V 60. letech jsme měli spoustu menších společností se špičkovými technologiemi, ale co jim chybělo, byla velikost. Potřebovali jsme dát dohromady Němce, Francouze a další Evropany, aby vyvinuli to, co je dnes úžasné letadlo," řekl Šefčovič. Airbus spustil činnost v roce 1967 jako podnik mezi Francií, Británií a západním Německem sponzorovaný státem s cílem vyvinout letadlo, které by konkurovalo výrobcům v USA. Nyní je Airbus spolu s americkým Boeingem jedním ze dvou největších globálních výrobců letadel. Evropské firmy se snaží dohnat svoji bateriovou ztrátu. Firma Northvolt, založená bývalým vedoucím pracovníkem Tesly Peterem Carlssonem, a německá Terra E plánují výstavbu továren na elektrické články, ale ty mají spustit výrobu nejdříve v roce 2020. První velkou továrnu na lithium-iontové baterie v Evropě staví jihokorejská LG Chem v Polsku. Evropské automobilky, jako například Daimler, plánují továrny na baterie, ty však budou jen montovat baterie z článků, které budou kupovat od dodavatelů, hlavně v Asii. Nutné jsou také podle analytiků investice do zvýšení kapacity baterií.
zdroj: ihned.cz
České domácnosti jsou druhé nejbohatší ve východní Evropě.
28.09.2017
Růst čistého bohatství českých domácností loni meziročně zpomalil zhruba o polovinu, přesto jsou druhé nejbohatší z celé východní Evropy. Předběhli je jen Slovinci. Češi jsou v průměru dvakrát bohatší než Slováci. Vyplývá to z osmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy lidí v 53 zemích světa.
Češi se za rok 2016 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 28. příčce, tedy o dva stupně níže než předloni. Stejný pokles Česko zaznamenalo i v žebříčku hrubých finančních aktiv, kde ze všech zkoumaných zemí proti loňskému 27. skončilo na 29. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 12 630 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 328 000 korun. Pro srovnání, na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka bylo 6150 eur (160 000 korun) a u průměrného Poláka 7070 eur (184 000 korun). Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále enormní, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně čtyřikrát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 49 760 eur (1,3 milionu korun) a ještě lépe na tom byl Rakušan s 51 980 eury (1,35 milionu korun). Silná pozice Česka ve srovnání se zeměmi podobného politicko-ekonomického vývoje by neměla zastínit skutečnost, že rychlost růstu čistého bohatství Čechů meziročně zpomalila na 4,1 procenta. Podle Allianz jsou na vině dva faktory. Již druhý rok v řadě Čechům rychle narůstaly dluhy, o 5,4 procenta v roce 2016, proti tomu se však příliš nezvyšovala celková hodnota aktiv. Se 4,5 procenta rostly nejpomaleji za posledních šest let, a to zejména kvůli stagnaci na trhu cenných papírů.