Evropa úspěšně plní zásobníky plynem
08.08.2022
Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.
„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.
Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Britští poslanci schválili zákon o právní odluce od EU
12.09.2017
Britská Dolní sněmovna přijala v noci na úterý ve druhém čtení návrh zákona, který se má stát základem právní odluky Spojeného království od Evropské unie. Má stanovit, jaké zákony přijaté v souladu s normami EU zůstanou v britském právu zachovány a jaké naopak budou vypuštěny. Britská premiérka Theresa Mayová výsledky hlasování přivítala. Schvalování normy nyní vstupuje v parlamentu do další fáze, jednat o ní budou výbory. Podle serveru BBC News přijdou vládní konzervativci s novými dodatky.
Celý schvalovací proces může trvat ještě měsíce. Návrh musí projít v konečné podobě nejen Dolní sněmovnou, ale také horní komorou, nevolenou Sněmovnou lordů. Po osmi hodinách jednání normu podpořilo 326 zákonodárců. Proti jich bylo 290. Pro přijetí zákona hlasovali hlavně poslanci vládní Konzervativní strany a jejich koaličního spojence – ultrakonzervativní severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP). Proti byli opoziční labouristé a liberálové. "Brzy ráno parlament přijal historické rozhodnutí podpořit vůli britského lidu a hlasoval pro zákon, který poskytuje jistotu a jasnost před naším odchodem z Evropské unie," uvedla Mayová v prohlášení. Dodala, že rozhodnutí znamená, že Británie může pokračovat v jednání se solidními základy. Ministr zahraničí Boris Johson v páteční debatě vyzval poslance, aby nenarušili proces přijímání tohoto zákona. Podle něho britská veřejnost chtěla, aby byl přijat. Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.
zdroj: ihned.cz
Kvóty na přijímání uprchlíků platí. Plnit by je mělo i Česko
06.09.2017
Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v Evropské unii. Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám. V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy. To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus /kvót/ napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl soud. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje. Slovensko respektuje verdikt soudu, ale nadále hodlá prosazovat jiný způsob solidarity než přijímání migrantů. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico. "Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," uvedl Fico. Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly. Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku, a taky Polsku a Maďarsku, pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat. Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
zdroj: ihned.cz
Češi nechtějí pracovat v zahraničí
04.09.2017
Ochota Čechů trvale nebo dočasně se odstěhovat za prací do zahraničí patří mezi nejnižší na světě. Češi také nejsou příliš nakloněni lákání zahraničních pracovníků pro obsazení volných pracovních míst v tuzemsku. Vyplývá to z globálního průzkumu Workmonitor personálněporadenské společnosti Randstad v několika desítkách zemí světa.
Na otázku ochoty odstěhovat se za prací se v pravidelném čtvrtletním průzkumu v ČR vyjádřilo kladně 35 procent dotázaných, což je druhá nejnižší míra vůbec. Menší mělo pouze Dánsko s 34 procenty, následovaly Rakousko a Nizozemsko s 36 procenty. Dočasně se odstěhovat za prací je ochotných 41 procent českých zaměstnanců, což je opět jedna z nejnižších úrovní v rámci průzkumu zahrnujícího 33 zemí po celém světě. Nižší měly pouze Rakousko s 38 procenty a Dánsko se 40 procenty. "Neochota Čechů jít za prací do zahraničí je dlouhodobá, a aktuálně je navíc podpořena extrémně nízkou nezaměstnaností, širokou nabídkou volných pracovních míst a tlakem na růst mezd a dalších zaměstnaneckých benefitů," uvedla ředitelka české pobočky Randstadu Hana Púllová. Českým firmám chybí pracovní síla, což při současném stavu ekonomiky firmy negativně ovlivňuje z hlediska schopnosti plnit zakázky a ekonomický růst. Nezaměstnanost je nejnižší od roku 1998. Mnohé společnosti se tak snaží do svých řad lákat brigádníky a nabízí uplatnění i lidem, kteří mohou pracovat pouze určité dny v týdnu. Množí se také nejrůznější formy benefitů a příspěvků, jako jsou například dotované obědy nebo obědy zcela zdarma, příspěvky na dopravu a na ubytování či výkonnostní bonusy a odměny, kterými se firmy snaží nové pracovníky nalákat. Průzkum také zjišťoval, zda jsou Češi nakloněni zaměstnávání cizinců. I když na českém trhu aktuálně panuje velký hlad po lidech, s hledáním pracovníků v zahraničí souhlasilo pouze 50 procent respondentů, což rovněž představuje jednu z nejnižších úrovní. Nejnižší ochota zaměstnávat cizince je v Argentině (29 procent), Maďarsku (33 procent) a Mexiku (39 procent).
Zdroj: ihned.cz
Nestlé je největším evropským plátcem dividend
25.08.2017
Přes sedm miliard švýcarských franků na dividendách vyplatila v dubnu svým akcionářům švýcarská potravinářská společnost Nestlé. Vévodí tak světovému žebříčku největších plátců dividend za druhé čtvrtletí letošního roku. Ukazuje to analýza, kterou pravidelně sestavuje britská investiční společnost Janus Henderson.
Celkem evropské firmy, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, poslaly v období od dubna do června na účty svých akcionářů 149,5 miliardy dolarů, o 1,1 procenta více v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Na světovém objemu dividend se Evropa (bez započtení Velké Británie) podílela přibližně 40 procenty. Důvod byl i ten, že na jaře hned dvě třetiny evropských korporací vyplácí jednorázovou dividendu ze zisku za předchozí rok. To je rozdíl například oproti Spojeným státům, kde je zvykem vyplácet dividendy čtvrtletně. Podle analýzy letos 86 procent evropských firem svou dividendu buď zvýšilo, nebo přinejmenším ponechalo na loňské úrovni. V první dvacítce největších světových plátců se i díky tomu nachází hned devět firem, bank a pojišťoven. Mezi firmami, které svou dividendu letos zvýšily patří mimo jiné právě Nestlé. Společnost tak přispěla k tomu, že výše dividend vyplacených švýcarskými firmami meziročně vzrostla o 8,4 procenta a vyšplhala se v druhém kvartále v přepočtu na rekordních 24,8 miliard dolarů. To dělá při aktuálním kurzu okolo 550 miliard korun. Rekordních objemů dosáhly dividendy také v dalších evropských zemích - v Belgii, Finsku, Nizozemsku, Portugalsku a Rakousku. Například Nizozemsko zaznamenalo podobně jako Švýcarsko silný meziroční nárůst o přibližně osm procent na 8,2 miliard dolarů. Přispělo k tomu i navýšení dividendy firmou Ahold, provozovatele maloobchodních sítí supermarketů. Pod značkou Albert má obchody i v Česku.
zdroj: ihned.cz