Evropská banka pro obnovu a rozvoj měla loni rekordní zisk 2,5 miliardy eur
08.04.2022
Evropská banka pro obnovu a rozvoj za loňský rok vykázala rekordní zisk 2,5 miliardy eur (61,3 miliardy korun). Přispěly k tomu vynikající výsledky jejích kapitálových a technologických investic a snížení objemu nesplacených úvěrů, protože ekonomiky se zotavily z pandemie nemoci covid-19. Banka však ve svém prohlášení současně varovala, že válka na Ukrajině bude mít v letošním roce značný negativní vliv na její finance.
Loňské výsledky překonaly předchozí rekord z roku 2006. Již dříve banka uvedla, že její celkové investice loni činily 10,4 miliardy eur, což byl druhý nejvyšší údaj za rekordem z roku 2020.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
GDPR – ochrana osobních údajů
10.11.2017
Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. GDPR přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí a potvrzuje, že ochrana cestuje přes hranice současně s osobními údaji.
V souladu s tím dále GDPR rozvíjí a posiluje práva lidí dotčených zpracováním, a to v obou složkách: mít (získávat) informace o tom, které jejich údaje jsou zpracovávány a proč, a domáhat se dodržování pravidel, včetně nápravy stavu. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv lidí a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje proto propracovanější a náročnější pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vymáhá od správců a zpracovatelů výrazně aktivnější přístup, zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů (DPIA) a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů, za určitých podmínek si vyžádat předběžnou konzultaci u dozorového úřadu. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Správci a zpracovatelé jsou za určitých podmínek povinni jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Podrobněji jsou stanoveny povinnosti při zabezpečení zpracování a nově je zavedena povinnost ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a občanům, jichž se porušení zabezpečení týká.
GDPR výslovně upravuje nezávislost, obecné podmínky pro členy, úkoly a pravomoci dozorových úřadů v členských státech Evropské unie, EHP i Švýcarska a vzájemnou spolupráci těchto dozorových úřadů. Jednotný je také přístup k sankcím.
Velká Británie odejde z Evropské unie 29. března 2019
10.11.2017
Británie opustí Evropskou unii v pátek 29. března 2019 ve 23.00 GMT (o půlnoci z 29. na 30. března SEČ). Ve svém příspěvku, který v pátek otiskl list The Telegraph, to napsala britská premiérka Theresa Mayová. Tento termín bude podle ní stanoven zákonem, čímž se vyloučí veškeré pochybnosti ohledně toho, zda brexit bude, či nikoli.
"Vláda tento týden zveřejnila napříč stranami podpořený dodatek k návrhu zákona o odchodu z EU, jenž v čele tohoto návrhu stanoví datum našeho odchodu z Evropské unie. Nechť nikdo nepochybuje o našem odhodlání nebo nezpochybňuje naše rozhodnutí, brexit se děje," napsala Mayová. "V úvodu tohoto historického právního předpisu bude černé na bílém stát: Spojené království opustí EU 29. března 2019 ve 23.00 GMT," dodala premiérka. Návrhem uvedeného zákona se budou poslanci podrobně zabývat příští týden. Předloha podle zpravodajské stanice BBC již prošla dvojím čtením a nyní bude v parlamentních výborech čelit několika pokusům o připojení dodatků. Ministerská předsedkyně v této souvislosti uvedla, že vláda si poslechne, zda poslanci mají nějaké nápady, jak zákon vylepšit. Varovala však před pokusy tento proces zastavit nebo zpomalit. Podle pozorovatelů Mayová tímto krokem zjevně chce umlčet proevropské hlasy, které se ozývají v její vlastní Konzervativní straně.
Evropská unie přichází kvůli daňovým rájům o 60 miliard eur ročně
07.11.2017
Německo přichází kvůli daňovým rájům ročně o 17 miliard eur (435 miliard korun) a Evropská unie jako celek o zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). V úterý to napsal deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na výpočty francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, který působí na univerzitě v kalifornském Berkeley.
Fungování daňových rájů odhalují v těchto dnech dokumenty nazvané Paradise Papers, o nichž informují světová média. Více než 13 milionů dokumentů ukazuje například způsob, jakým se za pomoci daňových rájů firmy jako Apple, Nike či Uber snaží vyhýbat placení daní. Evropské země kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle ekonoma Zucmana výnos s firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 procenta, v Maďarsku o 23,3 procenta a v Itálii o 21,4 procenta. Relativně málo na daňových rájích tratí Česko, u nějž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 procenta. Zajímavé je, že třeba Německo o největší část ušlých peněz nepřichází kvůli daňovým rájům v Karibiku, ale kvůli dalším zemím Evropské unie jako je Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko. Zucman systém daňových rájů kritizuje, protože podle něj posiluje nerovnost ve světě. Často složité daňové operace, které pomáhají vyhnout se placení daní, si totiž mohou dovolit jen bohatí. Peníze, které takto uniknou, si pak podle něj státy musí opatřit jinde - typicky u obyčejných zaměstnanců.
Slovensko zůstalo proevropským ostrovem a ekonomicky dohání Západ rychleji než Češi
06.11.2017
Za tři týdny to bude 25 let od chvíle, kdy bylo rozhodnuto o zániku společného státu Čechů a Slováků. Od té doby se východní sousedé dotahují na ekonomickou úroveň starších zemí EU rychlejším tempem než Česká republika. Viditelné je to nejen na průměrné míře růstu ekonomiky, ale i na růstu podílu ekonomické úrovně vůči zemím EU.
Průměrná míra růstu české ekonomiky od roku 1994 činí 2,6 procenta, v případě Slovenska jde o 4,1 procenta. "To je do určité míry dáno nižší základnou, ze které slovenská ekonomika roste," upozorňuje ale hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Odkazuje tak na fakt, že vyspělejší ekonomiky obvykle rostou pomaleji. Ekonomická úroveň obou zemí byla v 90. letech značně rozdílná. "V roce 1995 dosahoval HDP na obyvatele podle parity kupní síly 76 procent průměru EU v ČR a 48 procent na Slovensku. Dnes je to 89 procent versus 77 procent," uvedl ekonom David Marek ze společnosti Deloitte. Parita kupní síly zohledňuje různé ceny zboží a služeb v daných zemích. Nicméně data OECD ukazují, že v minulém roce už byli Slováci ve zmíněném ukazateli na 95 procentech české úrovně. Ještě v roce 1992 byl slovenský HDP na obyvatele na 67 procentech českého, v roce 2000 na 77 procentech. Pokud bude trend pokračovat, Slováci brzy Česko přeskočí. Například v produktivitě práce vyjádřené v HDP na odpracovanou hodinu jsou Slováci výkonnější než Češi už od roku 2006. Slováci jsou také dražší pracovní silou. Mzdy v Česku jsou přesto stále vyšší, byť i to by se v následujících letech mohlo změnit, jak ukázala dřívější analýza HN.