Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o půl bodu
16.12.2022
Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se Evropská centrální banka snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
Evropská centrální banka zahájila zvyšování úroků v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak Evropská centrální banka základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. Nyní tempo zvyšování zpomalila, protože se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Estcoin je nešťastný omyl, tvrdí estonská centrální banka
16.10.2017
Na konci léta se objevily zprávy, že Estonsko plánuje experiment, jehož součástí by bylo zavedení vlastní digitální měny nazvané estcoin. To, co vzbudilo celosvětovou senzaci se ale ukázalo jako fáma nezaložená na pravdě, uvádí poradce ze Švédské centrální banky Björn Segendorff s odvoláním na své estonské kolegy.
Příběh o digitální měně z Pobaltí tak skončil dřív, než mohl vůbec začít. Estcoin se měl stát rozšířením tamního projektu elektronického občanství, které už přilákalo tisíce lidí z celého světa včetně několika desítek Čechů. "Mluvili jsme o tom s Estonskou centrální bankou a řekli nám, že pokud uslyšíme něco o estcoinu, nemáme tomu věřit," řekl Segendorff ze Švédské centrální banky. O tom, že se Estonsko chce stát první zemí na světě s vlastní digitální měnou informovaly zpravodajské servery po celemé světě, včetně HN, což byl podle Estonské centrální banky nešťastný omyl. Tato fáma vznikla na základě příspěvku na blogu Kaspara Korjuse, ředitele projektu estonského e-rezidentství. V něm se Korjus zabýval dopady, jež by mělo zavedení kryptoměny některým státem, a konkrétně navrhoval zavedení estcoinu, kryptoměny svázané právě s projektem e-rezidentství. Jeho příspěvek se stal okamžitě virálním, ale nedorozuměním byl chápán jako vládní návrh. Estcoin se podle něj měl nabídnout zájemcům formou ICO (úpis nových měn, který připomíná úpis akcií). Tím by byl mimo jiné získán i dodatečný kapitál pro projekt e-rezidentství, nehledě na další pozitiva, která by s tím dle Korjuse byla spojena. Poradcem ve věci estcoinu se dokonce měl údajně stát Vitalik Buterin, zakladatel kryptoměny Ethereum. Korjus následně zvěřejnil tento svůj příspěvek na oficiálních stránkách e-rezidentství. Vnější pozorovatelé proto mohli nabýt (a často nabyli) dojmu, že se jedná o vládní návrh.
Řecko příští rok nesplní rozpočtové plány, varoval MMF
12.10.2017
Předlužené Řecko příští rok nesplní podmínky záchranných programů, které zemi pomohly odvrátit bankrot. Vyplývá to z nové predikce zveřejněné ve středu Mezinárodním měnovým fondem, upozornil řecký deník Kathimerini. Zemi tak hrozí, že bude muset případný rozpočtový výpadek ve výši 2,3 miliardy eur nahradit dalšími výdajovými škrty. Ty se spustí automaticky, pokud země nedosáhne plánovaného přebytku.
Primární rozpočtový přebytek Řecka, jenž nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, a ukazuje tak, zda je stát schopen vybrat dost peněz na svůj vlastní chod, by měl podle odhadu MMF v roce 2018 dosáhnout 2,2 procenta HDP. Evropské instituce přitom očekávají primární přebytek 3,5 procenta, se kterým počítá také návrh řeckého rozpočtu na příští rok. Tato úroveň přebytku je zároveň obsažena v podmínkách třetího záchranného programu. Z něj Řecko od roku 2015 do příštího roku postupně vyčerpá 86 miliard eur. Pro země eurozóny, jež Řecku peníze v záchranném programu poskytují, jsou nové odhady důležité i proto, že by mohly ovlivnit postoj MMF. Ten se dosud na třetím záchranném programu finančně nepodílí a stále zvažuje, zda se zapojit. Zástupci MMF považují dluh za neudržitelný a upřednostňují jeho částečné odepsání. Země eurozóny jsou naopak proti a škrtnutí části dluhu odmítají. Například německá politická strana FDP, která po volbách pravděpodobně vytvoří koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, podmiňuje svůj souhlas s další pomocí Řecku právě účastí Mezinárodního měnového fondu, píše Kathimerini. Situace kolem problémů ekonomiky Řecka, jehož dluh v poměru k HDP dosahuje 176 procent, a je tak druhý největší na světě hned po Japonsku, se přitom letos zlepšovala. Ratingová agentura Moody’s v červnu zlepšila úvěrové hodnocení o jeden stupeň. Řecko se navíc v červenci úspěšně vrátilo na finanční trhy. Vláda prodala investorům nové dluhopisy celkem za tři miliardy eur, přičemž poptávka byla více než dvakrát vyšší.
Přežije Česko bez eura?
10.10.2017
Většina Čechů odmítá přijmout euro, zároveň si ale přeje udržet Česko v centru evropského dění. Tento dlouhodobý rozpor dokazují různé průzkumy veřejného mínění. Je však jasné, že Češi si budou muset vybrat. Zachování koruny by znamenalo, že země se ocitne na evropské periferii. Lídři EU čím dál víc mluví o tom, že na budoucnost unie by měly mít rozhodující vliv právě státy platící eurem.
Postoj Čechů je vskutku paradoxní. Čtyři z pěti tázaných jsou proti přijetí eura, ale i pro zachování či posílení vztahů s EU. Tato čísla potvrdil například dubnový průzkum agentury CVVM i srpnový společnosti Median pro ČT. Stejně jako předchozí šetření agentury STEM. "Češi vnímají euro jako nástroj národního útlaku," říká sociolog a ředitel STEM Jan Hartl. Nesourodost v postojích české společnosti naznačuje, že zdejší politici neumí lidem vysvětlit současnou podobu sjednocené Evropy a to, jak si její budoucnost představují hlavní hráči: Francie a Německo. Z ekonomického hlediska nelze podle odborníků jednoznačně říct, že rychlé přijetí společné evropské měny je pro české hospodářství tím nejvýhodnějším. Se vstupem do eurozóny je třeba počkat alespoň do doby, než bude jasné, že se euro zcela zotavilo z finanční krize. Zatím se Evropská centrální banka stále snaží ekonomiku eurozóny dopovat tím, že do ní pumpuje levné peníze. Z politického hlediska se ale přijetí eura jeví jako nutná podmínka ukotvení Česka na Západě v době, kdy část domácích politiků táhne zemi na Východ. "Odmítnutí eura by vedlo k postupné závislosti nejprve na ekonomice Číny a Ruska. V krátké době by to znamenalo politickou závislost na těchto velmi silných a agresivních imperiálních mocnostech," tvrdí bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský. Jak velký vliv oproti zbytku získají země s eurem, zatím není rozhodnuto. Lze vycházet jen z vizí, které nedávno představil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nastínil několik plánů, na kterých by se podle něj měly shodnout hlavně země eurozóny. Ta by především měla mít svůj vlastní rozpočet, který by pomáhal těm zemím, jež provádí ekonomické reformy, ale současně trpí vysokou nezaměstnaností. Týkalo by se to tedy hlavně zemí ze Středomoří.
Evropská komise žaluje Česko a Lucembursko
05.10.2017
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 tisíc korun). České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice. Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.