Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením
07.05.2024
Evropská ekonomika v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Eurozóna, tvořená 20 zeměmi, zaznamenala svůj nejsilnější ekonomický výkon od třetího čtvrtletí roku 2022, přičemž se zlepšila o 0,1 % v každém z posledních dvou čtvrtletí roku 2023, podle údajů zveřejněných statistickým úřadem Eurostat. Informuje agentura AP.
Růst ekonomiky byl brzděn vysokou inflací, která snížila kupní sílu spotřebitelů, a prudkým nárůstem cen energií v důsledku omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska. Tyto nepříznivé faktory se však mírně zmírnily, protože ceny energií klesly a inflace v dubnu klesla na 2,4 %. Nicméně vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, zaměřené na snížení inflace, představují další překážku tím, že zvyšují náklady na úvěry pro podniky i spotřebitele. S blížícím se dosažením cíle 2% inflace stanoveného Evropskou centrální bankou se začíná spekulovat o možnosti, že v červnu může banka pro eurozónu snížit svou referenční sazbu z aktuálního rekordního maxima 4 %.
Německo se v prvním čtvrtletí zotavilo o 0,2 % po loňském poklesu o 0,5 %, což je vítáno, ale neřeší dlouhodobé strukturální problémy jako je byrokracie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečné investice do infrastruktury. Francie zaznamenala růst o 0,2 % a Španělsko o 0,7 %. Eurozóna jako celek byla posílena 1,1% ziskem v Irsku, což však odráží především nadnárodní korporace.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Ochranu osobních údajů musí nově zajistit i firmy se sídlem mimo EU
13.12.2017
Když sedmadvacetiletý rakouský aktivista Max Schrems zažaloval americkou společnost Facebook kvůli nedostatečné ochraně osobních údajů, trvalo dva roky, než evropské soudy vyhodnotily, zda se vůbec mohou kauzou zabývat. Od května příštího roku už takové průtahy v podobných případech pravděpodobně nenastanou. Začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a jedním z jeho cílů je ochránit osobní údaje občanů Evropské unie i poté, co opustí její území.
Max Schrems v roce 2015 s žalobou proti Facebooku nakonec uspěl a dosáhl i zpřísnění legislativy. Stále však neví, zda by měla firma platit odškodnění svým uživatelům za to, že předávala americkým úřadům jejich data. Kromě něj se totiž jedná o další desetitisíce Evropanů. Případ je spíše ojedinělý a Evropský soudní dvůr ještě nerozhodl, zda se Schrems může domáhat odškodnění podle evropských pravidel, nebo má jít cestou hromadné žaloby, typické pro americké prostředí. Nové evropské nařízení posiluje ochranu práv všech osob, jejichž citlivé údaje soukromé firmy nebo veřejné instituce zpracovávají. Také proto se odborníci z právní praxe domnívají, že podobné kauzy budou v budoucnu častější. "Na základě vyšší transparentnosti nakládání s osobními údaji, kterou GDPR zavádí, by mohlo podobných případů, jako byla kauza Maxe Schremse proti Facebooku, přibývat," říká například Filip Horák, expert z advokátní kanceláře KPMG Legal. Důvodem je podle něj zejména fakt, že legislativa zavádí některá nová práva pro občany Evropské unie, jako třeba právo žádat výmaz všech osobních údajů, které o nich správce nasbíral. To mohou lidé vyžadovat přímo u společností, jako je Facebook, Amazon nebo Google, pokud si myslí, že firmy jejich soukromá data nezákonně předávají do zahraničí. Bez ohledu na místo sídla se novými pravidly musí řídit jakákoli společnost nebo instituce, která s osobními údaji evropských občanů pracuje. Stačí například, že jim nabízí zboží, služby nebo působí na evropském trhu.
Klíčový pokrok v dohodě o brexitu
08.12.2017
Britská premiérka Theresa Mayová se na ranní schůzce v Bruselu s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem dohodla na budoucí podobě hranice mezi oběma částmi Irska. Vyjednávání o odchodu Británie z EU se tak mohou posunout do další fáze. Tu by měli spustit ve čtvrtek prezidenti a premiéři evropských států na summitu v Bruselu.
"Je to složité vyjednávání, ale dosáhli jsme prvního zlomu. Jsem spokojen s dohodou, kterou jsme vyjednali se Spojeným královstvím. Pokud bude souhlasit 27 členských států, Evropská komise a náš hlavní vyjednavač Michel Barnier jsou připraveni začít s druhou fází vyjednávání okamžitě," uvedl po schůzce Juncker. Pokud jde o finanční vyrovnání, Londýn souhlasil s tím, že závazky, které byly přijaty v rámci EU-28, bude hradit celá EU-28 včetně Velké Británie. "Spojené království také uznává jedinečnou situaci irského ostrova a přijalo významné závazky s cílem zabránit vytvoření „tvrdé hranice“," uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Výsledná dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude podle Mayové výhodná i pro Severní Irsko. "Pokud to tak nebude, budeme hledat specifická řešení pro jedinečnou situaci Severního Irska," uvedla britská premiérka po schůzce s Junckerem. Jako první o dohodě informoval šéf kabinetu Junckera Martin Selmayr na svém twitterovém účtu.
Ministři EU sestavili seznam daňových rájů
06.12.2017
Na černý seznam daňových rájů v úterý ministři financí evropských zemí zařadili 17 zemí, které nejsou členy Evropské unie. Mezi nimi jsou například Jižní Korea, Mongolsko či Tunisko. Dalších 47 zemí, včetně Švýcarska či Lichtenštejnska, zařadili na tzv. šedou listinu.
EU od února letošního roku hodnotila 92 států a nakonec se rozhodla pro zveřejnění dvou seznamů – černého a šedého. Cílem nového opatření je zamezení daňových úniků v offshorových společnostech se sídlem v zemích, které nesplňují kritéria daňové transparentnosti a zamezování daňových úniků. Černý seznam zahrnuje státy, které s unijními orgány nespolupracují, šedý seznam zase ty, které kritéria nesplňují, avšak deklarovaly závazek, že vyvinou úsilí je splnit. Černou listinu podle představitelů EU tvoří Americká Samoa, Bahrajn, Barbados, Grenada, Guam, Jižní Korea, Macao, Marshallovy ostrovy, Mongolsko, Namibie, Palau, Panama, Svatá Lucie, Samoa, Trinidad a Tobago, Tunisko a Spojené arabské emiráty, píše agentura Reuters.
Europrojekty proteklo skoro bilion korun, 757 miliard dala EU
04.12.2017
Údaje o státním rozpočtu za listopad opět prokázaly, jak je Česko závislé na financích z Evropské unie. Čerpání evropských fondů se meziročně propadlo o 74,3 miliardy a z dosavadního vykazovaného přebytku rozpočtu je najednou deficit 11,6 miliardy. Jak ale českou ekonomiku evropské peníze ovlivňují v delším období, dosud nebylo jasné. Proto na Úřadě vlády vznikla studie na toto téma, kterou má týdeník Ekonom k dispozici.
Z evropských strukturálních a investičních fondů se od vstupu Česka do EU až do předminulého roku proplatilo celkem 757 miliard korun unijních peněz, k tomu pak 182 miliard z národních veřejných zdrojů. "Analýza sleduje období 2004−2015 a za tu dobu byly v Česku proplaceny projekty zhruba za 939 miliard korun," shrnuje studii státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Podle něj měly evropské strukturální a investiční fondy nesporně kladný vliv na růst HDP. Ze studie vyplývá, že snížení ročního čerpání fondů na obyvatele jen o desetinu by vedlo k poklesu růstu ročního krajského reálného HDP na obyvatele v průměru o 0,15 procentního bodu. Ze studie také vyplývá, které kraje z evropských peněz nejvíce profitovaly. Největší část zdrojů se utratila ve Středočeském kraji (ten získal 121 miliard), následně v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejmenšími příjemci dotací v absolutní formě byly kraje Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký (získal jen 35 miliard).