Evropská komise chce cenový strop na ruský plyn a povinné omezení spotřeby elektřiny
09.09.2022
Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Vedle toho exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům nebo s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách. Ve středu to uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí.
Páteční jednání svolalo české předsednictvím v Radě Evropské unie. Zástupci vlád se na něm budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií, které souvisejí i s omezováním dodávek ruského plynu.
"Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůžou jim, aby se adaptovali," prohlásila šéfka unijní exekutivy.
Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do Evropské unie místo loňských 41 procent.
Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů, jímž hrozí Moskva v případě zavedení cenového stropu. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu řekl, že české předsednictví bude tento návrh chtít ze zasedání ministrů vyjmout.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Europarlament schválil rozpočet EU na příští rok
02.12.2016
ČTK, dap
1. 12. 2016 13:16 (aktualizováno 14:34) Zahraniční 0
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
Evropský parlament odsouhlasil rozpočet EU. Členské země s návrhem souhlasily již v pondělí.
V závazcích dosáhne rozpočet téměř 158 miliard eur a v platbách zhruba 134 miliard eur.
Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos. Platby, tedy očekávání, kolik peněz se v daném roce skutečně vydá, jsou však ve srovnání s původním návrhem letošního rozpočtu o více než devět miliard eur nižší.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
Europarlament potvrdil rozpočet Evropské unie na příští rok - Ilustrační foto.
autor: Shutterstock
Evropská unie má schválený rozpočet na příští rok, ve čtvrtečním hlasování s jeho podobou souhlasil Evropský parlament. Rozpočet dosahuje v závazcích 157,86 miliardy eur (4,27 bilionu korun) s rezervou 1,1 miliardy eur (29,8 miliardy korun) na předvídatelné události a v platbách 134,49 miliardy eur (cca 3,64 bilionu korun). Členské země už s kompromisní podobou materiálu souhlasily v pondělí.
Na kompromisu rozpočtu na rok 2017, tedy na úpravách původního návrhu Evropské komise, se po mnohahodinovém vyjednávání zástupci europoslanců a diplomaté unijní osmadvacítky shodli 17. listopadu. V parlamentu ve čtvrtek pro návrh hlasovalo 438 europoslanců, proti bylo 194 a sedm se zdrželo. Na zvládání migrační krize a posílení evropské bezpečnosti má jít příští rok o 11,3 procenta evropských peněz více než letos. Použity budou na pomoc s přesídlováním, vznik přijímacích center, na integrační opatření a také na financování návratů do svých zemí těch osob, které souhlas s pobytem v unii nezískají. Pomohou také posílit ochranu hranice, prevenci kriminality, protiteroristické aktivity a ochranu klíčové infrastruktury. Výsledná podoba rozpočtu na rok 2017 je v závazcích vyšší než letos.
zdroj: ihned.cz
Brusel schválil podporu obnovitelný zdrojů za 37 miliard
28.11.2016
Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006-2012. Komise své rozhodnutí zveřejnila v pondělí. Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) budou mít provozovatelé těchto zdrojů příští rok nárok zhruba na 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz český Energetický regulační úřad (ERÚ).
MPO minulý týden uvedlo, že notifikace není ještě vyřešená u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Resort sdělil, že objem zdrojů, které notifikaci zatím nedostanou, je na úrovni dvou až tří miliard korun. Dodal, že podle informací z EK bude i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos. Provozovatelé podporovaných energetických zdrojů v Česku by na základě toho měli příští rok celkem získat kolem 40 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu EK odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat už loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. Výplatu umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, jehož pak Vitásková odvolala z funkce. Vitásková už dříve uvedla, že většina podpory, která byla letos dosud vyplacena, byla vyplacena nezákonně. Podporu podporovaným zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.
zdroj: ihned.cz
Brusel chce zarazit přelévání zisků v EU
23.11.2016
Pokud by velké korporace v České republice danily všechny zisky a neodlévaly je do jiných zemí Evropské unie, státní rozpočet by podle odborných propočtů ročně získával šest miliard korun navíc. Není to přitom vůbec málo peněz: jde zhruba o pět procent všech daní, které firmy v tuzemsku odvádějí.
Na tyto dodatečné miliardy může Česko zanedlouho skutečně dosáhnout. Evropská komise připravila nová pravidla, která mají skoncovat s tím, že se velké společnosti placení daní vyhýbají. Nově by měly zisky danit v zemích, kde je skutečně vytvoří. Jednotlivé státy unie v těchto dnech řeší, jak se k novince postaví. Jde o reakci na poslední skandály s extrémně nízkým zdaněním některých obřích korporací. Jak ukázaly případy firem jako Apple nebo Starbucks, tyto velké společnosti své zisky často uměle přesouvají a s vybranými zeměmi Evropské unie − nejčastěji s Irskem, Nizozemskem či Lucemburskem − uzavírají dohody, které jim umožňují platit extrémně nízké daně. Evropská komise teď navrhuje, že ve všech členských zemích se sjednotí základ daně, tedy to, z čeho pak firmy daň odvedou. Její sazbu si bude moct dál každá země určit sama − odlévání zisků do daňově výhodnějších států chce ovšem Brusel zarazit tím, že firmy budou v každé zemi povinně danit to, co v ní vydělají. Změny by se týkaly největších společností s celosvětovými ročními příjmy nad 750 milionů eur, tedy přes 20 miliard korun.
EK tlačí na šestici zemí eurozóny, aby snížily deficit rozpočtu
16.11.2016
Evropská komise ve středu varovala šest zemí eurozóny včetně Itálie a Belgie, že by příští rok nemusely dodržet unijní rozpočtová pravidla týkající se hlavně nadměrného deficitu. Komise tak učinila poté, co přibližně měsíc zkoumala předložené rozpočtové plány zemí platících eurem na příští rok. Obecně se ale situace eurozóny zlepšuje a komise trend doporučuje podpořit pozitivní fiskální politikou, která by doplnila kroky Evropské centrální banky (ECB).
Vyplývá to z roční analýzy růstu a zprávy o mechanismu varování, které ve středu komise představila. Materiály souvisejí s takzvaným evropským semestrem, zavedeným v reakci na finanční krizi v roce 2010. Členským zemím umožňují získat představu, kam by měly v příštím roce orientovat svou hospodářskou politiku. Poukazují také na státy, kterým by mohly hrozit potíže. Pro eurozónu jako celek proto komise v příštím roce doporučuje fiskální expanzi ve výši 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přispět by to mělo k podpoře reforem i hospodářského růstu. Evropa podle názoru unijní exekutivy zažívá křehký, ale relativně odolný návrat k růstu, její HDP je vyšší než před krizí, snižuje se nezaměstnanost a naopak se zvyšují investice. Stále však přetrvává "dědictví krize", především v sociální oblasti, ale i například ve vysoké míře veřejného i soukromého zadlužení. Dnes předložená zpráva o mechanismu varování upozorňuje na možnou hospodářskou nerovnováhu u 13 zemí Evropské unie, včetně například Německa. Česká republika mezi nimi zmíněna není.
zdroj: ihned.cz