Evropská komise navrhla podpůrný balík pro zemědělce, ČR má dostat 160 milionů korun
27.06.2023
Země Evropské unie by si mezi sebe měly rozdělit dalších 330 milionů eur (7,8 miliardy korun) ze zemědělské rezervy na zmírňování dopadů levného dovozu ukrajinských obilovin, rostoucích nákladů či klimatických změn. Navrhla to Evropská komise v reakci na požadavky zemědělců z řady států. Česko by z nově uvolněných peněz mělo získat téměř 6,9 milionu eur (přes 160 milionů korun). Plán musí nejprve schválit členské země. Ty dnes souhlasily s rozdělením dříve navržených 100 milionů eur mezi Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko.
Farmáři z těchto států v bezprostředním sousedství Ukrajiny si v posledních měsících stěžovali na problémy s odbytem svých produktů kvůli levnému zboží, které do EU proudí z Ukrajiny. EU ve snaze pomoci ukrajinskému hospodářství zrušila cla a pokouší se pomoci v zásobování afrických či blízkovýchodních zemí ukrajinskou pšenicí, velká část ji však končila na unijním trhu. Komise proto uvolnila zmíněných 100 milionů, jejichž rozdělení dnes schválily členské státy. Česko a další země přitom na jednáních unijních ministrů zemědělství vznášely požadavky na vlastní kompenzace. V českém případě šlo o druhotný dopad levného ukrajinského dovozu, zemědělci z dalších zemí si stěžovali například na sucho nebo zdražování paliv. Z navržených 330 milionů pro ostatních 22 zemí by nejvíce měly získat Španělsko (81 milionů), Itálie (61 milionů) a Francie (53 milionů). Státy mohou podle komise přidat zemědělcům z vlastních rozpočtů až dvojnásobek částky vyhrazené z fondů EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU zvýšila podíl zelené energie za 14 let o polovinu na 17,5 procenta
13.02.2019
Podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii v roce 2017 vzrostl na 17,5 procenta. Meziročně se zvýšil o půl procentního bodu a ve srovnání s rokem 2004, z něhož jsou k dispozici první data, je více než dvojnásobný. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Jedenácti členským státům včetně Česka se už dokonce podařilo dosáhnout svých energetických cílů na rok 2020.
Záměrem Evropské unie je do roku 2020 získávat z obnovitelných zdrojů 20 procent konečné spotřeby energie. V roce 2030 už by to mělo být nejméně 32 procent. Zdaleka nejvyšší podíl obnovitelné energie vykázalo Švédsko, na jeho energetickém mixu se podílela více než polovinou, respektive 54,5 procenta. Nejnižší podíl, a to 6,4 procenta, pak zaznamenalo Lucembursko. Nizozemsko bylo spolu s Francií také nejdále od cíle pro rok 2020, který má každý členský stát stanoven vlastní. V Česku činil v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě 14,8 procenta, a byl tak nad 13procentním cílem stanoveným pro rok 2020. Míněna je takzvaná zelená elektřina získávaná z vody, slunce, větru nebo z tepelné energie zemského jádra. Konečná spotřeba energie ale zahrnuje i teplo a alternativní zdroje energie v dopravě, poznamenala agentura DPA.
Unie prosadila konec arbitráží
11.02.2019
Evropská unie ruší nejpoužívanější nástroj pro ochranu zahraničních investic. Jsou to speciální smlouvy, kterými se řídí takzvané investiční arbitráže − spory, ve kterých firma sídlící v jednom státu EU žaluje jinou zemi unie kvůli poškození svých investic. Nově tyto nástroje v rámci EU už investory neochrání − napříště se firmy budou muset spoléhat na evropské zákony.
Změna se dotkne i sporů, které jsou ještě v běhu. Podle expertů tak roste naděje, že Česko nebude muset platit nic z asi devíti miliard korun, o které ho v rámci Evropy investoři nyní žalují. Nyní je proti státu v běhu osm sporů o ochranu investic. Mezi ty hlavní patří arbitráž přibližně o tři miliardy korun se skupinou investorů do solárních elektráren. Spor zahájili v roce 2013 a tvrdí, že Česko je diskriminovalo například dodatečnou daní z výnosů jejich elektráren. Dalšími investory, kteří se domáhají kompenzace, jsou firmy českoněmeckého podnikatele Václava Fischera nebo podnikatel Josef Šťáva v kauze Diag Human. Spory o ochranu investic se dosud řídily dvoustrannými dohodami, ve kterých se státy zavázaly, že nedopustí, aby investorské projekty byly znehodnoceny zásahem vládních politiků či úředníků. V 90. letech, kdy Česko přecházelo na tržní hospodářství, uzavřel stát takových smluv desítky. Chtěl tím nalákat investory jistotou, že se v případných sporech nebudou muset spoléhat jen na české zákony a soudy.
Evropa versus technologičtí giganti
08.02.2019
Americký technologický gigant Apple se dohodl s francouzskými úřady na doplacení daně za minulých deset let. Uvedla to firma v úterním prohlášení, částku však nezveřejnila. Podle francouzských médií doplatí firma na daních 500 milionů eur (12,8 miliardy korun). Podle francouzského časopisu L'Express Apple uzavřel tajnou dohodu o urovnání v prosinci.
Francie letos zavádí vlastní daň týkající se velkých internetových a technologických firem, jako Google a Apple. Francie také tlačí na zavedení celoevropské daně na největší digitální a softwarové firmy, která by zajistila, že tito giganti platí ze svých obrovských operací v Evropě odpovídající daně. Nízké daně, které tyto giganty platí v EU, jsou již delší dobu trnem v oku mnoha evropských zemích. Velcí američtí technologičtí giganti často nemají v Evropě žádné sídlo a nemohou být tedy na kontinentu daněny, nebo podnikají v těch evropských zemích, kde je výhodný daňový režim. Země EU se však zatím neshodly na tom, jak tento problém řešit. Úřadům ve Francii se nelíbilo, že Apple v uplynulých deseti letech zaplatil v zemi pouze velmi nízké daně, přestože prodeje skupiny v Evropě prudce rostly, zejména díky přístrojům iPhone. Apple využíval praktiku, která mu umožňuje převádět zisky do Irska, kde jsou daně výrazně nižší. Před rokem se francouzský daňový úřad dohodl na doplacení daní s americkým internetovým obchodech Amazon. Ten souhlasil, že za roky 2006 až 2010 doplatí 202 milionů eur.
Evropa láká fintech firmy na inovační huby
06.02.2019
Podpora technologických inovací je v Evropské unii na vzestupu. Členské státy se novátorským firmám snaží usnadnit komunikaci s centrálními bankami a dalšími dohledovými orgány a vysvětlovat tradičně složitou regulaci. Chtějí si tak zajistit co největší podíl na rychle rostoucím a celosvětově perspektivním odvětví.
Usnadnit komunikaci novátorských firem s centrálními bankami mají takzvané inovační huby. Ty už fungují ve 21 z 28 zemí Evropské unie. Pětice států pak podle společné zprávy evropských dohledových orgánů zavedla i "vyšší" formu podpory − takzvané regulatorní sandboxy. Jde o chráněný prostor, v němž společnosti zaměřené na finanční technologie testují své produkty a služby pod dohledem regulátora. Start-upy díky tomu mohou vyzkoušet novinky ještě dřív, než k tomu získají potřebnou licenci. Centrálním bankám to zase pomáhá lépe pochopit inovace a s nimi spojená rizika pro finanční trh. Česká republika podobné nástroje na podporu inovací zatím nemá. A to je podle České fintech asociace i zástupců tradičního bankovního odvětví chyba. Hrozí totiž, že se inovátoři Česku vyhnou a zakotví v jiných zemích, které jsou novinkám ve finančním sektoru více nakloněny. To by byla pro Česko velká ztráta. Fintech odvětví, propojující finanční trh s moderními technologiemi, v posledních letech rychle roste. V roce 2017 dosáhly investice do této oblasti celosvětově 40 miliard dolarů. Loni tuto metu překonaly už v pololetí. Tržní kapitalizace americké společnosti PayPal, která bývá považována za jednu z prvních a nejvýznamnějších fintech firem světa, v roce 2018 přesáhla 100 miliard dolarů.