Evropská komise představila balíček opatření, který má usnadnit život podnikům
13.09.2023
Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti.
Jak poznamenal server Politico, představení balíčku úlev pro malé a střední podniky bylo jedním ze slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém hovořila ve svém loňském projevu o stavu Evropské unie. "Malé podniky by měly být díky opatřením vypláceny mnohem rychleji, což je důležité zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby vyletěly nahoru a pouze 40 procent faktur je zaplaceno včas," dodal Politico. Podle Evropské komise souvisí každý čtvrtý bankrot s tím, že nejsou včas placeny faktury.
Nařízeni o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích řeší zpoždění plateb, což je nekalá praxe, která ohrožuje peněžní toky malých a středních podniků a brání konkurenceschopnosti, píše EK ve své tiskové zprávě. Nová pravidla zruší směrnici z roku 2011 o opožděných platbách a nahradí ji nařízením. Návrh zavádí přísnější limity pro zaplacení, maximálně do 30 dnů, odstraňuje nejasnosti a řeší právní mezery ve stávající směrnici.
"Život malých společností byl v posledních letech těžký, souvisí to zejména s pandemií a ruskou válkou na Ukrajině. Naši podporu malým a středním podnikům je tedy potřeba navýšit. Chceme jim usnadnit život, dodat jim více kyslíku, abychom jim pomohli přežít a prosperovat," uvedla k balíčku místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. "Dnes přicházíme s pravidly, která zajistí, že budou malé podniky vypláceny včas, omezíme papírování a zjednodušíme daně," dodala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Řecko příští rok nesplní rozpočtové plány, varoval MMF
12.10.2017
Předlužené Řecko příští rok nesplní podmínky záchranných programů, které zemi pomohly odvrátit bankrot. Vyplývá to z nové predikce zveřejněné ve středu Mezinárodním měnovým fondem, upozornil řecký deník Kathimerini. Zemi tak hrozí, že bude muset případný rozpočtový výpadek ve výši 2,3 miliardy eur nahradit dalšími výdajovými škrty. Ty se spustí automaticky, pokud země nedosáhne plánovaného přebytku.
Primární rozpočtový přebytek Řecka, jenž nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, a ukazuje tak, zda je stát schopen vybrat dost peněz na svůj vlastní chod, by měl podle odhadu MMF v roce 2018 dosáhnout 2,2 procenta HDP. Evropské instituce přitom očekávají primární přebytek 3,5 procenta, se kterým počítá také návrh řeckého rozpočtu na příští rok. Tato úroveň přebytku je zároveň obsažena v podmínkách třetího záchranného programu. Z něj Řecko od roku 2015 do příštího roku postupně vyčerpá 86 miliard eur. Pro země eurozóny, jež Řecku peníze v záchranném programu poskytují, jsou nové odhady důležité i proto, že by mohly ovlivnit postoj MMF. Ten se dosud na třetím záchranném programu finančně nepodílí a stále zvažuje, zda se zapojit. Zástupci MMF považují dluh za neudržitelný a upřednostňují jeho částečné odepsání. Země eurozóny jsou naopak proti a škrtnutí části dluhu odmítají. Například německá politická strana FDP, která po volbách pravděpodobně vytvoří koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, podmiňuje svůj souhlas s další pomocí Řecku právě účastí Mezinárodního měnového fondu, píše Kathimerini. Situace kolem problémů ekonomiky Řecka, jehož dluh v poměru k HDP dosahuje 176 procent, a je tak druhý největší na světě hned po Japonsku, se přitom letos zlepšovala. Ratingová agentura Moody’s v červnu zlepšila úvěrové hodnocení o jeden stupeň. Řecko se navíc v červenci úspěšně vrátilo na finanční trhy. Vláda prodala investorům nové dluhopisy celkem za tři miliardy eur, přičemž poptávka byla více než dvakrát vyšší.
Přežije Česko bez eura?
10.10.2017
Většina Čechů odmítá přijmout euro, zároveň si ale přeje udržet Česko v centru evropského dění. Tento dlouhodobý rozpor dokazují různé průzkumy veřejného mínění. Je však jasné, že Češi si budou muset vybrat. Zachování koruny by znamenalo, že země se ocitne na evropské periferii. Lídři EU čím dál víc mluví o tom, že na budoucnost unie by měly mít rozhodující vliv právě státy platící eurem.
Postoj Čechů je vskutku paradoxní. Čtyři z pěti tázaných jsou proti přijetí eura, ale i pro zachování či posílení vztahů s EU. Tato čísla potvrdil například dubnový průzkum agentury CVVM i srpnový společnosti Median pro ČT. Stejně jako předchozí šetření agentury STEM. "Češi vnímají euro jako nástroj národního útlaku," říká sociolog a ředitel STEM Jan Hartl. Nesourodost v postojích české společnosti naznačuje, že zdejší politici neumí lidem vysvětlit současnou podobu sjednocené Evropy a to, jak si její budoucnost představují hlavní hráči: Francie a Německo. Z ekonomického hlediska nelze podle odborníků jednoznačně říct, že rychlé přijetí společné evropské měny je pro české hospodářství tím nejvýhodnějším. Se vstupem do eurozóny je třeba počkat alespoň do doby, než bude jasné, že se euro zcela zotavilo z finanční krize. Zatím se Evropská centrální banka stále snaží ekonomiku eurozóny dopovat tím, že do ní pumpuje levné peníze. Z politického hlediska se ale přijetí eura jeví jako nutná podmínka ukotvení Česka na Západě v době, kdy část domácích politiků táhne zemi na Východ. "Odmítnutí eura by vedlo k postupné závislosti nejprve na ekonomice Číny a Ruska. V krátké době by to znamenalo politickou závislost na těchto velmi silných a agresivních imperiálních mocnostech," tvrdí bývalý velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský. Jak velký vliv oproti zbytku získají země s eurem, zatím není rozhodnuto. Lze vycházet jen z vizí, které nedávno představil francouzský prezident Emmanuel Macron. Nastínil několik plánů, na kterých by se podle něj měly shodnout hlavně země eurozóny. Ta by především měla mít svůj vlastní rozpočet, který by pomáhal těm zemím, jež provádí ekonomické reformy, ale současně trpí vysokou nezaměstnaností. Týkalo by se to tedy hlavně zemí ze Středomoří.
Evropská komise žaluje Česko a Lucembursko
05.10.2017
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 tisíc korun). České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice. Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.
V oblasti vývoje baterií mají Spojené státy i Asie před Evropou náskok.
03.10.2017
Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbus, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této oblasti mají zatím USA a Asie před EU náskok. Evropský komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič má příští týden hostit schůzku ředitelů různých evropských firem, od chemických přes výrobce aut po výrobce baterií, který má podpořit spolupráci v sektoru. Na podporu plánu jsou k dispozici také finanční prostředky z evropských fondů ve výši až 2,2 miliardy eur (57,1 miliardy korun), napsal list Financial Times.
Celosvětová poptávka po lithium-iontových bateriích by podle banky Goldman Sachs měla do roku 2025 stoupnout na 40 miliard dolarů (883,7 miliardy korun), protože elektrické vozy se stanou samozřejmostí. Nicméně banka očekává, že trhu bude dominovat Asie. Evropské automobilky zvýšily své odhady prodeje elektrických aut před zavedením přísnějších emisních pravidel v EU v roce 2021. Banka UBS odhaduje, že prodej elektrických aut do pěti let překoná prodej vozů s naftovým motorem. Avšak snahy kontinentu vyrábět baterie pro jejich pohon zaostává. Zatímco Čína, Japonsko a USA zřídily továrny na výrobu elektrických článků používaných v bateriích elektrických aut, Evropa ještě nepostavila ani jednu továrnu. Šefčovič řekl listu Financial Times, že je zásadní nemít v tak důležitém odvětví "Kodak moment". Upozornil tím na to, jak společnost může zaváhat při předvídání obrovských změn v oboru. "Co potřebujeme, je Airbus pro baterie. V 60. letech jsme měli spoustu menších společností se špičkovými technologiemi, ale co jim chybělo, byla velikost. Potřebovali jsme dát dohromady Němce, Francouze a další Evropany, aby vyvinuli to, co je dnes úžasné letadlo," řekl Šefčovič. Airbus spustil činnost v roce 1967 jako podnik mezi Francií, Británií a západním Německem sponzorovaný státem s cílem vyvinout letadlo, které by konkurovalo výrobcům v USA. Nyní je Airbus spolu s americkým Boeingem jedním ze dvou největších globálních výrobců letadel. Evropské firmy se snaží dohnat svoji bateriovou ztrátu. Firma Northvolt, založená bývalým vedoucím pracovníkem Tesly Peterem Carlssonem, a německá Terra E plánují výstavbu továren na elektrické články, ale ty mají spustit výrobu nejdříve v roce 2020. První velkou továrnu na lithium-iontové baterie v Evropě staví jihokorejská LG Chem v Polsku. Evropské automobilky, jako například Daimler, plánují továrny na baterie, ty však budou jen montovat baterie z článků, které budou kupovat od dodavatelů, hlavně v Asii. Nutné jsou také podle analytiků investice do zvýšení kapacity baterií.
zdroj: ihned.cz