Evropská komise představila balíček opatření, který má usnadnit život podnikům
13.09.2023
Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti.
Jak poznamenal server Politico, představení balíčku úlev pro malé a střední podniky bylo jedním ze slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém hovořila ve svém loňském projevu o stavu Evropské unie. "Malé podniky by měly být díky opatřením vypláceny mnohem rychleji, což je důležité zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby vyletěly nahoru a pouze 40 procent faktur je zaplaceno včas," dodal Politico. Podle Evropské komise souvisí každý čtvrtý bankrot s tím, že nejsou včas placeny faktury.
Nařízeni o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích řeší zpoždění plateb, což je nekalá praxe, která ohrožuje peněžní toky malých a středních podniků a brání konkurenceschopnosti, píše EK ve své tiskové zprávě. Nová pravidla zruší směrnici z roku 2011 o opožděných platbách a nahradí ji nařízením. Návrh zavádí přísnější limity pro zaplacení, maximálně do 30 dnů, odstraňuje nejasnosti a řeší právní mezery ve stávající směrnici.
"Život malých společností byl v posledních letech těžký, souvisí to zejména s pandemií a ruskou válkou na Ukrajině. Naši podporu malým a středním podnikům je tedy potřeba navýšit. Chceme jim usnadnit život, dodat jim více kyslíku, abychom jim pomohli přežít a prosperovat," uvedla k balíčku místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. "Dnes přicházíme s pravidly, která zajistí, že budou malé podniky vypláceny včas, omezíme papírování a zjednodušíme daně," dodala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Řecko má poslední pokus domluvit se s Eurozónou, potřebuje 7 miliard eur
15.06.2017
Eurozóna a Řecko se nejspíš na poslední chvíli vyhnou krizi, která by mohla v krajním případě skončit řeckým bankrotem a chaotickým odchodem z eurozóny. Ministři financí států platících eurem by se ve čtvrtek měli v Lucemburku po řadě měsíců odkladů dohodnout na tom, že Řecku pošlou další část z už dřív slíbené půjčky. Zhruba sedm miliard eur, tedy přes 180 miliard korun, Řecko nutně potřebuje, aby mohlo v červenci uhradit splátku starých dluhů.
Zatímco podle očekávání by Řecko mělo dostat další splátku záchranných půjček, mnohem těžší bude uzavřít dohodu ohledně budoucího snížení řeckého dluhu. Athény tlačí na to, aby jim ostatní země eurozóny jasně slíbily, jak hodlají v budoucnu řecké dluhové břemeno, které dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, ulehčit. Eurozóna takový krok v minulosti opakovaně slíbila. Německo ale tvrdí, že jednání o snížení dluhu můžou začít teprve poté, co v polovině příštího roku současný řecký záchranný program vyprší. Berlín navíc naznačuje, že není jisté, jestli Řecko úlevu vůbec potřebuje. Podle Němců můžou být řecké dluhy splatitelné, pokud ekonomika po skončení záchranného programu poroste podle předpokladů. Jakékoliv plány na snížení řeckého dluhu nepočítají s tím, že by eurozóna Řecku jeho dluhové břemeno odpustila. Mohla by mu ale prodloužit délku splatnosti půjček a snížit u nich úroky. Německo je ohledně řeckého dluhu ve sporu s Mezinárodním měnovým fondem. Ten se podílel na předchozích dvou záchranných programech pro Řecko. Do toho současného ale chce vstoupit jen za podmínky, že eurozóna jasně přislíbí, jak řecký dluh sníží. Berlín to momentálně odmítá, ale zároveň prohlašuje, že pokračování záchranného programu nemůže bez účasti měnového fondu podpořit.
zdroj: ihned.cz
Vítr pohání Evropu, Česko spí
12.06.2017
Západní Evropa prakticky přestala stavět nové uhelné elektrárny. Oproti tomu se stále více budují větrné a solární farmy. Loni devět z deseti nových elektráren v evropské energetice představovaly obnovitelné zdroje. Prim přitom hraje vítr, jenž představuje nejlevnější zdroj energie. Jen přírůstek větrných parků byl minulý rok téměř 14 gigawattů, což odpovídá sedminásobku výkonu Jaderné elektrárny Temelín.
V Česku naopak žádná větrná elektrárna od roku 2014 nepřibyla. Největší česká energetická firma ČEZ přitom začíná investovat do větrných farem v západní Evropě. Podle nové studie asociace WindEurope mají největší potenciál větrné elektrárny na moři. Tyto farmy mají v rámci EU do roku 2030 vyrábět až 13 procent elektřiny. Jejich potenciál je ale mnohem větší a v budoucnu by mohly teoreticky vyrobit až dvojnásobek procent elektřiny, kterou spotřebuje celá EU. "To je samozřejmě jen technický potenciál, a to za ideálních podmínek," komentuje studii šéf Komory obnovitelných zdrojů a energie Štěpán Chalupa. "V dlouhodobém horizontu je ale hlavně díky technologickému vývoji možné téměř vše," připouští. Pokrok je vidět hlavně na výkonu nových větrníků. Dříve byl běžný výkon jedné turbíny dva megawatty. U největší větrné elektrárny na světě, postavené v Irském moři poblíž Liverpoolu, ale bylo použito 32 turbín o čtyřnásobném výkonu. Je to samozřejmě znát i na velikosti stožárů. Dříve měly okolo 40 metrů, ty zmiňované se ale tyčí až do výšky 195 metrů. ČEZ se do větrného byznysu podle některých názorů pokouší vstoupit se zpožděním. Firma již dříve investovala kolem 25 miliard korun do obří větrné farmy v Rumunsku. Dlouho ale bojovala s tamní vládou, která radikálně změnila podmínky podpory, bez níž by park nevydělával. ČEZ koncem minulého roku koupil několik větrných parků v Německu a minulý týden oznámil akvizici devíti připravovaných větrných farem ve Francii. Ty by mohly dosahovat výkonu až 100 MW. Naopak v Česku zatím ČEZ o nových větrnících neuvažuje. "Do velkých instalací budeme investovat, až tu pro ně bude vhodné investiční prostředí. Zatím se to nevyplatí," popsal Pavel Cyrani, který ve firmě zodpovídá za obchod a strategii. Podle něj ale ČEZ zkušenosti z Německa a Francie na domácím trhu v budoucnu určitě využije. Zatím v Česku fungují větrníky o celkovém výkonu pouhých 282 MW, pro porovnání jen v Bavorsku jich loni přibylo 340 MW. "Už tři roky se u nás nepostavila ani jedna větrná elektrárna. A to i přesto, že elektřina z větru je ze všech zdrojů nejlevnější," uvedl Štěpán Chalupa. Větší rozvoj větrné energie zpomaluje to, že stát již několik let nevyplácí podporu žádným novým obnovitelným zdrojům. Podle odhadů komory by přitom mohlo s obnovením podpory do deseti let vyrůst až 1500 MW nových větrných zdrojů.
zdroj: ihned.cz
Proti zemím, které nedodržují dohodnuté kvóty, zahájí Evropská komise v úterý správní řízení
12.06.2017
Proti zemím, které odmítají pomoci Itálii a Řecku relokovat na své území uprchlíky, by Evropská komise měla zahájit řízení pro porušení smluv, je přesvědčen šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. Takové řízení by se mohlo týkat i Česka, které odmítá kvóty na přerozdělování migrantů naplnit.
"Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: 'Já jsem pro'. Ne abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu," řekl Juncker. Podle agentury Reuters se věcí začne Evropská komise zabývat již v úterý, agentuře to sdělily zdroje blízké komisi. Komise o tom oficiálně rozhodne právě na úterním zasedání. Pokud se komise na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup. Jednou ze zemí, která roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, bylo i Česko. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinilo. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla nejprudším tempem za poslední rok
08.06.2017
Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta, tedy nejprudším tempem za poslední rok.
Oznámil to ve čtvrtek statistický úřad Eurostat. Opravil tak svůj dřívější odhad, podle kterého růst zůstal na 0,5 procenta, tedy na úrovni z loňského čtvrtého čtvrtletí. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny podle revidovaných údajů zvýšil o 1,9 procenta namísto dříve ohlášených 1,7 procenta. Meziroční růst tak zrychlil z 1,8 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Eurostat zlepšil rovněž údaje o růstu ekonomiky celé eurozóny. HDP eurozóny tak podle čtvrteční zprávy v prvním čtvrtletí stoupl o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům a v meziročním srovnání se zvýšil o 2,1 procenta.
zdroj: ihned.cz