Evropská komise představila balíček opatření, který má usnadnit život podnikům
13.09.2023
Ty v posledních letech zasáhlo množství krizí, od pandemie covidu-19, přes vyšší náklady na energie způsobené ruskou válkou proti Ukrajině až po zvyšující se inflaci. Jedním z hlavních předložených pravidel je návrh nařízení o opožděných platbách v obchodních transakcích. Ten má pomoci zajistit, aby podniky získávaly své peníze včas. Součástí balíčku je i směrnice o zjednodušení daní pro malé a střední podniky zapojené do přeshraniční činnosti.
Jak poznamenal server Politico, představení balíčku úlev pro malé a střední podniky bylo jedním ze slibů šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém hovořila ve svém loňském projevu o stavu Evropské unie. "Malé podniky by měly být díky opatřením vypláceny mnohem rychleji, což je důležité zejména vzhledem k tomu, že úrokové sazby vyletěly nahoru a pouze 40 procent faktur je zaplaceno včas," dodal Politico. Podle Evropské komise souvisí každý čtvrtý bankrot s tím, že nejsou včas placeny faktury.
Nařízeni o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích řeší zpoždění plateb, což je nekalá praxe, která ohrožuje peněžní toky malých a středních podniků a brání konkurenceschopnosti, píše EK ve své tiskové zprávě. Nová pravidla zruší směrnici z roku 2011 o opožděných platbách a nahradí ji nařízením. Návrh zavádí přísnější limity pro zaplacení, maximálně do 30 dnů, odstraňuje nejasnosti a řeší právní mezery ve stávající směrnici.
"Život malých společností byl v posledních letech těžký, souvisí to zejména s pandemií a ruskou válkou na Ukrajině. Naši podporu malým a středním podnikům je tedy potřeba navýšit. Chceme jim usnadnit život, dodat jim více kyslíku, abychom jim pomohli přežít a prosperovat," uvedla k balíčku místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. "Dnes přicházíme s pravidly, která zajistí, že budou malé podniky vypláceny včas, omezíme papírování a zjednodušíme daně," dodala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zpomalil růst EU i eurozóny
07.03.2017
Ekonomika eurozóny loni zpomalila růst na 1,7 procenta z předloňských dvou procent. Zvolnila také ekonomika celé Evropské unie, která stoupla o 1,9 procenta po růstu o 2,2 procenta v roce předchozím. V úterý to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil i dosavadní údaje o stabilním tempu růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celé EU pak ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, mírně rychleji než ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,9 procenta. V České republice růst podle Eurostatu zrychlil v závěru roku na 0,4 procenta z tempa 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu se zvýšilo na 1,9 procenta z 1,8 procenta v předešlém kvartálu. Růst na konci roku táhla spotřeba domácností a oživení investic, uvedl Eurostat. K ekonomické expanzi přispěla mírně i tvorba zásob a vládní výdaje. Evropská komise v únoru předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce poroste o 1,8 procenta. Hospodářský růst v eurozóně letos podle komise zvolní na 1,6 procenta, příští rok však opět mírně zrychlí a vrátí se na 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně je nejvyšší za čtyři roky
02.03.2017
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zrychlilo na dvě procenta, zatímco v lednu to bylo 1,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Takzvaná jádrová inflace však zůstala pod oficiálním cílem Evropské centrální banky (ECB).
Hlavním motorem růstu byly ceny energií, které vzrostly o 9,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,5 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, stouply o 1,3 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,2 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila stejně jako v lednu 0,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,9 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 16. března. ECB usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU klesla na nejmenší úroveň za osm let
02.03.2017
Míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala v lednu na prosincových 9,6 procenta, což je nejlepší výsledek od května 2009. V celé Evropské unii nezaměstnanost klesla na 8,1 procenta z prosincových 8,2 procenta a je nejnižší od ledna 2009. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost měla podle něj Česká republika.
Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost v obou regionech snížila, a to shodně o 0,8 procentního bodu. Vysoká nezaměstnanost ale zůstává mezi mladými do 25 let. V EU činila 17,7 procenta, v eurozóně byla bez práce pětina mladých. V celé EU bylo v lednu bez práce 19,969 milionu lidí, z toho 15,62 milionu v eurozóně. Proti prosinci počet nezaměstnaných v zemích EU klesl o 96 000, v eurozóně pak o 56 000. Z členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde podle Eurostatu dosáhla 3,4 procenta. Druhé bylo Německo se 3,8 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému lednu se nezaměstnanost snížila ve 25 zemích. Na Kypru, v Itálii a Dánsku se naopak zvýšila. Nejvíce klesla v Chorvatsku, Španělsku, Maďarsku, Portugalsku, na Slovensku a v Irsku.
zdroj: ihned.cz
PPF v Anglii otevírá vlastní Clear Bank
28.02.2017
Doposud měla skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v Anglii pouze několik nemovitostí. Nově však vstupuje do financí. Skupina, která je většinovým vlastníkem úvěrové společnosti Home Credit a Air Bank či PPF banky, získala na ostrovech bankovní licenci a spouští vlastní banku Clear Bank zaměřenou na převody peněz především mezi jednotlivými bankami ve Velké Británii.
Clear Bank, která již funguje v testovacím provozu, má být naplno spuštěna letos na podzim. Po 250 letech je zúčtovací banka první svého druhu. Vstupuje tak jako nový hráč na trh, kde dnes působí pouze čtyři etablované bankovní domy - HSBC, Royal Bank of Scotland, Barclays a Lloyds. PPF vstupuje na trh, kde se ročně protočí přes 80 bilionů liber.
"Tato investice je v souladu s dlouhodobým zaměřením skupiny na rozvíjení inovativních a nadějných projektů, ať už jde o e-commerce, fintech nebo biotechnologie. Vidíme zde velký potenciál, a proto jsme stáli při zrodu ClearBank. Získání bankovní licence ve Spojeném království je známkou velké důvěry v tento unikátní projekt," uvedl Mel Carvill, zástupce skupiny PPF v představenstvu Clear Bank. V Clear Bank drží skupina PPF 35procentní podíl. Dalších 35 procent vlastní společnost CFFI UK Venture a zbývajících 30 procent má v držení management Clear Bank. Celková investice činí necelou miliardu korun. Sídlo má mít v proslulém londýnském mrakodrapu, kterému se přezdívá Okurka. Banka byla původně založena před třemi lety jako start-up. Jejím zakladatelem a předsedou představenstva je Nick Ogden, zakladatel služby WorldPay. Podle Ogdena by měla Clear Bank oživit dosavadní trh a konkurovat novými technologiemi i nižšími transakčními poplatky. Na svém softwaru spolupracuje se společností Microsoft. Využívat má cloudové technologie Azure. Clear Bank odhaduje, že svým vstupem ušetří britské ekonomice na transakčních poplatcích ročně kolem tří miliard liber (v přepočtu 95 miliard korun).
zdroj: ihned.cz