Evropská komise vede s Českem řízení kvůli dvěma směrnicím. Hrozí sankce
28.07.2023
Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. ČTK to řekla náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).
Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor dnes doporučily vrátit předlohu Sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.
Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna. Česko mělo na jejich uvedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, upravuje mimo jiné ustanovení týkajíce se práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Část návrhů má začít kvůli sankcím platit už od v září, zbytek od ledna.
"Proti ČR už v současné době běží nenotifikační řízení, které s sebou nese to, že nám hrozí pokuta. V dubnu tohoto roku byla vyčíslena za každou směrnici na 45 milionů korun. V součtu je to 90 milionů korun. Částka se bude i nadále zvyšovat za každý den o penále až do nabytí účinnosti zákona," řekla Jelínková.
Řízení pro porušení unijního práva má několik fází. Skončit může žalobou k Soudnímu dvoru EU. Takzvané nenotifikační řízení začíná kvůli nepřenesení směrnic do legislativy v daném termínu. Ministerstvo práce v podkladech k novele zákoníku uvedlo, že Evropská komise mohla požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,5 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (38.090 až 2,28 milionu korun). Při nesplnění může proces skončit žalobou na ČR u Soudního dvora EU. Podle vrchní ředitelky legislativní sekce ministerstva práce Dany Roučkové se s komisí podařilo vyjednat odklad podání žaloby do konce srpna.
Kabinet v novele navrhuje účinnost od prvního dne dalšího měsíce, tedy od září. Podle senátního ústavně-právního výboru je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Pozměňovací návrh počítá se zavedením až od ledna. Další z návrhů se týká úprav při práci na dohodu. Výbor doporučil Senátu předlohu s úpravami vrátit Sněmovně. Stejně postupoval i senátní hospodářský výbor, který podpořil tři pozměňovací návrhy. Ty obsahují vedle zavedení takzvaných minidohod či zpřesnění náhrad za práci z domova také odsunutí účinnosti na začátek příštího roku.
Náměstkyně zdůraznila, že na podobě vládní předlohy se ministerstvo práce se zaměstnavateli a odbory shodlo. Dohodli se, že do novely nebude žádná ze stran zasahovat. Podle Jelínkové se podnikatelé na zavedení změn už připravují. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) si nemyslí, že by komise proti Česku podnikala nějaké kroky, pokud bude kodex schválený s pozdější lednovou účinností...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Přes hranice EU prošlo o 64 procent migrantů méně než loni
20.10.2017
Do Evropské unie proniklo přes její vnější hranice letos 156 000 lidí, což je o 64 procent méně než za stejné období (od ledna do září) loni. Oznámila to ve středu unijní agentura pro kontrolu vnějších hranic Frontex. V září přišlo do zemí EU na hlavních migračních tazích 13 900 osob.
V meziročním srovnání se v září snížil příliv migrantů do Itálie přes Středozemní moře o dvě třetiny na 5600. Ve srovnání s letošním srpnem byl ale zaznamenán mírný nárůst, protože se do Itálie dostávají i lidé netradičně i z Turecka, Tuniska či Alžírska. Výrazný pokles je zaznamenán z Libye, jejíž pobřežní stráže již účinně spolupracují s EU na detekci a zadržování migrantů v člunech. Ve srovnání prvních tří čtvrtletí letošního a loňského roku klesl příliv migrantů do Itálie přes centrální část Středozemního moře letos na 104 800, což je o 21 procent méně. Většinou jde o osoby z Nigérie, Pobřeží slonoviny a Guineje. Naopak o polovinu stouplo meziročně za prvního tři čtvrtě roku množství lidí mířících do EU přes západní Středomoří do Španělska, a to na zhruba 14 800. Většina imigrantů je z Maroka, Pobřeží slonoviny a Alžírska.
Rakouský vítěz, lidovec Sebastian Kurz, sází na Evropskou unii
18.10.2017
Sebastian Kurz se vlajky Evropské unie rozhodně neštítí. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) se s ní nechal fotit jak v okamžiku, kdy zahajoval svou předvolební kampaň, tak po svém nedělním volebním vítězství. Pravděpodobný budoucí rakouský kancléř nemá problém veřejně ukazovat, že pro jeho zemi je členství v EU zásadní − tím se liší od řady jiných evropských politiků.
Nová rakouská vláda pod Kurzovým vedením přesto může být vůči EU opatrnější. A to nejen proto, že Kurz nejspíš utvoří koalici s populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). V některých tématech se může nová rakouská vláda přiblížit k Česku, v jiných naopak nejspíš budou převládat rozdíly. "EU potřebuje změnu kurzu," prohlašuje teprve 31letý Kurz, dosavadní rakouský ministr zahraničí. Unie se podle něj musí soustředit jen na "zásadní a velké otázky". Kurz proto chce, aby členské země mnohem silněji spolupracovaly v zahraniční politice, při snaze zajistit bezpečnost nebo v otázce ochrany vnějších evropských hranic. V těchto tématech je tedy Kurz pro další evropskou integraci a přenesení pravomocí do Bruselu. Sociální politika, zdravotnictví nebo třeba podpora rodiny musí podle Kurze zůstat v kompetenci jednotlivých členských zemí, jako je tomu dosud. Kurz také odmítá jakékoliv úvahy o tom, že by měly země, které do společného evropského rozpočtu víc přispívají, než z něj dostávají, přihodit další peníze. "Naším cílem musí být, aby čistí plátci do rozpočtu nemuseli nést žádné dodatečné náklady," říká. Reaguje tak na fakt, že po chystaném brexitu přijde evropský rozpočet o pravidelný britský příspěvek. Pokud se čistí plátci, jako je Rakousko, nerozhodnou výpadek nahradit, velikost rozpočtu se zmenší. To znamená, že bude méně peněz i na dotace pro chudší členské státy, tedy i pro Česko.
Estcoin je nešťastný omyl, tvrdí estonská centrální banka
16.10.2017
Na konci léta se objevily zprávy, že Estonsko plánuje experiment, jehož součástí by bylo zavedení vlastní digitální měny nazvané estcoin. To, co vzbudilo celosvětovou senzaci se ale ukázalo jako fáma nezaložená na pravdě, uvádí poradce ze Švédské centrální banky Björn Segendorff s odvoláním na své estonské kolegy.
Příběh o digitální měně z Pobaltí tak skončil dřív, než mohl vůbec začít. Estcoin se měl stát rozšířením tamního projektu elektronického občanství, které už přilákalo tisíce lidí z celého světa včetně několika desítek Čechů. "Mluvili jsme o tom s Estonskou centrální bankou a řekli nám, že pokud uslyšíme něco o estcoinu, nemáme tomu věřit," řekl Segendorff ze Švédské centrální banky. O tom, že se Estonsko chce stát první zemí na světě s vlastní digitální měnou informovaly zpravodajské servery po celemé světě, včetně HN, což byl podle Estonské centrální banky nešťastný omyl. Tato fáma vznikla na základě příspěvku na blogu Kaspara Korjuse, ředitele projektu estonského e-rezidentství. V něm se Korjus zabýval dopady, jež by mělo zavedení kryptoměny některým státem, a konkrétně navrhoval zavedení estcoinu, kryptoměny svázané právě s projektem e-rezidentství. Jeho příspěvek se stal okamžitě virálním, ale nedorozuměním byl chápán jako vládní návrh. Estcoin se podle něj měl nabídnout zájemcům formou ICO (úpis nových měn, který připomíná úpis akcií). Tím by byl mimo jiné získán i dodatečný kapitál pro projekt e-rezidentství, nehledě na další pozitiva, která by s tím dle Korjuse byla spojena. Poradcem ve věci estcoinu se dokonce měl údajně stát Vitalik Buterin, zakladatel kryptoměny Ethereum. Korjus následně zvěřejnil tento svůj příspěvek na oficiálních stránkách e-rezidentství. Vnější pozorovatelé proto mohli nabýt (a často nabyli) dojmu, že se jedná o vládní návrh.
Řecko příští rok nesplní rozpočtové plány, varoval MMF
12.10.2017
Předlužené Řecko příští rok nesplní podmínky záchranných programů, které zemi pomohly odvrátit bankrot. Vyplývá to z nové predikce zveřejněné ve středu Mezinárodním měnovým fondem, upozornil řecký deník Kathimerini. Zemi tak hrozí, že bude muset případný rozpočtový výpadek ve výši 2,3 miliardy eur nahradit dalšími výdajovými škrty. Ty se spustí automaticky, pokud země nedosáhne plánovaného přebytku.
Primární rozpočtový přebytek Řecka, jenž nezahrnuje náklady na obsluhu dluhu, a ukazuje tak, zda je stát schopen vybrat dost peněz na svůj vlastní chod, by měl podle odhadu MMF v roce 2018 dosáhnout 2,2 procenta HDP. Evropské instituce přitom očekávají primární přebytek 3,5 procenta, se kterým počítá také návrh řeckého rozpočtu na příští rok. Tato úroveň přebytku je zároveň obsažena v podmínkách třetího záchranného programu. Z něj Řecko od roku 2015 do příštího roku postupně vyčerpá 86 miliard eur. Pro země eurozóny, jež Řecku peníze v záchranném programu poskytují, jsou nové odhady důležité i proto, že by mohly ovlivnit postoj MMF. Ten se dosud na třetím záchranném programu finančně nepodílí a stále zvažuje, zda se zapojit. Zástupci MMF považují dluh za neudržitelný a upřednostňují jeho částečné odepsání. Země eurozóny jsou naopak proti a škrtnutí části dluhu odmítají. Například německá politická strana FDP, která po volbách pravděpodobně vytvoří koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, podmiňuje svůj souhlas s další pomocí Řecku právě účastí Mezinárodního měnového fondu, píše Kathimerini. Situace kolem problémů ekonomiky Řecka, jehož dluh v poměru k HDP dosahuje 176 procent, a je tak druhý největší na světě hned po Japonsku, se přitom letos zlepšovala. Ratingová agentura Moody’s v červnu zlepšila úvěrové hodnocení o jeden stupeň. Řecko se navíc v červenci úspěšně vrátilo na finanční trhy. Vláda prodala investorům nové dluhopisy celkem za tři miliardy eur, přičemž poptávka byla více než dvakrát vyšší.