Evropská komise vede s Českem řízení kvůli dvěma směrnicím. Hrozí sankce
28.07.2023
Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. ČTK to řekla náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL).
Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor dnes doporučily vrátit předlohu Sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.
Pravidla obou směrnic měla v Česku začít platit už loni na začátku srpna. Česko mělo na jejich uvedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, upravuje mimo jiné ustanovení týkajíce se práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Část návrhů má začít kvůli sankcím platit už od v září, zbytek od ledna.
"Proti ČR už v současné době běží nenotifikační řízení, které s sebou nese to, že nám hrozí pokuta. V dubnu tohoto roku byla vyčíslena za každou směrnici na 45 milionů korun. V součtu je to 90 milionů korun. Částka se bude i nadále zvyšovat za každý den o penále až do nabytí účinnosti zákona," řekla Jelínková.
Řízení pro porušení unijního práva má několik fází. Skončit může žalobou k Soudnímu dvoru EU. Takzvané nenotifikační řízení začíná kvůli nepřenesení směrnic do legislativy v daném termínu. Ministerstvo práce v podkladech k novele zákoníku uvedlo, že Evropská komise mohla požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,5 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (38.090 až 2,28 milionu korun). Při nesplnění může proces skončit žalobou na ČR u Soudního dvora EU. Podle vrchní ředitelky legislativní sekce ministerstva práce Dany Roučkové se s komisí podařilo vyjednat odklad podání žaloby do konce srpna.
Kabinet v novele navrhuje účinnost od prvního dne dalšího měsíce, tedy od září. Podle senátního ústavně-právního výboru je lhůta příliš krátká a zaměstnavatelé se na změny nemohou připravit. Pozměňovací návrh počítá se zavedením až od ledna. Další z návrhů se týká úprav při práci na dohodu. Výbor doporučil Senátu předlohu s úpravami vrátit Sněmovně. Stejně postupoval i senátní hospodářský výbor, který podpořil tři pozměňovací návrhy. Ty obsahují vedle zavedení takzvaných minidohod či zpřesnění náhrad za práci z domova také odsunutí účinnosti na začátek příštího roku.
Náměstkyně zdůraznila, že na podobě vládní předlohy se ministerstvo práce se zaměstnavateli a odbory shodlo. Dohodli se, že do novely nebude žádná ze stran zasahovat. Podle Jelínkové se podnikatelé na zavedení změn už připravují. Šéf ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) si nemyslí, že by komise proti Česku podnikala nějaké kroky, pokud bude kodex schválený s pozdější lednovou účinností...
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Jednání o brexitu začnou po volbách v Británii v druhé polovině června
24.05.2017
Evropská unie v pondělí dokončila své přípravy na dvouletá vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z bloku. Zástupci ostatních 27 členských zemí v pondělí potvrdili konkrétní mandát někdejšímu eurokomisaři Michelu Barnierovi, který za unijní stranu rozhovory povede.
Barnier v pondělí novinářům sdělil, že by chtěl první kolo jednání uskutečnit co nejdříve po britských parlamentních volbách. V této souvislosti zmínil týden po 19. červnu. Umožnilo by mu to informovat o počátku jednání summit EU, který se sejde 22. a 23. června. Barnier může s britskou stranou vyjednávat jen o podobě "rozvodu" tak, jak předpokládá příslušný článek 50 unijní smlouvy. EU prosazuje vyjednávání ve fázích, kdy by rozhovory o nové podobě vzájemných vztahů - včetně spolupráce v obraně, bezpečnosti či obchodu - začaly, až bude jasný pokrok v diskusích o tom, jak zrušit více než čtyři desetiletí trvající svazek. Předpokladem je, že dosažení "významného pokroku" a posun k druhé fázi rozhovorů potvrdí unijní summit letos na podzim. V první fázi je pro unii základní prioritou dohoda na zachování stávajících práv občanů EU v Británii - a Britů v unii - i po brexitu. Zásadní je také vyrovnání finančních závazků, které Británie vůči unii má, nejčastěji se hovoří o částce 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), objevují se ale i jiné odhady. EU navíc klade důraz na udržení právní kontinuity, kdy v otázkách souvisejících právě se zachováním práv občanů EU prosazuje trvání rozhodovacích pravomocí Soudního dvora EU. Klíčové je pro unii také dojednání situace na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Poté co na konci března Britové devět měsíců po svém referendu o setrvání v EU oficiálně unijním partnerům oznámili svůj záměr z bloku vystoupit, zformulovalo ostatních 27 členských zemí svou představu o podobě rozhovorů na základě dokumentu předloženého předsedou unijních summitů Donaldem Tuskem. Poté co s těmito "politickými pokyny" souhlasil mimořádný unijní summit, rozpracovala je Evropská komise do konkrétní podoby vyjednávacího mandátu pro Barniera, jež byla schválená v pondělí.
Řecko nutně potřebuje dalších osm miliard eur
22.05.2017
Hluboce zadlužené Řecko, od roku 2010 balancující na pokraji státního bankrotu, naléhavě potřebuje osm miliard eur, aby mohlo včas vyrovnat závazky vůči zahraničním věřitelům. O tom, zda je dostane, či nikoliv, by v pondělí měli rozhodnout ministři financí eurozóny na zasedání své euroskupiny.
Vláda v Aténách věří, že partneři jí vyhoví a peníze poukážou včas. Tím spíše, že Řecko splnilo požadavky, jimiž věřitelé podmiňují svoji další pomoc. Parlament v noci na pátek schválil další "reformní balík" zahrnující krácení výdajů a také vyšší daně. Od roku 2019 se mají zase snížit důchody, tentokrát o 19 procent. Stát už lidem zdaňuje příjmy nižší než 500 eur měsíčně a tato hranice má dále klesnout. Pro další tvrdé úspory zvedlo ruku všech 153 poslanců vládní koalice, proti bylo 128 zákonodárců. "Ujišťuji vás, že Řecko bude v létě příštího roku opět stát na vlastních nohou," prohlásil před poslanci premiér Alexis Tsipras. Jak dodal, míč je nyní na straně věřitelů. Pro Řecko je klíčové zmenšit roční rozpočtové schodky, což se mu v posledních letech díky tvrdým úsporným opatřením, ale i lepšímu výběru daní daří. Stát loni vykázal primární rozpočtový přebytek odpovídající 4,5 procenta HDP. Jde o přebytek, do jehož propočtu se nezahrnují výdaje na úroky z veřejného dluhu. Ten odpovídá skoro 180 procentům HDP a je nejvyšší v celé eurozóně. Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který euroskupině předsedá, navrhuje, aby Řecko pět let − počínaje příštím rokem − dosahovalo primárního rozpočtového přebytku odpovídajícího nejméně 3,5 procenta HDP. To je velice tvrdý požadavek, který se dokonce nelíbí Mezinárodnímu měnovému fondu, jednomu z klíčových věřitelů Řecka. Trojici věřitelů doplňují Evropská komise a Evropská centrální banka.
zdroj: ihned.cz
Řekové stávkují. Odmítají úsporná opatření
17.05.2017
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Přijetím dalších úsporných opatření, jako je snížení důchodů, je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů. Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018.
Hlavní odborové svazy svolaly celostátní protest v den, kdy má řecká vláda a parlament prosadit nová úsporná opatření. Těmi je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků ze strany mezinárodních věřitelů na záchranu ekonomiky země. Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. V Aténách jsou na středu plánovány také demonstrace. Účast na nich ale může omezit prudký déšť, který předpovídají meteorologové. Podle agentury AP se v zemi zastavila autobusová i železniční doprava, trajekty zůstaly v přístavech, veřejná doprava nefunguje vůbec. Řízení letového provozu drží čtyřhodinovou stávku, jež vedla k přesměrování 150 letů. Zaměstnanci námořní dopravy pořádají čtyřdenní stávku již od úterý, doprava mezi řeckou pevninou a ostrovy bude stát až do pátečního večera. Stávky se účastní také státní úředníci i lékaři. Ve veřejných nemocnicích zůstal jen nezbytný personál.
zdroj: ihned.cz
Německé mýto už Česku nevadí
16.05.2017
Německý zákon na zpoplatnění dálnic pro osobní auta chtějí u evropského soudu překazit sousední země v čele s Rakouskem. Česko se k nim původně chtělo přidat. Teď si to ale vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) rozmyslela a Němce k soudu nejspíš hnát nebude.
"Česká republika nebude iniciovat žalobu u Soudního dvora Evropské unie," uvádí vládní stanovisko, které mají HN k dispozici. Kabinet ho má schválit už v pondělí.
Důvodem pro podání žaloby je, že za německé dálnice budou od roku 2019 ve skutečnosti platit jen cizinci. Němcům se peníze mají vracet. Ve všech zemích EU, které za dálnice vybírají, přitom platí všichni stejně bez ohledu na pas. Zavedení mýtného je velmi citlivou otázkou, jež postihne mnoho českých řidičů, kteří po německých dálnicích jezdí. Přitom ještě při dubnové návštěvě Berlína Sobotka na společné tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou Němcům žalobou hrozil. "Vidíme v tom riziko diskriminace," prohlásil. "My se také k německým řidičům nechováme diskriminačně. Prostě zaplatí dálniční známky stejně jako naši občané," zdůraznil. Po měsíci už ale Češi na věc nahlížejí jinak. Česko je podle vládních úředníků, se kterými HN mluvily, zdrženlivé, protože nechce ohrozit plánovanou spolupráci s Německem, například při budování vysokorychlostní železnice spojující obě země. V jednání je trať mezi Prahou a Drážďany a modernizace železnice spojující Plzeň, Domažlice a Mnichov. Změnu názoru opírá Sobotkova vláda o analýzu německého zpoplatnění dálnic, kterou sepsalo ministerstvo dopravy. Doporučuje se v ní, aby Česko žalobu nakonec nepodalo a místo toho raději počkalo na verdikt Evropské komise. U ní se přitom očekává, že ještě do prázdnin německé mýto oficiálně podpoří. Byla to přitom právě Evropská komise, která původní německý návrh na dálniční známky označila za diskriminační.
zdroj: ihned.cz