HHC má v Česku opět zákaz
20.01.2025
V Česku začal znovu platit zákaz prodeje kanabinoidu HHC a od něj odvozených látek. Seznam dočasně zakázaných látek, u kterých odborníci ještě prověří jejich bezpečnost. Prodej těchto psychoaktivních látek byl přitom zakázaný od loňského března, omezení ale s koncem roku skončilo. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob řekl, že bylo potřeba počkat na stanovisko Evropské komise.
Komise jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko ministerstvo zdravotnictví získalo tento týden. "Notifikace byla potřeba, museli jsme na ní počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo," sdělil Jakob.
Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.
Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejich možný prodej či zákaz, budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na posouzení povolení jejich prodeje nebo zákazu mají odborníci dva roky. Jejich prodej je zakázaný, ale držení není trestné.
Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
20.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
17.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Ceny benzinu a nafty v Německu se i přes nižší daň vrátily nad dvě eura za litr
13.06.2022
Jen několik dní mohli řidiči v Německu tankovat benzin a naftu pod dvě eura (49,40 Kč) za litr, nyní se cena i přes dočasné snížení daně na pohonné hmoty a navzdory nelibosti motoristů nad tuto hranici vrátila. Německý autoklub ADAC uvedl, že ačkoli existuje potenciál pro snížení cen, využívá petrochemický průmysl současné situace ke zvyšování zisků.
Vláda od začátku června na tři měsíce snížila daň na pohonné hmoty u benzinu o 29,55 centu (7,40 Kč) a u nafty o 14,04 centu (3,50 Kč), aby lidem kompenzovala dlouhodobě vysoké ceny energií. Snížením daně z pohonných hmot je automaticky nižší i daň z přidané hodnoty (DPH), což podle autoklubu znamená u benzinu dalších pět centů a u dieselu tři centy na litr.
V
Minimální mzda v Německu vzroste na 300 korun za hodinu
06.06.2022
Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. V pátek o tom rozhodla dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
Spolková vláda zvýšení schválila již v únoru. Kancléř Olaf Scholz před loňskými parlamentními volbami učinil z minimální hodinové mzdy 12 eur svůj ústřední slib.
Návrh zákona podle agentury DPA vychází z toho, že v současnosti více než šest milionů pracovníků v Německu pobírá mzdu nižší než 12 eur za hodinu. Heil upozornil, že ze zvýšení minimální mzdy budou těžit zejména ženy a obyvatelé východní části Německa. Pro mnohé bude podle něj tento krok zřejmě znamenat nejvýraznější nárůst mzdy v životě.
Spolkový svaz zaměstnavatelů, který reprezentuje podniky ze všech odvětví německé ekonomiky, ale zvýšení minimální mzdy kritizuje. Podle prezidenta svazu Rainera Dulgera federální vláda svým postupem porušuje dohody sjednané v roce 2015.
V Česku v současnosti činí minimální mzda 16 200 korun měsíčně, respektive 96,40 koruny za hodinu. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje kvůli vysoké inflaci zvýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent.
V