HHC má v Česku opět zákaz
20.01.2025
V Česku začal znovu platit zákaz prodeje kanabinoidu HHC a od něj odvozených látek. Seznam dočasně zakázaných látek, u kterých odborníci ještě prověří jejich bezpečnost. Prodej těchto psychoaktivních látek byl přitom zakázaný od loňského března, omezení ale s koncem roku skončilo. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob řekl, že bylo potřeba počkat na stanovisko Evropské komise.
Komise jednotlivým státům posuzuje takové legislativní normy, které zasahují do vnitřního trhu EU, na kterém je zajištěn volný pohyb zboží. Její stanovisko ministerstvo zdravotnictví získalo tento týden. "Notifikace byla potřeba, museli jsme na ní počkat. Snažili jsme se jednání s EK co nejvíce urychlit, což se povedlo," sdělil Jakob.
Novela, která umožnila kromě návykových látek označovat některé jako psychomodulační, platí od začátku letošního roku. Norma umožňuje po posouzení prodeje méně rizikových substancí, jako jsou kanabinoidy THC nebo HHC, dospělým za přísných pravidel.
Na nově publikovaném seznamu psychoaktivních látek, jejich možný prodej či zákaz, budou odborníci posuzovat, jsou kanabinoidy HHC a THCP a několik jejich derivátů, celkem více než stovka substancí. Na posouzení povolení jejich prodeje nebo zákazu mají odborníci dva roky. Jejich prodej je zakázaný, ale držení není trestné.
Druhý seznam obsahuje látky psychomodulační, u kterých bude jejich prodej za určitých podmínek povolený. Budou si ho například moci koupit jenom dospělí a prodávat je bude možné pouze v kamenných obchodech nebo jejich e-shopech, prodej v automatech bude zakázaný. Tento seznam čeká na schválení vládou a na posouzení EK, poté by mělo být možné od července takto koupit například kratom nebo konopí s obsahem THC do jednoho procenta nebo tinkturu a extrakt z něj vyrobené.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Většina Čechů si oproti minulosti připlatí za energie
14.11.2023
Většina Čechů si podle průzkumu společnosti Resideo na středoevropském trhu během minulé topné sezóny připlatila 20 až 60 procent za energie, šlo o 68 procent lidí. Kolem 15 procent respondentů platilo až o 100 procent více než dříve. Česko se tak řadilo k zemím s největším nárůstem cen za energie v Evropě. Češi kvůli růstu cen energií změnili své návyky a začali šetřit, nejčastěji elektřinou. Její spotřebu snížilo 88 procent dotázaných. Vytápění omezilo 68 procent respondentů. Podobná čísla vykázal celý region střední a východní Evropy. Lidé snížili i výdaje za vodu, zábavu, potraviny či cestování.
Podobně velké navýšení cen energie deklarovalo v rámci šetření také 77 procent respondentů z Polska, před Českem bylo ještě Rumunsko se 74 procenty. Nadpoloviční většina dotázaných si za energie připlatila také v Maďarsku a na Slovensku.
Energie byly v Česku i během prvního pololetí letošního roku dražší než ve zbylých třech zemích Visegrádské čtyřky. Elektřina zdražila domácnostem o více než čtvrtinu, plyn pak o více než polovinu. Ukazují to data evropských statistiků z Eurostatu. Průměrná tuzemská cena za elektřinu se podle evropských dat zvedla o 26 procenta na 0,3212 eura (necelých 8 korun) za kilowatthodinu. Slováci platili 0,1892 eura, Poláci 0,1769 eura a Maďaři 0,1161 eura.
V celé Evropské unii byla průměrná cena elektřiny 0,289 eura za kWh. Nejvíce za elektrickou energii platili Nizozemci, jimž cena stoupla o 953 procenta na 0,475 eura. K prudkému růstu přispělo především ukončení daňových úlev. Nejnižší cenu, konkrétně 0,1137 eura, platili Bulhaři.
Za kilowatthodinu plynu platily české domácnosti v úvodních šesti měsících roku 0,1138 eura (cca 2,8 Kč). Meziročně to bylo o 57 procent více. Například Maďary stálo stejné množství jen 0,0337 eura, šlo tak o nejnižší cenu v rámci celé unie. Stejně jako v případě elektřiny evidoval Eurostat nejvyšší cenu plynu v Nizozemsku, kde činila 0,2481 eur za kWh. Průměrná unijní cena byla 0,1187 eura.
S
Změna klimatu dopadá na evropské chmelaře
13.10.2023
Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
"Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek," sdělil Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají negativní dopad na výnos. Předpokládaný pokles výnosu do roku 2050 je v rozmezí od čtyř do 18 procent a obsah alfa látek o 20 až 31 procent proti současnosti.
Pěstitelé mají několik možnosti, jak si produkci udržet. "Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," dodal Možný. Některé z těchto postupů se již osvědčily ve vinohradnictví.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plyn pro evropský trh zdražuje, za jeho růstem je i napětí na Blízkém východě
10.10.2023
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se výrazně zvyšuje, za jejím růstem stojí hrozící stávky v Austrálii, vyhlídky na chladnější počasí i obavy z napětí na Blízkém východě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 14:30 SELČ připisovala zhruba 11 procent a nacházela se v blízkosti 42,5 eura (zhruba 1040 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Zaměstnanci dvou australských závodů společnosti Chevron produkujících zkapalněný zemní plyn (LNG) minulý týden hlasovali pro obnovení stávek. Odbory firmu obvinily, že porušila dohodu, která minulý měsíc stávky ukončila.
"Návrat obav ohledně australského LNG tlačí ceny vzhůru. Domníváme se však, že cenový vzestup je pouze dočasný a že ceny zatím zůstávají v mezích kolísání trhu," uvedli podle agentury Reuters analytici ze společnosti Engie EnergyScan.
V důsledku střetů mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás panují na trhu obavy z širšího konfliktu na Blízkém východě. Hnutí Hamás v sobotu zahájilo největší vojenský útok na Izrael za poslední desetiletí. Zahynuly při něm stovky Izraelců a vyvolal vlnu odvetných izraelských náletů na Pásmo Gazy.
K růstu cen plynu přispěla rovněž víkendová zpráva o tom, že podmořský plynovod spojující Finsko a Estonsko byl odstaven z provozu kvůli neobvyklému poklesu tlaku. Pokud by se potvrdilo podezření na únik plynu, mohla by oprava trvat několik měsíců, uvedl finský provozovatel plynárenské soustavy Gasgrid.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)