Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
20.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Evropská unie se shodla na velkoobchodních cenách za roaming
01.02.2017
Zástupci členských zemí EU, europarlamentu a Evropské komise se v noci na středu shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Jak v tiskové zprávě připomněl místopředseda komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip, na své místo zapadl poslední dílek skládačky, která umožní ukončit v EU platby zákazníků za roaming k 15. červnu.
Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi Evropské unie snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Věc se už pro některé politiky v unii stala tématem, na kterém se snaží demonstrovat konkrétní přínosy EU pro občany členských zemí. Středeční dohodu vyjednávačů ještě musí formálně potvrdit členské země a europarlament. Dosažený kompromis tedy znamená od 15. června pro velkoobchod strop na 0,032 eura za minutu volání a 0,01 eura za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura za gigabite dat, která se bude postupně v pěti letech snižovat až na 2,5 eura za gigabite dat od ledna 2022 (6,0 eura leden 2018, 4,5 eura leden 2019, 3,5 eura leden 2020, 3,0 eura leden 2021).
Ekonomická nálada v eurozóně je nejlepší téměř za šest let
30.01.2017
Ekonomická nálada v eurozóně se v lednu překvapivě zlepšila. Její index se tak nyní nachází na nejvyšší úrovni od března 2011. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Evropská komise. Nálada se zlepšila v průmyslu, ve službách, ve finančním sektoru i mezi spotřebiteli.
Souhrnný index ekonomické nálady stoupl na 108,2 bodu z prosincových 107,8 bodu. Analytici přitom podle průzkumu agentury předpokládali, že index vykáže pokles na 107,7 bodu. "Příznivý vývoj nálady v eurozóně je důsledkem zlepšení důvěry v průmyslu, službách a mezi spotřebiteli, které kompenzovalo nižší důvěru v maloobchodě a stavebnictví," uvedla komise. Samostatný index podnikatelského klimatu v eurozóně podle komise v lednu zůstal na 0,77 bodu, nejvýše od června 2011. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta z loňských 1,7 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
zdroj: ihned.cz
Německá vláda schválila zavedení mýtného pro osobní auta
25.01.2017
Řidiči by měli platit za jízdu na německých dálnicích. Návrh ve středu schválila německá vláda. Sousední země, na čele s Rakouskem, ale kvůli tomu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům.
Česko se zúčastní společné koordinační schůzky německých sousedů, která bude ve středu odpoledne v Bruselu. Zatím se ale nerozhodlo, jestli žalobu proti Německu podpoří. Desetidenní dálniční známka by měla v Německu stát od 2,50 do 25 eur, tedy zhruba 70 až 680 korun v závislosti na výši emisí auta. Roční známka bude stát maximálně 130 eur, tedy 3500 korun. Němečtí řidiči ale platbu za dálniční známku dostanou v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží silniční daň. Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože se jim silniční daň sníží ještě víc. Rakousko proto v Bruselu organizuje schůzku zástupců sousedních zemí Německa a několika dalších států, například Slovenska a Maďarska. Tyto země se nejspíš dohodnou, že si udělají analýzu přijatého německého zákona o zpoplatnění dálnic. Pokud se potvrdí podezření, že je vůči cizincům diskriminační, dají ho k evropskému soudu. Mluvčí rakouského ministerstva dopravy Sophie Lamplová HN potvrdila, že Rakousko v případě diskriminace žalobu určitě podá. Totéž už dřív sdělily i Nizozemsko, Belgie nebo Lucembursko.
zdroj: hnonline.sk
Za peníze z kontokorentů platí Češi skoro nejvyšší úrok v Evropě
23.01.2017
Equa bank spustila tento měsíc kontokorenty se sazbou, o níž inzeruje, že patří mezi nejnižší na trhu. Je to ale v situaci, kdy banky si za tuto možnost jít do minusu účtují jedny z nejvyšších úroků v historii. Za peníze z kontokorentů Češi podle statistiky ČNB platí v průměru úrok 17,63 procenta ročně.
Data Evropské centrální banky ukazují, že domácnosti v Česku za tento typ úvěrů platí skoro nejvíc v Evropě. Podle poslední statistiky ECB ke konci listopadu to bylo víc jen v Lotyšsku a Estonsku. Drahé kontokorenty pro lidi v Česku přetrvávají, i když banky mají přebytek levných peněz z vkladů a sazby na mezibankovním trhu jsou nejníže v historii. Úrok za toto povolené přečerpání účtu se v některých bankách už blíží úrokům na kreditních kartách. U kreditek ale lidé mají bezúročné období až 55 dní, zatímco z kontokorentu musí platit za každý den čerpání. Podle statistiky ČNB, která vývoj sazeb na kontokorentech sleduje od roku 2004, nejnižší průměrná sazba byla právě před sedmnácti lety. Lidé si půjčovali za úrok 13,5 procenta ročně. A to za situace, kdy sazby na mezibankovním trhu byly vyšší než nyní. Například roční mezibankovní sazba je nyní 0,44 procenta, v roce 2004 byla kolem 2,5 procenta.
zdroj: ihned.cz