Inflace v EU v září zvolnila na 2,1 procenta, v Česku se ale naopak zvýšila
24.10.2024
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se v září dostala na 2,8 procenta.
V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad, v němž Eurostat zářijovou inflaci v zemích platících eurem stanovil na 1,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko se brání pokutě od EU za střet zájmů při rozdělování dotací
23.03.2017
Česko ve středu požádalo EU o smírčí řízení kvůli pokutě za údajný střet zájmů při rozdělování zemědělských dotací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) žádá ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) o návrh zmírnění dopadů sankce. Podle EK byli ve střetu zájmu členové dozorčí rady státního zemědělského fondu včetně bývalého člena vedení holdingu Agrofert Jaroslava Faltýnka (ANO). Vicepremiér, šéf ANO a bývalý majitel Agrofertu Andrej Babiš tvrdí, že se o střet zájmů nejednalo.
Česku tak hrozí sankce 800 000 eur (22 milionů korun). Podle rozhodnutí zveřejněného ve středu na několika českých serverech unijní prověrka prokázala, že místopředseda ANO Faltýnek byl ve střetu zájmů. Důvodem bylo, že jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dohlížel na rozdělování dotací a zároveň byl členem představenstva Agrofertu, který působí i v zemědělství. Podle Evropské komise byli ve střetu zájmů také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a člen rady Petr Kudela (KDU-ČSL). Česko ve středu předalo EK žádost o zahájení smírčího řízení kvůli navržené pokutě, sdělila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Fond požaduje, aby komise od pokuty upustila, a v opačném případě se chce obrátit na Soudní dvůr EU. Premiér v dopise žádá od ministra zemědělství Jurečky návrh, jak minimalizovat dopady pokuty. Obratem požaduje také návrh možných změn, aby se podobným problémům předešlo. Záležitost by pak měla projednat vláda. "Prosím též o informaci, z jakých zdrojů bude případná pokuta uhrazena," píše premiér v dopisu. Jurečka na svém facebookovém profilu uvedl, že členové dozorčí rady SZIF nemohou udělení dotací nijak ovlivnit. Stejně se vyjádřil také Babiš, který Agrofert donedávna vlastnil. Faltýnek ani ostatní členové dozorčí rady SZIF podle něj ve střetu zájmů nebyli.
zdroj: ihned.cz
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz
Zpomalil růst EU i eurozóny
07.03.2017
Ekonomika eurozóny loni zpomalila růst na 1,7 procenta z předloňských dvou procent. Zvolnila také ekonomika celé Evropské unie, která stoupla o 1,9 procenta po růstu o 2,2 procenta v roce předchozím. V úterý to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil i dosavadní údaje o stabilním tempu růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celé EU pak ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, mírně rychleji než ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,9 procenta. V České republice růst podle Eurostatu zrychlil v závěru roku na 0,4 procenta z tempa 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu se zvýšilo na 1,9 procenta z 1,8 procenta v předešlém kvartálu. Růst na konci roku táhla spotřeba domácností a oživení investic, uvedl Eurostat. K ekonomické expanzi přispěla mírně i tvorba zásob a vládní výdaje. Evropská komise v únoru předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce poroste o 1,8 procenta. Hospodářský růst v eurozóně letos podle komise zvolní na 1,6 procenta, příští rok však opět mírně zrychlí a vrátí se na 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně je nejvyšší za čtyři roky
02.03.2017
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zrychlilo na dvě procenta, zatímco v lednu to bylo 1,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Takzvaná jádrová inflace však zůstala pod oficiálním cílem Evropské centrální banky (ECB).
Hlavním motorem růstu byly ceny energií, které vzrostly o 9,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,5 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, stouply o 1,3 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,2 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila stejně jako v lednu 0,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,9 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 16. března. ECB usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz