Inflace v EU v září zvolnila na 2,1 procenta, v Česku se ale naopak zvýšila
24.10.2024
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se v září dostala na 2,8 procenta.
V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad, v němž Eurostat zářijovou inflaci v zemích platících eurem stanovil na 1,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Růst spotřebitelské ceny v eurozóně i v Česku zrychluje
14.02.2017
Evropští centrální bankéři mohou být spokojeni. Inflace v eurozóně se v posledních dvou měsících vydala zejména díky rostoucí ceně ropy vzhůru a zhruba po čtyřech letech míří k dvouprocentní hranici. Tato úroveň růstu inflace bývá obecně ekonomy spojována se zdravým hospodářským růstem. V případě Česka je dokonce růst inflace ještě rychlejší, když v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 2,2 procenta.
V eurozóně podle předběžného odhadu z konce ledna dosáhla lednová inflace 1,8 procenta, a byla tedy nadále pod dvouprocentní úrovní, kterou si stanovila Evropská centrální banka (ECB). Kritické hlasy se ale začaly ozývat z Německa. Tam vzhledem k letošním parlamentním volbám začíná být měnová politika ECB a růst spotřebitelských cen jedním z důležitých politických témat, zvláště když vzhledem k měnové politice nenesou bankovní účty spořivým Němcům žádný výnos, a dochází tak ke znehodnocování jejich úspor. Ještě v listopadu rostla německá inflace meziročně jen o 0,7 procenta, v prosinci však už povyskočila na 1,7 procenta. Bundesbank, německá centrální banka, předpovídá, že na dvě procenta se inflace dostala už během ledna. A tak pouhé dva měsíce poté, co ECB prodloužila svůj program nákupu státních dluhopisů, který má pomoci růstu hospodářství a inflace, se začaly objevovat spekulace o jeho možném omezení, či dokonce ukončení (exitu). Kromě příznivého růstu inflace tomu totiž nahrává i pozitivní ekonomický vývoj.
zdroj: ihned.cz
Evropa čeká rekordní dividendy
10.02.2017
Akcionáři evropských firem se mohou letos těšit na velice slušné dividendy. Chystá se je zvýšit většina podniků, takže celková vyplacená suma by mohla stoupnout na 315 miliard eur ve srovnání s loňskými 302 miliardami. Ve své předpovědi to uvádí německá společnost Allianz Global Investors. Propočet platí pro 1200 firem, jejichž akciové kurzy sleduje burzovní index MSCI Europe.
Štědré budou hlavně firmy v Německu. Největší ekonomika Evropské unie loni vzrostla o 1,9 procenta (nejvíce od roku 2011) a vyvezla zboží za rekordní bilion eur. Navíc má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU, hned za Českem. Dividendu za uplynulý účetní rok (do konce září 2016) už schválila například valná hromada průmyslového koncernu Siemens. Na jednu akcii připadá 3,6 eura, tedy o 10 centů více než před rokem. Celkem půjde o 2,9 miliardy eur, což odpovídá 52 procentům čistého zisku. Siemens patří v Evropě k firmám vyplácejícím během posledních deseti let stabilní nebo i vyšší dividendy. Naprázdno vyjdou také podílníci konkurenčního domu Deutsche Bank, který v říjnu 2015 ohlásil úsporný program. Loni opět vykázal čistou ztrátu, tentokrát 1,4 miliardy eur. Naproti tomu italský ústav Intesa Sanpaolo, jemuž se loni podařilo zisk zvýšit, potvrdil svůj záměr vyplatit akcionářům v letech 2014−2017 celkem 10 miliard eur. Finská společnost Outokumpu, největší evropský výrobce nerez oceli, loni poprvé od roku 2007 dosáhla provozního zisku. Může si tedy dovolit obnovit výplatu dividend, kterou zastavila v roce 2010.
zdroj: ihned.cz
Měnový fond se po měsících dohodl s eurozónou, co udělat s Řeckem
10.02.2017
Představitelé eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se dohodli na společném postoji, který budou prezentovat Řecku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj z eurozóny. Dohoda eurozóny a MMF je důležitá pro pokračování záchranného programu pro Řecko.
Setkání mezi věřiteli a představiteli Řecka se má uskutečnit v pátek, oznámil šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Zdroj však upozornil, že výsledek pátečního jednání se zástupci Řecka je stále nejistý a není jasné, zda Atény návrh přijmou. Jednotný postoj mezi vládami eurozóny a MMF představuje průlom, protože obě strany mají již několik měsíců rozdílné názory na velikost přebytku primárního rozpočtu Řecka v roce 2018 a jeho udržení v dalších letech a také v otázce oddlužení. Tyto rozdílné názory brání uvolnění dalších financí Řecku z posledního záchranného programu eurozóny. Řecko, které se už v roce 2010 propadlo do hluboké finanční krize, se předloni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). MMF se do třetího programu nezapojil, což někteří představitelé eurozóny vyžadují. MMF však nemá poskytnout peníze, eurozóna potřebuje, aby program zaštítil svými odbornými znalostmi. Nyní se MMF do programu zapojuje jako neoficiální poradce. MMF svou účast v programu podmiňuje tím, aby eurozóna Aténám výrazně snížila dluhovou zátěž, a tuto potřebu dokládá výpočty o růstu řeckého dluhu v příštích 40 letech. Proti razantnějšímu oddlužení Řecka vystupuje zejména Německo, které nese většinu nákladů na pomoc Aténám.
Finové jako první v Evropě vyhloubili úložiště jaderného odpadu
08.02.2017
Do hloubky téměř půl kilometru je doveze pětikilometrovou podzemní silnicí, která si v ničem nezadá s běžnou okreskou. V podzemním tunelu se dokážou vyhnout dvě auta, občas se u cesty najde také "odpočívadlo" s bagry a nákladními automobily. Reflektory vozu osvětlují nekonečný, pozvolna klesající tunel. Posléze se cesta o 90 stupňů stočí a pokračuje další kilometry dále do hlubin Země.
Zatímco například v České republice je stavba jaderného úložiště hluboko pod zemí ve fázi ministerských plánů, politických dohadů a protestů v obcích, nedaleko finského města Eurajoki už zahájili stavbu. Místní informační středisko každý rok přiláká 15 tisíc zájemců o seznámení s hlubinnou stavbou. Ukládat mnohatunové kontejnery v půlkilometrové hloubce bude úložiště Onkalo − v překladu Jeskyně − až v příštím desetiletí. Už teď je ale názornou ukázkou, jak to vypadá hluboko v podzemí. e to dobré dobrodružství pro geologické nadšence, zájemce o jadernou problematiku, případně pro fanoušky verneovky Cesta do středu Země. Rozhodně však nic pro klaustrofobiky. Když elektromobil zastaví na malém "náměstíčku" na konci podzemní silnice, nachází se návštěvník 420 metrů pod zemí. Kolem jsou jen masy skal, ticho a tma, kterou se snaží rozbít jen zářivky u stropu jeskyně. Tunely se razí metodou kontrolovaného odstřelu. Navrtají se otvory jak po obvodu budoucího tunelu, tak ve dvaceticentimetrových odstupech v celé čelní stěně. V každé fázi se používá trochu jiná výbušnina, nálože se odpalují v přesně načasovaných intervalech. Tato metoda umožňuje minimalizovat narušení okolního skalního masivu.
zdroj: ihned.cz