Inflace v eurozóně byla v září opět rekordní, může za to hlavně zdražování energií
30.09.2022
Míra inflace v eurozóně v září stejně jako v předchozích měsících zdolala další rekord. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v zemích používajících společnou měnu poprvé od jejího zavedení dosáhlo deseti procent. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Hlavní příčinou zrychlující inflace je stále zejména prudké zdražování energií.
V porovnání se srpnem je inflace vyšší o devět desetin procentního bodu a překonala i očekávání analytiků, kteří počítali s jejím růstem na 9,7 procenta. Údaje za celou Evropskou unii rychlý odhad neuvádí.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Čeští učitelé berou nejmíň v EU, nejnižší jsou i výdaje na žáka
26.06.2017
Když před 15 lety nastupovala na post ministryně školství tehdejší nejpopulárnější politička Petra Buzková z ČSSD, slibovala, že během tří let budou učitelé brát 130 procent průměrné mzdy v Česku.
Minulý týden, když odcházela kvůli skandálu s rozdělováním sportovních dotací ministryně Kateřina Valachová (také z ČSSD), opět hovořila o tom, že kantoři by do tří let měli dosáhnout na 130 procent průměrného platu. Máloco dokládá bezradnost situace v českém školství jako porovnání těchto dvou vyjádření. Aktuálně si učitel ze základní nebo střední školy přijde v průměru zhruba na 107 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2002 je to jen nepatrné vylepšení, tehdy to bylo asi 101 procent. "To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, jak ho naopak mají a dnes musí učitelé mít," zdůrazňuje expert na školství Daniel Münich, který se tématu platových podmínek pedagogů dlouhodobě věnuje. Ve studii, kterou ve spolupráci s HN sestavil, navíc poukazuje, že čeští učitelé jsou na tom nejhůř jak v EU, tak v rámci OECD, jež sdružuje nejvyspělejší země světa. "Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší," říká Münich z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI. V loňském roce byl průměrný měsíční plat učitelů na základních školách těsně pod 30 tisíci korunami, zatímco vysokoškoláci v soukromé sféře, kde se jich pohybuje naprostá většina, si průměrně vydělali téměř 50 tisíc korun. Podstatně lépe než učitelé ale na tom byli i lidé s univerzitním titulem ve veřejné sféře − tam průměrná mzda přesáhla 37 tisíc.
zdroj: ihned.cz
Řecko má poslední pokus domluvit se s Eurozónou, potřebuje 7 miliard eur
15.06.2017
Eurozóna a Řecko se nejspíš na poslední chvíli vyhnou krizi, která by mohla v krajním případě skončit řeckým bankrotem a chaotickým odchodem z eurozóny. Ministři financí států platících eurem by se ve čtvrtek měli v Lucemburku po řadě měsíců odkladů dohodnout na tom, že Řecku pošlou další část z už dřív slíbené půjčky. Zhruba sedm miliard eur, tedy přes 180 miliard korun, Řecko nutně potřebuje, aby mohlo v červenci uhradit splátku starých dluhů.
Zatímco podle očekávání by Řecko mělo dostat další splátku záchranných půjček, mnohem těžší bude uzavřít dohodu ohledně budoucího snížení řeckého dluhu. Athény tlačí na to, aby jim ostatní země eurozóny jasně slíbily, jak hodlají v budoucnu řecké dluhové břemeno, které dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, ulehčit. Eurozóna takový krok v minulosti opakovaně slíbila. Německo ale tvrdí, že jednání o snížení dluhu můžou začít teprve poté, co v polovině příštího roku současný řecký záchranný program vyprší. Berlín navíc naznačuje, že není jisté, jestli Řecko úlevu vůbec potřebuje. Podle Němců můžou být řecké dluhy splatitelné, pokud ekonomika po skončení záchranného programu poroste podle předpokladů. Jakékoliv plány na snížení řeckého dluhu nepočítají s tím, že by eurozóna Řecku jeho dluhové břemeno odpustila. Mohla by mu ale prodloužit délku splatnosti půjček a snížit u nich úroky. Německo je ohledně řeckého dluhu ve sporu s Mezinárodním měnovým fondem. Ten se podílel na předchozích dvou záchranných programech pro Řecko. Do toho současného ale chce vstoupit jen za podmínky, že eurozóna jasně přislíbí, jak řecký dluh sníží. Berlín to momentálně odmítá, ale zároveň prohlašuje, že pokračování záchranného programu nemůže bez účasti měnového fondu podpořit.
zdroj: ihned.cz
Vítr pohání Evropu, Česko spí
12.06.2017
Západní Evropa prakticky přestala stavět nové uhelné elektrárny. Oproti tomu se stále více budují větrné a solární farmy. Loni devět z deseti nových elektráren v evropské energetice představovaly obnovitelné zdroje. Prim přitom hraje vítr, jenž představuje nejlevnější zdroj energie. Jen přírůstek větrných parků byl minulý rok téměř 14 gigawattů, což odpovídá sedminásobku výkonu Jaderné elektrárny Temelín.
V Česku naopak žádná větrná elektrárna od roku 2014 nepřibyla. Největší česká energetická firma ČEZ přitom začíná investovat do větrných farem v západní Evropě. Podle nové studie asociace WindEurope mají největší potenciál větrné elektrárny na moři. Tyto farmy mají v rámci EU do roku 2030 vyrábět až 13 procent elektřiny. Jejich potenciál je ale mnohem větší a v budoucnu by mohly teoreticky vyrobit až dvojnásobek procent elektřiny, kterou spotřebuje celá EU. "To je samozřejmě jen technický potenciál, a to za ideálních podmínek," komentuje studii šéf Komory obnovitelných zdrojů a energie Štěpán Chalupa. "V dlouhodobém horizontu je ale hlavně díky technologickému vývoji možné téměř vše," připouští. Pokrok je vidět hlavně na výkonu nových větrníků. Dříve byl běžný výkon jedné turbíny dva megawatty. U největší větrné elektrárny na světě, postavené v Irském moři poblíž Liverpoolu, ale bylo použito 32 turbín o čtyřnásobném výkonu. Je to samozřejmě znát i na velikosti stožárů. Dříve měly okolo 40 metrů, ty zmiňované se ale tyčí až do výšky 195 metrů. ČEZ se do větrného byznysu podle některých názorů pokouší vstoupit se zpožděním. Firma již dříve investovala kolem 25 miliard korun do obří větrné farmy v Rumunsku. Dlouho ale bojovala s tamní vládou, která radikálně změnila podmínky podpory, bez níž by park nevydělával. ČEZ koncem minulého roku koupil několik větrných parků v Německu a minulý týden oznámil akvizici devíti připravovaných větrných farem ve Francii. Ty by mohly dosahovat výkonu až 100 MW. Naopak v Česku zatím ČEZ o nových větrnících neuvažuje. "Do velkých instalací budeme investovat, až tu pro ně bude vhodné investiční prostředí. Zatím se to nevyplatí," popsal Pavel Cyrani, který ve firmě zodpovídá za obchod a strategii. Podle něj ale ČEZ zkušenosti z Německa a Francie na domácím trhu v budoucnu určitě využije. Zatím v Česku fungují větrníky o celkovém výkonu pouhých 282 MW, pro porovnání jen v Bavorsku jich loni přibylo 340 MW. "Už tři roky se u nás nepostavila ani jedna větrná elektrárna. A to i přesto, že elektřina z větru je ze všech zdrojů nejlevnější," uvedl Štěpán Chalupa. Větší rozvoj větrné energie zpomaluje to, že stát již několik let nevyplácí podporu žádným novým obnovitelným zdrojům. Podle odhadů komory by přitom mohlo s obnovením podpory do deseti let vyrůst až 1500 MW nových větrných zdrojů.
zdroj: ihned.cz
Proti zemím, které nedodržují dohodnuté kvóty, zahájí Evropská komise v úterý správní řízení
12.06.2017
Proti zemím, které odmítají pomoci Itálii a Řecku relokovat na své území uprchlíky, by Evropská komise měla zahájit řízení pro porušení smluv, je přesvědčen šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. Takové řízení by se mohlo týkat i Česka, které odmítá kvóty na přerozdělování migrantů naplnit.
"Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: 'Já jsem pro'. Ne abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu," řekl Juncker. Podle agentury Reuters se věcí začne Evropská komise zabývat již v úterý, agentuře to sdělily zdroje blízké komisi. Komise o tom oficiálně rozhodne právě na úterním zasedání. Pokud se komise na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup. Jednou ze zemí, která roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, bylo i Česko. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinilo. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
zdroj: ihned.cz