Inflace v eurozóně stoupla na rekordních 8,9 procenta
01.08.2022
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to v pátek uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje.
Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Minulý týden banka v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
V oblasti vývoje baterií mají Spojené státy i Asie před Evropou náskok.
03.10.2017
Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbus, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této oblasti mají zatím USA a Asie před EU náskok. Evropský komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič má příští týden hostit schůzku ředitelů různých evropských firem, od chemických přes výrobce aut po výrobce baterií, který má podpořit spolupráci v sektoru. Na podporu plánu jsou k dispozici také finanční prostředky z evropských fondů ve výši až 2,2 miliardy eur (57,1 miliardy korun), napsal list Financial Times.
Celosvětová poptávka po lithium-iontových bateriích by podle banky Goldman Sachs měla do roku 2025 stoupnout na 40 miliard dolarů (883,7 miliardy korun), protože elektrické vozy se stanou samozřejmostí. Nicméně banka očekává, že trhu bude dominovat Asie. Evropské automobilky zvýšily své odhady prodeje elektrických aut před zavedením přísnějších emisních pravidel v EU v roce 2021. Banka UBS odhaduje, že prodej elektrických aut do pěti let překoná prodej vozů s naftovým motorem. Avšak snahy kontinentu vyrábět baterie pro jejich pohon zaostává. Zatímco Čína, Japonsko a USA zřídily továrny na výrobu elektrických článků používaných v bateriích elektrických aut, Evropa ještě nepostavila ani jednu továrnu. Šefčovič řekl listu Financial Times, že je zásadní nemít v tak důležitém odvětví "Kodak moment". Upozornil tím na to, jak společnost může zaváhat při předvídání obrovských změn v oboru. "Co potřebujeme, je Airbus pro baterie. V 60. letech jsme měli spoustu menších společností se špičkovými technologiemi, ale co jim chybělo, byla velikost. Potřebovali jsme dát dohromady Němce, Francouze a další Evropany, aby vyvinuli to, co je dnes úžasné letadlo," řekl Šefčovič. Airbus spustil činnost v roce 1967 jako podnik mezi Francií, Británií a západním Německem sponzorovaný státem s cílem vyvinout letadlo, které by konkurovalo výrobcům v USA. Nyní je Airbus spolu s americkým Boeingem jedním ze dvou největších globálních výrobců letadel. Evropské firmy se snaží dohnat svoji bateriovou ztrátu. Firma Northvolt, založená bývalým vedoucím pracovníkem Tesly Peterem Carlssonem, a německá Terra E plánují výstavbu továren na elektrické články, ale ty mají spustit výrobu nejdříve v roce 2020. První velkou továrnu na lithium-iontové baterie v Evropě staví jihokorejská LG Chem v Polsku. Evropské automobilky, jako například Daimler, plánují továrny na baterie, ty však budou jen montovat baterie z článků, které budou kupovat od dodavatelů, hlavně v Asii. Nutné jsou také podle analytiků investice do zvýšení kapacity baterií.
zdroj: ihned.cz
České domácnosti jsou druhé nejbohatší ve východní Evropě.
28.09.2017
Růst čistého bohatství českých domácností loni meziročně zpomalil zhruba o polovinu, přesto jsou druhé nejbohatší z celé východní Evropy. Předběhli je jen Slovinci. Češi jsou v průměru dvakrát bohatší než Slováci. Vyplývá to z osmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy lidí v 53 zemích světa.
Češi se za rok 2016 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 28. příčce, tedy o dva stupně níže než předloni. Stejný pokles Česko zaznamenalo i v žebříčku hrubých finančních aktiv, kde ze všech zkoumaných zemí proti loňskému 27. skončilo na 29. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 12 630 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 328 000 korun. Pro srovnání, na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka bylo 6150 eur (160 000 korun) a u průměrného Poláka 7070 eur (184 000 korun). Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále enormní, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně čtyřikrát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 49 760 eur (1,3 milionu korun) a ještě lépe na tom byl Rakušan s 51 980 eury (1,35 milionu korun). Silná pozice Česka ve srovnání se zeměmi podobného politicko-ekonomického vývoje by neměla zastínit skutečnost, že rychlost růstu čistého bohatství Čechů meziročně zpomalila na 4,1 procenta. Podle Allianz jsou na vině dva faktory. Již druhý rok v řadě Čechům rychle narůstaly dluhy, o 5,4 procenta v roce 2016, proti tomu se však příliš nezvyšovala celková hodnota aktiv. Se 4,5 procenta rostly nejpomaleji za posledních šest let, a to zejména kvůli stagnaci na trhu cenných papírů.
Češi opět zjišťují, že smysluplné využití evropských peněz je nad jejich síly
25.09.2017
Než se po volbách zformuje nová vláda, obvykle to pár týdnů zabere. Sobotkův kabinet si proto plánuje program i na listopad a jedním z bodů bude bilancování, jak si Česko stojí v čerpání evropských peněz. Zjevně to nebude ani trochu veselá debata. Z ohromující sumy 625 miliard korun, které jsou k dispozici na roky 2014–2020, se zatím rozdělilo jen necelých 12 procent. Čas běží rychleji, než se zdá – je podzim 2017, takže rozpočtová sedmiletka už je za poločasem.
A už teď je jasné, že čerpání evropských peněz je pro Česko zakletou disciplínou. Peníze se budou opět utrácet překotně až v posledních letech, aniž by se stihly využít na strategické záležitosti nutné ke skutečné modernizaci země. Oto Slavík má v Ostravě rodinnou firmu na výrobu plastových součástek, která by mohla během příštích dvou let udělat důležitý krok v rozvoji. Zpočátku nadějná cesta k dotaci se ale v cílové rovince nečekaně zašmodrchává. Slavík je jedním z tisíců žadatelů o podporu v rámci jednoho z deseti programů, do kterých je 625 miliard z Evropy rozděleno. Přes ministerstvo průmyslu žádá o příspěvek na robotizaci části výrobního programu. Jeho podnik s třicítkou zaměstnanců je vzhledem k mamutím částkám ve fondech EU jen drobný hráč – investice činí 16,5 milionu, dotace tvoří 45 procent. Jde o běžný typ dotace a ministerstvo žádost v půlce roku předběžně schválilo. Jenže pak se věci začaly komplikovat. "Dokud nemám v ruce oficiální potvrzení, nemůžu jednat s bankou a dát věci do pohybu. Celý srpen jsem o něj žádal a nikdo z ministerstva nekomunikoval. A teď přišla výzva, že je potřeba změnit parametry projektu a dokončit jej už v únoru 2018. To však nelze stihnout," popisuje své jednání s erárem Slavík.
V České republice používá mobilní platby o deset procent lidí méně, než je průměr Evropy
21.09.2017
Česko zaostává za Evropou v mobilních platbách. Zatímco v České republice mobilní telefon k on-line bankovnictví a každodennímu placení využívá 67 procent lidí, v Evropě je to 77 procent. Vyplývá to z průzkumu kartové společnosti Visa.
Celkem 50 procent české populace a 62 procent Evropanů kontroluje svůj zůstatek nebo se přihlašuje k dalším službám prostřednictvím bankovní aplikace. V roce 2015 mělo aplikaci pro mobilní bankovnictví 29 procent dotázaných Evropanů a sedm procent ji použilo pro správu svých peněz. Takřka polovina (47 procent) Čechů již použila některou z digitálních peněženek (například PayPal), službu card-on-file, kterou využívají například Amazon či Uber, nebo mobilní platební služby, jako jsou Apple Pay, Android Pay či Samsung Pay. V Evropě alespoň jednu z těchto služeb vyzkoušelo 68 procent osob, což je o pět procentních bodů více než v minulém roce. Například Android Pay se má podle serveru E15 ale dostat do Česka až letos na podzim. Zhruba 40 procentům českých spotřebitelů slouží k nákupům chytré telefony, tablety nebo nositelná elektronika. V případě Evropanů je to 48 procent. V čele digitalizace plateb stojí mladí lidé ve věku od deseti do 34 let. V Česku v této věkové skupině používá mobilní placení 75 procent osob, v Evropě 86 procent. Tato skupina také výrazně častěji využívá on-line bankovnictví. V Česku činí rozdíl v jeho používání proti celkovému věkovému průměru sedm procentních bodů, v Evropě pak osm procent.
zdroj: ihned.cz