Inflace v Evropské unii se v červenci snížila na 6,1 procenta
28.08.2023
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila 8,9 procenta. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v EU v červenci beze změny. V eurozóně klesly o 0,1 procenta. Nejnižší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, a to 17,5 procenta. Na Slovensku a v Polsku činila 10,3 procenta. Ve srovnání s červnem inflace zpomalila v 19 členských zemích a v sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni. Ceny energií se v eurozóně v červenci meziročně snížily o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o pět procent a ve službách o 5,6 procenta. Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) jako strop cenové stability. ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise žaluje Česko a Lucembursko
05.10.2017
Evropská komise se ve středu rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33 510 eur (přes 900 tisíc korun) do té doby, než ve svém vnitrostátním právu pravidla plně přejme.
Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do 21. května loňského roku. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv". Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. Lucembursko reagovalo informací, že pravidla směrnice byla přejata částečně, právě kromě určení onoho subjektu, a že příslušný návrh je v parlamentu. V jeho případě komise navrhuje denní penále 6528 eur (přes 175 tisíc korun). České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice. Právo občanů EU pracovat v jiném členském státě, které je ukotveno v základních unijních smlouvách, zahrnuje také právo nebýt diskriminován na základě státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a další pracovní podmínky.
V oblasti vývoje baterií mají Spojené státy i Asie před Evropou náskok.
03.10.2017
Evropská komise má zájem o vytvoření konsorcia typu Airbus, které by spojilo přední evropské společnosti s cílem vyvíjet technologie pro baterie. V této oblasti mají zatím USA a Asie před EU náskok. Evropský komisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič má příští týden hostit schůzku ředitelů různých evropských firem, od chemických přes výrobce aut po výrobce baterií, který má podpořit spolupráci v sektoru. Na podporu plánu jsou k dispozici také finanční prostředky z evropských fondů ve výši až 2,2 miliardy eur (57,1 miliardy korun), napsal list Financial Times.
Celosvětová poptávka po lithium-iontových bateriích by podle banky Goldman Sachs měla do roku 2025 stoupnout na 40 miliard dolarů (883,7 miliardy korun), protože elektrické vozy se stanou samozřejmostí. Nicméně banka očekává, že trhu bude dominovat Asie. Evropské automobilky zvýšily své odhady prodeje elektrických aut před zavedením přísnějších emisních pravidel v EU v roce 2021. Banka UBS odhaduje, že prodej elektrických aut do pěti let překoná prodej vozů s naftovým motorem. Avšak snahy kontinentu vyrábět baterie pro jejich pohon zaostává. Zatímco Čína, Japonsko a USA zřídily továrny na výrobu elektrických článků používaných v bateriích elektrických aut, Evropa ještě nepostavila ani jednu továrnu. Šefčovič řekl listu Financial Times, že je zásadní nemít v tak důležitém odvětví "Kodak moment". Upozornil tím na to, jak společnost může zaváhat při předvídání obrovských změn v oboru. "Co potřebujeme, je Airbus pro baterie. V 60. letech jsme měli spoustu menších společností se špičkovými technologiemi, ale co jim chybělo, byla velikost. Potřebovali jsme dát dohromady Němce, Francouze a další Evropany, aby vyvinuli to, co je dnes úžasné letadlo," řekl Šefčovič. Airbus spustil činnost v roce 1967 jako podnik mezi Francií, Británií a západním Německem sponzorovaný státem s cílem vyvinout letadlo, které by konkurovalo výrobcům v USA. Nyní je Airbus spolu s americkým Boeingem jedním ze dvou největších globálních výrobců letadel. Evropské firmy se snaží dohnat svoji bateriovou ztrátu. Firma Northvolt, založená bývalým vedoucím pracovníkem Tesly Peterem Carlssonem, a německá Terra E plánují výstavbu továren na elektrické články, ale ty mají spustit výrobu nejdříve v roce 2020. První velkou továrnu na lithium-iontové baterie v Evropě staví jihokorejská LG Chem v Polsku. Evropské automobilky, jako například Daimler, plánují továrny na baterie, ty však budou jen montovat baterie z článků, které budou kupovat od dodavatelů, hlavně v Asii. Nutné jsou také podle analytiků investice do zvýšení kapacity baterií.
zdroj: ihned.cz
České domácnosti jsou druhé nejbohatší ve východní Evropě.
28.09.2017
Růst čistého bohatství českých domácností loni meziročně zpomalil zhruba o polovinu, přesto jsou druhé nejbohatší z celé východní Evropy. Předběhli je jen Slovinci. Češi jsou v průměru dvakrát bohatší než Slováci. Vyplývá to z osmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy lidí v 53 zemích světa.
Češi se za rok 2016 umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 28. příčce, tedy o dva stupně níže než předloni. Stejný pokles Česko zaznamenalo i v žebříčku hrubých finančních aktiv, kde ze všech zkoumaných zemí proti loňskému 27. skončilo na 29. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 12 630 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 328 000 korun. Pro srovnání, na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka bylo 6150 eur (160 000 korun) a u průměrného Poláka 7070 eur (184 000 korun). Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále enormní, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně čtyřikrát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 49 760 eur (1,3 milionu korun) a ještě lépe na tom byl Rakušan s 51 980 eury (1,35 milionu korun). Silná pozice Česka ve srovnání se zeměmi podobného politicko-ekonomického vývoje by neměla zastínit skutečnost, že rychlost růstu čistého bohatství Čechů meziročně zpomalila na 4,1 procenta. Podle Allianz jsou na vině dva faktory. Již druhý rok v řadě Čechům rychle narůstaly dluhy, o 5,4 procenta v roce 2016, proti tomu se však příliš nezvyšovala celková hodnota aktiv. Se 4,5 procenta rostly nejpomaleji za posledních šest let, a to zejména kvůli stagnaci na trhu cenných papírů.
Češi opět zjišťují, že smysluplné využití evropských peněz je nad jejich síly
25.09.2017
Než se po volbách zformuje nová vláda, obvykle to pár týdnů zabere. Sobotkův kabinet si proto plánuje program i na listopad a jedním z bodů bude bilancování, jak si Česko stojí v čerpání evropských peněz. Zjevně to nebude ani trochu veselá debata. Z ohromující sumy 625 miliard korun, které jsou k dispozici na roky 2014–2020, se zatím rozdělilo jen necelých 12 procent. Čas běží rychleji, než se zdá – je podzim 2017, takže rozpočtová sedmiletka už je za poločasem.
A už teď je jasné, že čerpání evropských peněz je pro Česko zakletou disciplínou. Peníze se budou opět utrácet překotně až v posledních letech, aniž by se stihly využít na strategické záležitosti nutné ke skutečné modernizaci země. Oto Slavík má v Ostravě rodinnou firmu na výrobu plastových součástek, která by mohla během příštích dvou let udělat důležitý krok v rozvoji. Zpočátku nadějná cesta k dotaci se ale v cílové rovince nečekaně zašmodrchává. Slavík je jedním z tisíců žadatelů o podporu v rámci jednoho z deseti programů, do kterých je 625 miliard z Evropy rozděleno. Přes ministerstvo průmyslu žádá o příspěvek na robotizaci části výrobního programu. Jeho podnik s třicítkou zaměstnanců je vzhledem k mamutím částkám ve fondech EU jen drobný hráč – investice činí 16,5 milionu, dotace tvoří 45 procent. Jde o běžný typ dotace a ministerstvo žádost v půlce roku předběžně schválilo. Jenže pak se věci začaly komplikovat. "Dokud nemám v ruce oficiální potvrzení, nemůžu jednat s bankou a dát věci do pohybu. Celý srpen jsem o něj žádal a nikdo z ministerstva nekomunikoval. A teď přišla výzva, že je potřeba změnit parametry projektu a dokončit jej už v únoru 2018. To však nelze stihnout," popisuje své jednání s erárem Slavík.