Inflace v Evropské unii se v červenci snížila na 6,1 procenta
28.08.2023
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá nejvyšší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Před rokem, kdy se ceny rekordně zvyšovaly zejména kvůli nevídanému zdražování energií, inflace v EU dosáhla 9,8 procenta. V zemích používajících euro činila 8,9 procenta. V meziměsíčním srovnání zůstaly spotřebitelské ceny v EU v červenci beze změny. V eurozóně klesly o 0,1 procenta. Nejnižší byla meziroční inflace v Belgii, kde činila 1,7 procenta. V Lucembursku ceny meziročně stouply o dvě procenta a ve Španělsku o 2,1 procenta. Naopak nejvyšší byla inflace v Maďarsku, a to 17,5 procenta. Na Slovensku a v Polsku činila 10,3 procenta. Ve srovnání s červnem inflace zpomalila v 19 členských zemích a v sedmi zrychlila. Ve Švédsku zůstala na stejné úrovni. Ceny energií se v eurozóně v červenci meziročně snížily o 6,1 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží vzrostly o pět procent a ve službách o 5,6 procenta. Navzdory zpomalování zůstává inflace v eurozóně vysoko nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB) jako strop cenové stability. ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Koncem července zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. O růstu sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Třetina evropských firem chce kvůli brexitu snížit investice
20.03.2017
Třetina evropských firem očekává, že kvůli odchodu Británie z Evropské unie, tzv. brexitu, sníží své investiční výdaje. Desetina z těch, které mají operace v Británii, se chce stáhnout ze země. Vyplývá to z průzkumu mezi 600 firmami z eurozóny, který zveřejnila švýcarská banka UBS.
Více než polovina firem uvádí, že nečekají, že by brexit změnil jejich investiční plány. Dalších 24 procent však očekává, že "trochu" sníží své investice, a osm procent hodlá investice snížit "výrazně". Z firem, které uvedly, že upraví své investiční plány, jich to chce 39 procent udělat v příštích šesti až 12 měsících. Zhruba 17 procent firem uvedlo, že tak učiní okamžitě. Z celkového počtu dotázaných podniků různých velikostí a z různých sektorů vybraných tak, aby reprezentovaly evropský trh, jich má 74 procent operace v Británii. Z nich desetina uvedla, že plánuje přemístit své kapacity z Británie a 31 procent odpovědělo, že přesunou velkou část aktivit. Pětina neplánuje přemístit své kapacity a tři procenta chtějí zvýšit své operace v Británii. Země eurozóny jsou nejvíce preferovanou novou destinací pro přesun aktivit u téměř poloviny respondentů. Země střední a východní Evropy jsou preferovanou destinací pro 30 procent z nich. Největší obavou pro firmy je podle průzkumu v současnosti nejistota spojená s brexitem. Těsně za ní skončila nejistota ohledně nové vlády v USA. Pouze 14 procent dotazovaných znepokojují výsledky francouzských prezidentských voleb.
zdroj: ihned.cz
Zpomalil růst EU i eurozóny
07.03.2017
Ekonomika eurozóny loni zpomalila růst na 1,7 procenta z předloňských dvou procent. Zvolnila také ekonomika celé Evropské unie, která stoupla o 1,9 procenta po růstu o 2,2 procenta v roce předchozím. V úterý to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Potvrdil i dosavadní údaje o stabilním tempu růstu ve čtvrtém čtvrtletí.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako ve třetím kvartálu. V celé EU pak ekonomika vzrostla o 0,5 procenta, mírně rychleji než ve třetím čtvrtletí. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 1,7 procenta, zatímco ekonomika celé EU vzrostla o 1,9 procenta. V České republice růst podle Eurostatu zrychlil v závěru roku na 0,4 procenta z tempa 0,2 procenta ve třetím čtvrtletí. Meziroční tempo růstu se zvýšilo na 1,9 procenta z 1,8 procenta v předešlém kvartálu. Růst na konci roku táhla spotřeba domácností a oživení investic, uvedl Eurostat. K ekonomické expanzi přispěla mírně i tvorba zásob a vládní výdaje. Evropská komise v únoru předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním i příštím roce poroste o 1,8 procenta. Hospodářský růst v eurozóně letos podle komise zvolní na 1,6 procenta, příští rok však opět mírně zrychlí a vrátí se na 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně je nejvyšší za čtyři roky
02.03.2017
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v únoru zrychlilo na dvě procenta, zatímco v lednu to bylo 1,8 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Takzvaná jádrová inflace však zůstala pod oficiálním cílem Evropské centrální banky (ECB).
Hlavním motorem růstu byly ceny energií, které vzrostly o 9,2 procenta. Potraviny, alkohol a tabák zdražily o 2,5 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, stouply o 1,3 procenta a ceny neenergetického průmyslového zboží se zvýšily o 0,2 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila stejně jako v lednu 0,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,9 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 16. března. ECB usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU klesla na nejmenší úroveň za osm let
02.03.2017
Míra nezaměstnanosti v eurozóně zůstala v lednu na prosincových 9,6 procenta, což je nejlepší výsledek od května 2009. V celé Evropské unii nezaměstnanost klesla na 8,1 procenta z prosincových 8,2 procenta a je nejnižší od ledna 2009. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost měla podle něj Česká republika.
Ve srovnání s loňským lednem se nezaměstnanost v obou regionech snížila, a to shodně o 0,8 procentního bodu. Vysoká nezaměstnanost ale zůstává mezi mladými do 25 let. V EU činila 17,7 procenta, v eurozóně byla bez práce pětina mladých. V celé EU bylo v lednu bez práce 19,969 milionu lidí, z toho 15,62 milionu v eurozóně. Proti prosinci počet nezaměstnaných v zemích EU klesl o 96 000, v eurozóně pak o 56 000. Z členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde podle Eurostatu dosáhla 3,4 procenta. Druhé bylo Německo se 3,8 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému lednu se nezaměstnanost snížila ve 25 zemích. Na Kypru, v Itálii a Dánsku se naopak zvýšila. Nejvíce klesla v Chorvatsku, Španělsku, Maďarsku, Portugalsku, na Slovensku a v Irsku.
zdroj: ihned.cz