Maďarsko přišlo o miliardu eur z EU protože nezavedlo reformy právního státu
15.01.2025
Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů EU. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila. Agentuře DPA to řekla mluvčí unijní exekutivy.
Propadnuté prostředky, celkem 1,04 miliardy eur, byly určené na podporu strukturálně slabších regionů. Evropská komise je Maďarsku zmrazila koncem roku 2022, když po analýze dospěla k závěru, že Budapešť porušuje základní hodnoty a standardy platné v EU. Ani poté však maďarská vláda nezavedla požadované reformy, například změny zákonů proti střetu zájmů a potírání korupce.
Agentura DPA píše, že kvůli nahrazení výpadku peněz z unijních fondů se vláda národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána stále silněji orientuje na Čínu. Navzdory finanční pomoci z Číny se Orbán snaží získat přístup ke zmrazeným penězům z EU. Podle Evropské komise je v současnosti zablokovaných asi 19 miliard eur určených Maďarsku, včetně prostředků z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Začátkem prosince Orbán pohrozil vetem příštího sedmiletého rozpočtu EU, pokud Brusel zablokované peníze neuvolní. Jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu na roky 2028 až 2035 začnou pravděpodobně v polovině letošního roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
V Evropském parlamentu stávkují tlumočníci
04.07.2018
Tlumočení skončí nejpozději podle ohlášeného programu," slyší poslední měsíc poslanci Evropského parlamentu (EP). Tamní překladatelé, kteří musí zajistit porozumění mezi europoslanci mluvícími 24 úředními jazyky EU, už 29 dní pořádají protestní akci proti prodloužení jejich pracovní doby bez diskuzí s jejich zástupci.
Na úterním zasedání EP ve Štrasburku jejich stávku podpořil asi desítka europoslanců. Ti několik minut po začátku jednání vpadli do kabin tlumočníků a vypnuli tam proud. Následně zhruba půl hodiny mezi devátou a desátou blokovali vchod, aby technici nemohli způsobenou závadu napravit. Bulharský premiér Bojko Borisov musel po celou tu dobu čekat na slovo. Po zprovoznění mikrofonů se Antonio Tajani, předseda Evropského parlamentu, Borisovovi omluvil za jednání europoslanců, kteří se podle něj chovají, jako kdyby byli odboráři. Jejich jednání poté odsoudil také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Toto není normální. Tečka," uvedl ihned po vystoupení bulharského premiéra. Poté prohlásil, že by si podobnou akci jistě nedovolili uspořádat před vystoupením německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Unipetrol nevyplatí svým akcionářům žádnou dividendu
02.07.2018
Akcionáři petrochemického holdingu Unipetrol nedostanou žádnou dividendu z loňského hospodaření. V pátek před čtvrtou hodinou ranní o tom po téměř 17 hodinách jednání rozhodla valná hromada společnosti, která přijala návrh představenstva. Analytici schválení nevyplacení dividendy očekávali.
V posledních dvou letech Unipetrol dividendu vyplatil. Loni schválila valná hromada firmy dividendu 8,30 koruny na akcii, předloni 5,52 koruny na akcii. Předtím vyplatil Unipetrol dividendu naposledy za rok 2007. Čistý zisk Unipetrolu loni stoupl o devět procent na rekordních 8,7 miliardy korun, tržby stouply o 39 procent na 122,5 miliardy korun. Dividenda je však vyplácena z hospodaření akciové společnosti Unipetrol, která je mateřskou společností holdingu. Unipetrol a.s. loni vykázala čistou ztrátu 28,5 milionu korun po předloňském čistém zisku 47 milionů korun. Unipetrol je v Česku jediným zpracovatelem ropy, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Od roku 2005 je společnost součástí polské skupiny PKN Orlen. Ta letos oznámila, že uspěla se svou nabídkou na odkup menšinových podílů v tuzemské firmě. Cílem je stáhnout akcie Unipetrolu z pražské burzy.
EU přitvrdí v boji s migrací, povinné kvóty padly
29.06.2018
Země Evropské unie výrazně přitvrdí svůj přístup k migrační krizi. Na summitu v Bruselu se na tom nad ránem po víc než osmi hodinách jednání dohodli lídři členských států osmadvacítky. "Dosáhli jsme obrovského úspěchu," tvrdí český premiér Andrej Babiš (ANO). Povinné kvóty na přijímání uprchlíků, které předloni navrhla Evropská komise, už podle něj nehrozí. "O kvótách už nikdo nemluví," prohlásil Babiš.
Země EU se na summitu domluvily, že z Itálie dobrovolně převezmou část migrantů, kteří tam připlouvají přes Středozemní moře. Česko se k přijetí žádných běženců nechystá. Celková dohoda, kterou premiéři či prezidenti států unie uzavřeli, má migranty odradit od toho, aby se na cestu do Evropy vůbec vydali. Členské státy vyhověly výzvě Itálie, aby jí partneři v EU se starostí o migranty ulehčili. Zároveň ale odmítly požadavek italské vlády na to, aby od ní povinně na základě kvót převzaly prakticky všechny běžence na jejím území. "Itálie už není sama," pochvaluje si přesto dosaženou dohodu italský premiér Giuseppe Conte. Státy, které k tomu budou ochotné, migranty z Itálie umístí do uzavřených center, kde s nimi provedou azylové řízení. Ti lidé, kteří nárok na azyl nemají, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. Takových osob, tedy takzvaných ekonomických migrantů, je mezi lidmi snažícími se dostat do Evropy momentálně jasná většina. Ty běžence, kteří mají skutečně nárok na azyl, by si mezi sebe následně rozdělily země EU, a to opět na základě dobrovolnosti. Tato zpřísněná procedura by měla zajistit, že se počet lidí, kteří se do Evropy snaží připlout, dál sníží. "Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to dostat se do Evropy se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu. Lídři států unie na summitu taky zopakovali dřívější prohlášení, že by se měli na reformě stávajícího azylového systému dohodnout jednomyslně. To znamená, že o otázkách, jako je starší návrh Evropské komise na povinné uprchlické kvóty, by se už nemělo hlasovat, jak k tomu došlo v roce 2015, kdy bylo Česko ohledně dočasných kvót přehlasováno.
Investice do výroby aut v Británii klesly o polovinu
27.06.2018
Zahraniční automobilky podnikající v Británii se obávají, že se nepodaří uzavřít dohodu upravující podmínky jejího odchodu z Evropské unie. Právě nejistota ohledně uspořádání budoucích vztahů způsobila, že investice do britského autoprůmyslu během letošního prvního pololetí meziročně klesly skoro o polovinu na 347 milionů liber, v přepočtu asi 10,3 miliardy korun.
Britská asociace automobilových výrobců a obchodníků na své včerejší výroční konferenci v Londýně varovala, že času na dohodu o celní unii, jež je pro firmy klíčová, už mnoho nezbývá. Spojené království přestane být členem EU 29. března 2019 a poté poběží přechodné období, během něhož ještě mohou platit předchozí dohody. Ale to končí v prosinci 2020. Neklid v autoprůmyslu vyvolal začátkem týdne manažer BMW Stephan Freismuth, když pro list Financial Times uvedl, že firma bude v případě "tvrdého brexitu" nucena uzavřít své továrny na ostrovech. Automobilka se prý obává, že nebude-li mezi Británií a jejími evropskými partnery pokračovat bezcelní obchod, mohou nastat problémy v zásobování kompletačními díly a součástkami. Z pevniny se jich dováží kolem 90 procent, takže jakýkoli problém v zásobovacím řetězci by firmu stál hodně peněz. BMW − stejně jako její konkurenti − pracuje v režimu "just in time", v němž dodané díly a součástky prakticky hned putují na montážní linku, nikoli do skladu.