Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Přesunout výrobu z Číny zpátky do Evropy?
29.04.2020
Pandemie nového koronaviru pomohla politikům, kteří se spolu jinak příliš neshodnou, najít jedno společné téma – podle nich je nutné přesunout výrobu léčiv a dalších strategických produktů z Číny zpět do Evropy. V minulých dnech se pro to vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), či europoslanec ODS Alexandr Vondra. A rozhodně nejsou sami. Podobně mluví třeba i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zaznívají hlasy, že z Číny by se měla vrátit zpět i běžná průmyslová výroba, ideálně do zemí střední a východní Evropy, jako je Česko. HN proto oslovily největší světové experty na mezinárodní obchod. A ti vše vidí úplně jinak – představa, že se zmíněné produkty začnou opět vyrábět v Evropě, je nesmyslná.
"Zemí, která svou ekonomiku nastartuje jako první, bude nejspíš Čína. Německo je přitom na vývozu závislé dvojnásobně víc, než Čína. Nápady na přesun výroby zpět do Evropy proto podle mě nejsou ani reálné, ani žádoucí," řekl HN Hosuk Lee-Makiyama, ředitel výzkumného ústavu European Centre for International Political Economy, který se specializuje na mezinárodní obchod. "Základní složky zdravotnických pomůcek, především netkané látky, se vyrábějí v Číně – v továrnách vlastněných evropskými a japonskými firmami," upozorňuje Hosuk Lee-Makiyama. Zdůrazňuje, že přesun této výroby jinam se firmám nyní nemůže v žádném případě vyplatit. Země Evropské unie, stejně jako třeba Spojené státy, měly v době propuknutí pandemie kritický nedostatek základních zdravotnických pomůcek, například respirátorů či roušek. Toto zboží ale představuje jen malou část výroby zdravotnických potřeb. Ve skutečnosti se celá řada produktů, jako jsou například léčiva, už dnes vyrábí v EU. Země unie jsou dokonce největším světovým vývozcem produktů používaných ve zdravotnictví. "Žádná všeobecná závislost na Číně neexistuje. Dovážíme z ní jen šest procent zdravotnických potřeb," sdělil HN Niclas Frederic Poitiers, analytik bruselského výzkumného střediska Bruegel.
Nálada německých firem spadla na historické dno
27.04.2020
Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl v pátek institut Ifo. Podnikatelé hodnotí negativně současnou situaci a ještě nikdy nehleděli s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institutu.
Údaj za březen byl navíc po zpřesnění dat horší, předběžný údaj činil 86,1 bodu. Výsledek za duben je rovněž horší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti čekali hodnotu 80 bodů. "Nálada v německých firmách je katastrofální," zhodnotil situaci šéf Ifo Clemens Fuest. "Koronavirová krize zasáhla německou ekonomiku plnou silou," dodal. Na nejnižší úroveň od března 2009 se propadla nálada ve zpracovatelském průmyslu. Na minimu je dílčí ukazatel sektoru služeb - jak co do hodnocení současné situace, tak co se týče výhledu do budoucna.
Německé automobilky vyzvaly k zavedení šrotovného
24.04.2020
Pandemie koronaviru těžce dopadla na autoprůmysl. V březnu se prodeje nových aut v Evropě propadly o více než polovinu na 853 tisíc. Příští měsíce budou ještě horší. Většina automobilek a dodavatelů, kteří postupně otevírají v březnu zavřené továrny, má čím dál větší obavy, že lidé i firmy začnou šetřit a nová auta přestanou kupovat.
Jen v Německu, na kterém je český autoprůmysl do velké míry závislý, by podle odhadů při takovém scénáři přišlo o práci až 100 tisíc lidí. Trojice tamních automobilek − Volkswagen, BMW a Daimler − proto vyzvala spolkovou vládu, aby oprášila nástroj, díky kterému se už jednou poptávku po autech podařilo nastartovat: šrotovné. Německo ho naposledy zavedlo v roce 2009. Zákazník, který si koupil nový vůz a zbavil se starého, získal od státu příspěvek 2500 eur. Odbyt nových osobních aut v Německu díky němu v roce 2009 prudce stoupl na 3,8 milionu, zatímco předtím to bylo ročně okolo tří milionů.
Prodeje aut v Evropě klesly o více než polovinu
22.04.2020
Pandemie koronaviru zcela proměnila evropský trh s novými auty. Jejich prodeje v březnu poklesly o více než polovinu na 853 tisíc. Itálie, která dlouhodobě patří k pětici zemí, kde se prodává nejvíce aut, se propadla na úroveň menších trhů, jako je například Švédsko.
Podle Evropského sdružení automobilů se tam v březnu nové registrace snížily o 85 procent na 28 tisíc vozů, více aut se tak prodalo i v Polsku či Belgii. Zhruba 70 procent ztratily i další klíčové trhy − Francie a Španělsko. "V dubnu a květnu očekávám, že se prodeje ještě zhorší," komentuje čísla Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY. Stejně to vidí i další analytici.