Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Krátké nadechnutí německého průmyslu
07.08.2019
Zakázky německého průmyslu v červnu stouply ve srovnání s předchozím měsícem o 2,5 procenta, což byl nejvyšší růst od srpna 2017 a mnohem vyšší, než čekali analytici. K vysokému růstu přispěly hlavně objednávky nákladného zboží ze zemí mimo eurozónu. Domácí objednávky naopak klesly. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali v průměru zvýšení zakázek jen o půl procenta, nejvyšší údaj počítal s růstem o 1,2 procenta. Květnový údaj by revidován na pokles o dvě procenta místo původně uváděného propadu o 2,2 procenta. Německá ekonomika je silně orientovaná na vývoz. V poslední době však čelí vážným problémům kvůli obchodním sporům, ochlazení globální ekonomiky a nejistotě související s plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. Všeobecně se očekává, že za druhé čtvrtletí vykáže pokles, ke kterému výrazně přispěje zpracovatelský sektor. Ten se na celkovém ekonomickém výkonu podílí zhruba pětinou. Domácí zakázky se snížily o jedno procenta. Objednávky ze zahraničí naopak stouply o pět procent, z toho ze zemí mimo eurozónu o 8,6 procenta, zatímco z eurozóny klesly o 0,6 procenta. Zájem o polotovary a kapitálové zboží rostl, poptávka po spotřebním zboží naopak klesla.
Evropské banky: Odpuzovač kapitálu investorů
04.08.2019
Když se investor podívá na akciový index evropských bank, musí mu z něj být trochu smutno. Nebo v případě, že se se svým kapitálem tomuto sektoru vyhýbá, snad se v něm objeví alespoň náznak soucitu s těmi méně šťastnými (spolu s pocitem úlevy). Zároveň by si však měl investor položit otázku, jak je možné, že se hodnota indexu nachází nejníž za poslední tři roky. A ještě poblíž hodnot, které měl během nejhorších krizových období. Je situace skutečně tak zlá, aby se dala srovnávat s finanční krizí v roce 2009, dluhovou krizí v roce 2012 a monetárním stimulem vybičovaným na maximum v roce 2016? Odpověď zní: Ne, věci jsou nyní neporovnatelně lepší, ale trh evropské banky i tak zatracuje.
Začněme tradiční návratností vlastního kapitálu, která je pro banky hlavním ukazatelem ziskovosti. Během finanční krize se tento ukazatel nepřekvapivě propadl prudce do záporu, kam se vrátil i během evropské dluhové krize a opět se k němu přiblížil v letech 2015 a 2016. Logika by tedy napovídala, že se rentabilita propadla i teď. Opak je však pravdou − ukazatel se už poslední tři roky tvrdošíjně dere vzhůru. A to dokonce v prostředí záporných úrokových sazeb, se stagnujícími výnosy a jen díky zeštíhlení výsledovek skrze sekání nákladů a vyčištění rozvah od problémových úvěrů. A i když se americkým protějškům rentabilita pořád nemůže vyrovnat, nachází se nejvýš od roku 2010. Vnímavější čtenář by okamžitě mohl poznamenat, zda to není poklesem kapitálu, což by pro banky nebylo zdravé. Jenže tím to také není. Banky mají nejnaditější kapitálové polštáře od dluhové krize a ty největší pravidelně procházejí zátěžovými testy regulátorů.
Britský vládní dokument odhaduje vývoj po tvrdém brexitu
02.08.2019
Britský premiér Boris Johnson se již několikrát nechal slyšet, že chce za každou cenu dodržet stávající termín brexitu a Velká Británie odejde z Evropské unie 31. října.
A to i v případě, kdyby se ostrovní země musela s EU rozloučit bez dohody, formou tzv. tvrdého brexitu. Mnozí odborníci a analytici se nyní snaží předpovědět, jaké toto rozhodnutí bude mít následky. Server Sky News získal oficiální dokument, který říká, s jakým vývojem po odchodu bez dohody počítá samotná britská vláda.
Evropská banka přestane Turecku půjčovat peníze
30.07.2019
Evropská investiční banka (EIB) nejméně do konce letošního roku neposkytne v Turecku žádné nové půjčky na projekty napojené na vládu a přezkoumá tam svoji strategii.
Krok je součástí rozhodnutí Evropské unie z počátku tohoto měsíce symbolicky potrestat Turecko za to, co EU nazývá nelegální těžbou ropy a plynu ve východním Středomoří, u ostrova Kypr. Informovala o tom agentura Reuters. Projekty soukromého sektoru rozhodnutí zatím neovlivní. EIB je v Turecku největším jednotlivým věřitelem. Za poslední tři roky tam vynaložila ročně 400 milionů až 2,2 miliardy eur (10,2 miliardy až 56 miliard korun). Letos tam zatím neinvestovala. Protože rozhodnutí se nemá dotknout soukromého sektoru, mohla by banka ještě do konce roku podepsat dohody za zhruba 350 milionů eur, pokud je schválí ministři financí EU v Radě guvernérů EIB.