Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská komise odmítla spojení německé oceláren
12.06.2019
Evropská komise odmítla schválit navrhované spojení evropských ocelářských aktivit společností Tata Steel a ThyssenKrupp. Spojení by podle EK omezilo hospodářskou soutěž a v důsledku vedlo k vyšším cenám. Kroky, které firmy navrhly k rozptýlení těchto obav, nebyly podle unijní exekutivy dostatečné.
Úterní rozhodnutí, které komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová zdůvodnila snahou zamezit vážným škodám pro evropské zákazníky a spotřebitele, firmy očekávaly. Už v květnu uvedly, že k dalším ústupkům komisi nejsou ochotny. "Ocel je zásadním vstupem pro mnoho výrobků, které každodenně používáme, od baleného jídla po automobily. V těchto sektorech v Evropě jsou zaměstnány miliony lidí a konkurenceschopné ceny jsou pro společnosti zásadní, aby obstály na světovém trhu," upozornila Vestagerová. V ocelářství v EU má práci okolo 360 tisíc lidí. Zdůraznila také, že zákaz fúze je pro komisi výjimečný postup. Za deset let prý k takovému kroku EK přistoupila jen v deseti případech, schválila přitom na tři tisíce spojení firem. Návrh spojení indické Tata Steel a německé ThyssenKrupp EK podrobně zkoumala od loňského října.
Soukromým firmám tečou z eurodotací stovky milionů
10.06.2019
Holding Agrofert není zdaleka jediný, kdo přijímá obří sumy v podobě eurodotací či slev na dani. V aktuálním programovém období 2014-2020 může Česko z evropských dotací čerpat až 23,9 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 617 miliard korun.
Do konce letošního dubna přitom Brusel stačil Česku proplatit už 164,8 miliardy korun. Zatím bylo v tomto programu podpořeno asi 36 tisíc projektů a příjemci mají již uzavřeny smlouvy za celkem 424 miliardy korun. Podívejte se, kterým soukromým společnostem byly v aktuálním programu přiklepnuty nejvyšší eurodotace.
Britští politici uvažují o zablokování parlamentu kvůli jednáním o brexitu bez dohody
07.06.2019
V Británii se od středy opět hovoří o tom, zda by vláda mohla na delší dobu ukončit zasedání parlamentu a otevřít tak cestu k brexitu bez dohody. Debatu rozproudil zejména postoj bývalého ministra pro brexit Dominica Raaba, který naznačil, že by byl ochoten po krajní možnosti sáhnout. Raab se uchází o pozici lídra konzervativců a zablokování parlamentu, v němž zatím žádná z brexitových variant nezískala většinovou podporu, se nebrání ani někteří další poslanci vládní strany. Předseda Dolní sněmovny John Bercow ale tento scénář odmítá.
"Parlament nebude vyloučen z rozhodovacího procesu v této důležité záležitosti. To se prostě a jednoduše nestane. Je to tak nad slunce jasné, že to skoro ani není třeba říkat. Ale zjevně to potřeba je, a tudíž jsem tak učinil," řekl Bercow na půdě sněmovny. Reagoval mimo jiné na stanovisko, které vyjádřil exministr Raab na středečním slyšení v rámci procesu volby nového vůdce Konzervativní strany. Média k těmto slyšením nemají přístup, podle informací novinářů ale Raab zablokování parlamentu kvůli realizaci brexitu nevyloučil. Bývalý člen kabinetu patří do užší skupiny favoritů na post lídra konzervativců a je jedním z těch, pro něž je brexit bez dohody na konci října přijatelný. Toto vyústění by ale mnozí považovali za katastrofu pro britskou ekonomiku a dolní komora parlamentu, která tento scénář už v hlasování odmítla, by se mu zřejmě opět snažila ze všech sil zabránit. Poslanci ale zároveň neschválili podmínky brexitu vyjednané vládou premiérky Theresy Mayové a předpokládá se, že její nástupce nebude schopen do konce října dosáhnout změn ve stávající dohodě. Kvůli této patové situaci se objevují spekulace o radikálním řešení v podobě zablokování parlamentu, který by tak nemohl brexit bez dohody odvrátit.
Norsko pošle miliony na inkluzi Romů
03.06.2019
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí.
Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?