Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropa se vrací do normálu
18.06.2018
Evropská centrální banka rozhodla, že do konce roku skoncuje s masivním nakupováním veřejných a firemních dluhů. Jím se snaží podpořit ekonomiku eurozóny už od roku 2015. Podle Rady guvernérů už není další skupování dluhopisů třeba, přesto nákupy nezarazí najednou, ale postupně. Napřed s platností od začátku října omezí nákupy z 30 na 15 miliard eur měsíčně. Rozhodnutí ECB je klíčové i pro Českou národní banku.
Úrokové sazby ponechala ECB beze změny. Například depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, tak zůstává na minus 0,4 procenta a na této úrovni zůstane podle centrálních bankéřů přinejmenším do léta 2019. Část analytiků a investorů přitom očekávala, že se tak stane již někdy v polovině příštího roku. "V převážné části Evropy ve své podstatě končí jedna éra - éra historicky nejlevnějších peněz. Teprve hospodářští dějepisci jednou určí, zda šlo o etapu úspěšnou a zda tedy její přínosy převýšily náklady. Nebo zda se naopak jednalo spíše o fiasko", komentuje krok ECB hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "V horké současnosti v bezprostřední reakci na krok ECB zatím pozorujeme oslabování eura vůči dolaru. To signalizuje, že trh vnímá krok ECB zatím spíše jako holubičí. I když totiž ECB letos s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit, po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv. Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky," říká Kovanda.
ECB ukončí masivní skupování státních i firemních dluhů
15.06.2018
Evropská centrální banka rozhodla, že do konce roku skoncuje s masivním nakupováním veřejných a firemních dluhů. Jím se snaží podpořit ekonomiku eurozóny už od roku 2015. Podle Rady guvernérů už není další skupování dluhopisů třeba, přesto nákupy nezarazí najednou, ale postupně. Napřed s platností od začátku října omezí nákupy z 30 na 15 miliard eur měsíčně. Rozhodnutí ECB je klíčové i pro Českou národní banku.
Úrokové sazby ponechala ECB beze změny. Například depozitní sazba, za kterou si u ní komerční banky ukládají přebytečné peníze, tak zůstává na minus 0,4 procenta a na této úrovni zůstane podle centrálních bankéřů přinejmenším do léta 2019. Část analytiků a investorů přitom očekávala, že se tak stane již někdy v polovině příštího roku. "V převážné části Evropy ve své podstatě končí jedna éra - éra historicky nejlevnějších peněz. Teprve hospodářští dějepisci jednou určí, zda šlo o etapu úspěšnou a zda tedy její přínosy převýšily náklady. Nebo zda se naopak jednalo spíše o fiasko", komentuje krok ECB hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "V horké současnosti v bezprostřední reakci na krok ECB zatím pozorujeme oslabování eura vůči dolaru. To signalizuje, že trh vnímá krok ECB zatím spíše jako holubičí. I když totiž ECB letos s koncem roku svůj program odkupu aktiv plánuje ukončit, po jeho utlumení v posledním letošním čtvrtletí, zároveň šéf centrální banky Mario Draghi slibuje, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde až s minimálně půlročním odstupem od ukončení programu odkupu aktiv. Trh to tedy zatím hodnotí jako mírný, mírnější než očekávaný, holubičí ústup od nekonvenčně uvolněné měnové politiky," říká Kovanda.
Z jihu Evropy přichází do Česka za prací stále více lidí
11.06.2018
Vrodném Řecku hledal IT odborník Valentinos Chraniotis práci marně. Země se stále nevzpamatovala z ekonomické krize a nezaměstnanost je tam nejvyšší v Evropské unii. V Česku je naopak nejnižší, firmám lidé citelně chybí − a konkrétně "ajťáci" jsou těžko k sehnání. Výsledkem této konstelace je, že mladý Řek od dubna pracuje v brněnské pobočce společnosti GoodData.
"Česko jsem si vybral právě kvůli nízké nezaměstnanosti a velkým příležitostem v IT firmách," vysvětluje. Po Řecku, kde práci nemá pětina obyvatel, má největší podíl nezaměstnaných Španělsko a Itálie. Jihoevropané tak vyrážejí za prací jinam a Česko je jejich cílem čím dál častěji. Většinou míří na odbornější pozice v nadnárodních firmách, obsazují také místa v jejich servisních centrech. A tuzemské podniky, které marně shánějí pracovníky, samy vedle tradičních východních zemí stále častěji hledají lidi na jihu Evropy. "Největší nárůst cizinců v českých firmách ze zemí Evropské unie zaznamenáváme z jižního křídla," popisuje mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro a odhaduje, že v tuzemsku nyní pracuje 3500 Italů, 1900 Španělů, asi 1000 Řeků a 700 Portugalců. Podle komory se počet Španělů a Portugalců v českých firmách za 10 let více než ztrojnásobil, v případě Řeků a Italů zdvojnásobil.
EU chce do tří let novou povinnou bezpečnostní výbavu
07.06.2018
Každé auto před jízdou zjistí, jestli řidič pil alkohol, bude také třeba umět samo zabrzdit v krizové situaci, a když ani to nepomůže, alespoň nehodu zdokumentuje. Všechny nové automobily určené pro evropské silnice toho budou muset už brzy umět ještě daleko více. Evropská komise přišla se seznamem bezpečnostních systémů, které by podle ní měly automobilky povinně montovat do všech vozů určených pro silnice EU.
Ve čtvrtek v Lucemburku začíná zasedání ministrů zemí EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku, na kterém evropští komisaři představí zásadní změny, jež ovlivní celý automobilový průmysl. Ten hraje klíčovou roli v české ekonomice. Zaměstnává více než 150 tisíc lidí a tvoří přes 20 procent průmyslové výroby. Česko je navíc druhým největším výrobcem aut na světě při přepočtu na obyvatele. Další nařízení chystá unie v oblasti snižování emisí. "Chceme docílit toho, aby v roce 2030 jezdilo každé třetí auto v Evropě na čistý pohon. Emise budeme snižovat také u nákladních automobilů. Jedním z hlavních témat je právě bezpečnost na silnicích. Do tří let plánujeme zavést povinné bezpečnostní systémy pro všechny automobily," říká místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Cílem je do roku 2050 eliminovat smrtelné nehody na silnicích EU. Loni na nich zemřelo 25 300 lidí. Do roku 2030 to má být polovina.