Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Česko by po přijetí eura nemuselo platit v případě bankrotu Řecka
03.04.2018
Hrozba, že by Češi jednou mohli zaplatit za případný bankrot Řecka, je jedním z hlavních argumentů odpůrců zavedení eura. Pokud by Česko vstoupilo do eurozóny, podle současných pravidel by automaticky převzalo i část záruk za záchranné půjčky, které státy s eurem Řecku poskytly. Babišova vláda se rozhodla, že se to pokusí změnit. Podle zjištění HN hodlá vyjednat, aby Česku z případného řeckého bankrotu žádné riziko nehrozilo. A chce spojit síly s dalšími zeměmi, jež eurem zatím také neplatí.
Fakt, že by Češi mohli hypoteticky doplácet na Řeky, zmiňují v Česku nejen zásadní odpůrci eura, ale i prezident Miloš Zeman, který je jinak jeho zastáncem. Je to i nejčastější argument proti společné evropské měně, jejž používá premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Když Babiš letos v Bruselu navštívil předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, snahu zbavit se záruk za Řecko měl zapsanou mezi několika tématy, jež s ním chtěl probrat. "Vstup do eurozóny by tak byl pro Česko jednodušší," stojí v Babišových podkladech pro schůzku, které mají HN k dispozici. Kdyby Česko přijalo euro, muselo by ručit za půjčky, jež Řecku poskytl záchranný fond eurozóny Evropský stabilizační mechanismus (ESM), nazývaný taky euroval. A pokud by Řekové přestali splácet, Čechy by to stálo až 22 miliard korun.
Evropské dotace pro zemědělce zřejmě klesnou
31.03.2018
Už za necelé tři měsíce představí Evropská komise plán, jak po roce 2020 rozdělovat peníze zemědělcům. Jde o hodně peněz – na společnou zemědělskou politiku jde téměř 40 procent celého rozpočtu EU. Objem dotací se však zemědělcům v budoucnu zřejmě sníží.
Jedním z důvodů je odchod Velké Británie, která patří k největším přispěvatelům do unijního rozpočtu. Před zemědělstvím navíc dostávají přednost jiné výdaje. "Větší zájmy jsou na financování jiných politik než je zemědělství, především obrany a řešení migrace," řekl na středečním jednání zemědělského výboru sněmovny náměstek ministerstva zemědělství Pavel Sekáč. Členové výboru proto vyzvali vládu, aby se v Bruselu snažila vyjednat udržení stejného rozpočtu zemědělské politiky i za dva roky. Výraznou změnou pravděpodobně projde také systém, jakým budou stovky miliard eur z Bruselu rozdělovány. Velké zemědělské podniky zřejmě dostanou méně peněz, polepší si naopak malí farmáři. To se nelíbí Česku, které má jedny z největších farem v unii.
Z evropských peněz financovalo 40 procent veřejných investic
28.03.2018
Díky evropským dotacím se mnohdy podaří uskutečnit nápady, které by jinak zůstaly na dně šuplíku. Z evropských peněz, které může Česko čerpat od roku 2014, získalo podporu už téměř 140 tisíc projektů. Cestu k financím však komplikuje spletitá síť pravidel a dojít k cíli vyžaduje stovky hodin příprav.
Řada podniků i veřejných organizací proto svou žádost o dotační podporu raději předem vzdá, než by studovala složité podmínky a platila drahé částky za pomoc s vypracováním potřebné dokumentace. Martina Křížková je ředitelkou poradenské společnosti Euro Managers a v oboru dotačního poradenství působí už 15 let. Také podle ní jsou pravidla pro rozdělování evropských dotací rok od roku komplikovanější. Příčinou je příliš velké množství úředníků, kteří se na tvorbě pravidel podílejí, ale uniká jim základní princip, na kterém byly dotace vybudovány. "Vzniká složitá síť, která jde proti smyslu toho, co chceme. Měli bychom se raději navrátit k základním pravidlům, podle kterých rozdělování dotací fungovalo na začátku," myslí si Křížková.
Evropská unie nejvíce obchoduje s USA a Čínou
28.03.2018
Hlavními obchodními partnery Evropské unie v loňském roce byly Spojené státy a Čína. Obě země měly na celkovém obchodu s Evropskou unií téměř třetinový podíl. Následují Švýcarsko, Rusko, Turecko a Japonsko. Evropská unie nejvíce obchoduje se strojírenským a dopravním zbožím, dalšími produkty zpracovatelského průmyslu a chemikáliemi. Na úrovni jednotlivých států převažuje obchod mezi členskými zeměmi. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Celkový objem obchodu se zbožím mezi Evropskou unií a Spojenými státy loni činil 631 miliardy eur, tedy v přepočtu 16,05 bilionu korun, na celkovém objemu obchodu tak měl podíl 16,9 procenta. Objem obchodu s Čínou činil 573 miliardy dolarů, tedy přibližně 11,8 bilionu korun, což byl podíl 15,3 procenta. Podíl třetího Švýcarska dosáhl sedm procent. Eurostat však upozornil na rozdílný trend vývoje obchodu s jednotlivými partnery. Zatímco podíl Číny na obchodu Evropské unie se od roku 2000 téměř ztrojnásobil, podíl Spojených států se odvíjí oběma směry. Do roku 2011 téměř nepřetržitě klesal, v letech 2015 a 2016 stoupl zhruba o 18 procent a loni se opět snížil.