Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Z návrhu dohody o brexitu zmizí klauzule o trestech za porušení pravidel
16.02.2018
Evropská unie podle britské veřejnoprávní stanice BBC odstraní z návrhu dohody o odchodu Británie z evropského bloku klauzuli, která by umožňovala Evropské komisi omezit Británii během přechodného období přístup na části jednotného trhu, pokud by porušila dohodnutá pravidla.
Informace o tomto ustanovení v návrhu dokumentu minulý týden přinesl list Financial Times a v Británii vyvolaly pobouření. Podle BBC unijní vyjednávači nyní slíbili Britům nové znění, které by odkazovalo na standardní proceduru takzvaného infringementu. Londýn a Brusel by měly v březnu začít jednat o podmínkách přechodného období, které by mělo podle EU trvat od brexitu na konci března příštího roku do konce roku 2020. Podle EU by měla v tomto období platit v Británii nadále unijní pravidla, a to i nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl jako stát mimo EU již žádný vliv. Podle britských zastánců brexitu by se ze Spojeného království stal "vazalský stát" EU. Ustanovení o trestech za porušení pravidel, které se objevilo v návrhu dohody a které mělo za cíl vyhnout se zdlouhavému čekání na rozhodnutí unijních soudů, pobouřilo řadu konzervativních politiků v Británii. Podle BBC ale zástupci 27 unijních zemí na středeční schůzce Britům slíbili nové, méně přísné znění daného odstavce. Jak přesně bude vypadat, zatím není jasné.
Česko je s unií svázané více než Británie
14.02.2018
Česku jsou stále víc slyšet politici, kteří si přejí referendum o vystoupení země z Evropské unie. Podle nich by takzvaný czexit neznamenal pro ekonomiku žádnou velkou změnu. Například strana SPD Tomia Okamury, pro kterou je odchod z EU jedním z hlavních témat, tvrdí, že by Češi mohli s unií dál obchodovat jako nyní.
Odborníci ale takové představy považují za nereálné. Pokud by se naplnil scénář současných zastánců czexitu, nemohla by země zůstat ani na společném evropském trhu a hospodářství by se prudce propadlo. Čerstvě na to upozornil i vlivný německý politik Norbert Lammert, blízký spolupracovník kancléřky Angely Merkelové. "Považuji opravdu za kuriózní, když někdo tvrdí, že odchod z EU by na zásadní české zájmy neměl negativní dopad," řekl HN Lammert, který byl až do loňska 12 let šéfem německého Spolkového sněmu, tedy dolní komory parlamentu. Jednotný evropský trh, na němž mohou podnikatelé z členských zemí prodávat zboží bez omezení, je pro Česko naprosto klíčový. Zhruba 80 procent českého HDP vytváří vývoz. A skoro 85 procent českého exportu míří do EU. Odchod z unie by pro Česko navíc byl nejspíš mnohem tvrdší než dopady plánovaného brexitu pro Velkou Británii. Česká ekonomika je na unii totiž mnohem závislejší než britská.
Evropské úřady dokončují pravidla pro přidělování emisních povolenek
12.02.2018
Národní vlády zemí EU i evropské úřady finišují tvorbu pravidel, podle kterých se mají v následující dekádě rozdělovat emisní povolenky. Zuby si na ně brousí i tuzemské energetické společnosti. Podle odhadů by si mohly díky přiděleným povolenkám přijít až na 80 miliard korun. Ekologové jsou ale proti.
Jde o emisní povolenky, které energetické firmy dostanou zdarma výměnou za investice do ekologizace výroby. Tím mají přispět k ochraně klimatu. Běžně si velké firmy musí kupovat jednu povolenku na každou tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší. "Předběžně počítáme s tím, že se projektu zúčastníme. Konkrétní řešení samozřejmě ovšem budou závislá na znění finálních pravidel," řekl mluvčí největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Martin Schreier. Zatím tak mezi odborníky kolují spíše neoficiální odhady. Ministerstvo životního prostředí, do jehož gesce přidělování povolenek spadá a bude je mít na starosti i v letech 2021 až 2030, proto zatím nechce nic komentovat. "Předpokládá se, že Evropská komise legislativní text sestaví v průběhu prvního čtvrtletí 2018," sdělil HN Aleš Gongol, poradce ministra průmyslu. MPO při jednáních o povolenkách zastupuje firmy.
Evropu čekají podle prognózy Evropské komise světlé zítřky
07.02.2018
Eurozóna i celá Evropská unie loni rostly nejrychleji za poslední desetiletí a i nadále je čeká solidní a trvající expanze. Tempo růstu sice letos v obou regionech mírně zpomalí na 2,3 procenta z loňských 2,4 procenta a v roce 2019 na dvě procenta, nadále však zůstane silné. Uvedla to ve středeční zimní prognóze Evropská komise. Nejnovější odhady představují zlepšení proti předchozí, listopadové prognóze.
V listopadovém výhledu Evropská komise čekala za rok 2017 zvýšení hrubého domácího produktu eurozóny o 2,2 procenta a EU o 2,3 procenta. V dalších letech mělo tempo zpomalit v obou regionech na 2,1 procenta a 1,9 procenta. K lepšímu hodnocení přispělo vyšší cyklické oživení v Evropě, kde se nadále zlepšuje situace na trhu práce a nálada, ale také silnější oživení globální ekonomické aktivity a obchodu, než se čekalo. Pozitivní vyhlídky čekají podle Evropské komise také Česko. Komise ve středu zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 3,2 procenta z předchozích tří procent. Tempo růstu sice zpomalí z loňských odhadovaných 4,5 procenta, ekonomika však zůstává silná a zažívá hospodářský vzestup díky domácí poptávce, uvedla EK ve své dnešní prognóze. Nadále se má zvyšovat i vývoz za podpory globální poptávky, což podle EK neutralizuje vliv silného dovozu na hrubý domácí produkt (HDP). Odhad na příští rok zůstal beze změny, HDP se má zvýšit o 2,9 procenta.