Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obnovitelné zdroje v Německu stlačují ceny elektřiny až do záporných hodnot
29.12.2017
Německo během posledních dvaceti let investovalo přes 167 miliard eur do zavedení a rozvoje ekologické energie. Tato obrovská částka má nyní neočekávaný dopad na německou ekonomiku. Informuje o tom deník New York Times.
Situace vyeskalovala na Štědrý den, kdy následkem teplého počasí a silných větrů dokázaly obnovitelné zdroje pokrýt téměř veškerou poptávku po elektřině v Německu. Ceny na trhu tak reagovaly poklesem do záporných hodnot. Situace přetrvávala až do pondělního rána. Ceny elektřiny se během posledního roku v Německu dostaly do záporných hodnot více než stokrát. V tu chvíli majitel elektrárny jakoby platí zákazníkovi za spotřebovávání energie. Negativní cenu energie způsobí stav, kdy nabídka elektřiny přesáhne poptávku. Poptávka po elektřině je zpravidla nižší o víkendech a během svátků, kdy se vyprázdní a zhasnou kanceláře. Objem výroby elektřiny je ale dopředu velmi těžké odhadnout. Větrné elektrárny během průměrně větrného dne vyprodukují 12 % veškeré elektřiny vyrobené v Německu, během velmi větrných dnů jí však dokážou vyrobit několikanásobně víc.
České firmy hledají pracovníky po celé Evropě
27.12.2017
Sehnat zaměstnance v Česku je stále těžší. Počet míst, která firmy nabízejí prostřednictvím úřadů práce, v listopadu opět vzrostl. Neobsazených je již 213 790 pracovních pozic, což je vůbec nejvíce v historii Česka.
Podniky přitom potřebují nabírat lidi. Tuzemská ekonomika zaznamenává jeden z největších růstů v Evropě. Firmy mají dostatek zakázek, na kterých mohou vydělat a díky tomu rychle růst. Brzdí je v tom však právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků. "Trh je vyčerpaný. Kvůli extrémně nízké nezaměstnanosti už není, kde brát nové lidi. My už dnes dokonce zaměstnáváme i vězně, což se tady historicky nedělo. Proto si myslíme, že je třeba přijmout krátkodobé a protikrizové opatření a umožnit příchod pracovníků ze zahraničí, kteří pomohou situaci zlepšit," řekl na Fóru Hospodářských novin viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Ten kladně hodnotí vládní opatření, které před rokem umožnilo českým firmám získat středně a méně kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Od zahájení projektu v srpnu 2016 do konce listopadu letošního roku podaly firmy po celém Česku v rámci Režimu Ukrajina přes 1300 žádostí o více než osm tisíc uchazečů.
Evropské dotace jsou už spíš české
22.12.2017
Hospodářské noviny zjistily, že ministerstvo zemědělství přihrálo miliardy na investice do výroby. Péče o krajinu a ekologické zemědělství přitom přišly zkrátka. Státní rozpočet přispívá na investiční dotace v agrárním byznysu už větším dílem než Evropská unie. A nový ministr zemědělství a reprezentant agrárních kolosů Jiří Milek chce jít v politice podpor ještě dál.
Minulá vláda odsouhlasila, že se český příspěvek zvýší z 25 na 35 procent. EU by tedy financovala podíl 65 procent místo tradičních 75. Tak to ale u všech dotací není. Ministerstvo přidalo hlavně na podporu produkce, ať už na chov prasat či drůbeže, pro potravinářské podniky či těžaře dřeva.Kupříkladu společnost Proagro Nymburk, která vloni dosáhla hrubého zisku 72 milionů korun, získala letos na novostavbu dvou hal pro nosnice a na modernější technologii pro odchov kuřic dotaci téměř 50 milionů korun. Větší část − 50,5 procenta dotace − uhradí český rozpočet. Unijní zdroje pokryjí zbytek.Stejně je financován projekt firmy Výkrm Třebíč z holdingu Agrofert, který měl vloni čistý zisk téměř 7,8 miliardy korun. Na modernizaci drůbeží farmy má podnik Agrofertu přiklepnutých bezmála 43 milionů korun. Z toho téměř 22 milionů korun pošlou do třebíčské velkovýkrmny kuřat čeští daňoví poplatníci. Další firma z holdingu, Česká vejce farms, má na třídírnu vajec ve Vejprnicích u Plzně smluvně zajištěnou dotaci téměř 54 milionů korun. Z toho 50,5 procenta uhradí stát.
Více než polovina Britů nechce odejít z EU
18.12.2017
Téměř rok a půl po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie by více než polovina Britů preferovala setrvání své země v bloku. Takové je zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent. Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.
Web britského deníku uvádí, že jde o největší náskok zastánců zachování členství v EU ze všech průzkumů provedených od loňského referenda. V červnu 2016 se v něm pro odchod vyslovilo 52 procent hlasujících Britů. Nová sondáž byla provedena mezi 5. a 8. prosincem a zúčastnilo se jí 1400 lidí. Naposledy měli v anketách stoupenci brexitu navrch v únoru letošního roku, řekl vedoucí průzkumů v BMG Research Michael Turner. "Od té doby pozorujeme pozvolný posun v předních průzkumech veřejného mínění ve prospěch setrvání v EU," dodal. Podle The Independent tento posun představuje reakci na dosavadní průběh jednání o brexitu mezi Londýnem a Bruselem i uvnitř britského parlamentu. V uplynulém týdnu sice nastal zásadní pokrok, když lídři 27 evropských zemí dali zelenou posunu rozhovorů do druhé fáze, zároveň se ale opět ukázala zapeklitost celého procesu, neboť "EU vytyčila podmínky pro přechodné období, které bude nejspíše pro přední konzervativní euroskeptiky nepřijatelné". Pro britskou premiérku Theresu Mayovou se věci zkomplikovaly také na domácí scéně schválením dodatku zákona o vystoupení, který dává v otázce konečných podmínek rozluky rozhodující slovo parlamentu.