Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Summit v Bruselu už nabírá zpoždění
07.03.2016
V Bruselu jednají špičky Evropské unie s premiérem Turecka Ahmetem Davutogluem, hlavy států a vlád evropské osmadvacítky se poté schází také samostatně. Tématem je hlavně migrace. EU po Ankaře žádá, aby razantně snížila počty lidí přicházejících do Evropy výměnou za tři miliardy eur pomoci, bezvízový styk a oživení přístupových jednání k EU.
Čeká se také, zda evropští lídři v této komplikované situaci najdou kuráž probrat s Davutogluem i situaci kolem opozičního deníku Zaman, který převzal stát, což vzbudilo v Evropě obavy ohledně stavu svobody slova v zemi. Podle návrhu závěrů summitu lídrů osmadvacítky by pak měly všechny státy přistoupit i na visegrádskou čtyřkou dlouho prosazovaný plán, který spočívá v uzavření pozemní hranice mezi Řeckem a Makedonií. Takový krok by znamenal velký tlak na Řecko, kde se už nyní hromadí tisíce uprchlíků a migrantů. Státy proto budou muset podle závěrů také urychlit přesídlování uprchlíků z Řecka v rámci povinných kvót, které si i přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska odsouhlasily loni v září.
zdroj: ihned.cz
Postkomunistické země vyřazují z provozu zastaralé jaderné elektrárny
23.02.2016
Postkomunistické země se během přístupových jednání s Evropskou unií zavázaly, že odstaví a následně zbourají zastaralé jaderné elektrárny představující bezpečnostní riziko. Je to práce pro několik generací a stojí miliardy eur.
e střední Evropě v demolici jaderných "pomníků" nejdále pokročilo Slovensko, které v současné době pracuje na vyřazení tří bloků najednou. Jde o nejstarší elektrárnu v Jaslovských Bohunicích (A1) a dále dva bloky v elektrárně označené jako V1. Tento úkol převzala státní Jaderná vyřazovací společnost.
Na vyřazování se podílí také zvláštní mezinárodní fond spravovaný Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ještě větší sumu banka vyčlenila na demolici bulharské jaderné elektrárny Kozloduj, a to 170 milionů eur. Litevská Ignalina dostane dokonce 750 milionů eur.
zdroj: inhed.cz
Rusko se Saúdskou Arábií cvičí s cenou ropy
16.02.2016
Obavy spotřebitelů ropy se dnes naplnily. Na jednání v katarském Dauhá se Rusko se Saúdskou Arábií dohodly na zmrazení těžby ropy na lednové úrovni. Obě země si v mnohých záležitostech nerozumí, ale na tom, že je čas udělat něco s děravými státními rozpočty, se shodly. Právě nízké ceny nejdůležitější energetické suroviny v posledních měsících silně postihly finance obou zemí.
Severomořská ropa Brent a texaská WTI během jednání připisovaly více než čtyři procenta. Trh tak reagoval na spekulace, že by mohlo dojít ke snížení těžby. Ministři obou zemí se ale dohodli na zmrazení težby na výši lednové produkce, což prudký ranní růst přibrzdilo. Krátce před jedenáctou hodinou si Brent i WTI připisovaly přibližně 2,2 procenta. Ještě minulý týden se přitom americká ropa obchodovala mírně nad 26 dolary za barel.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí rostla o 0,3 procenta,
12.02.2016
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí.
V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta. Podle ekonomů nejnovější údaje ukazují, že růst není dostatečně silný na to, aby zvýšil inflační tlaky a aby se inflace dostala k cíli Evropské centrální banky, tedy těsně pod dvě procenta. V lednu inflace v eurozóně činila 0,4 procenta. V největší ekonomice eurozóny, v Německu, růst rovněž zůstal na 0,3 procenta. Ve Francii zpomalil na 0,2 procenta a v Itálii na 0,1 procenta. Čtvrtá největší ekonomika, Španělsko, vzrostla o 0,8 procenta. V Řecku a Finsku HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl. Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a v rámci celé EU o 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz