Míra nezaměstnanosti v EU v září zůstala na šesti procentech
04.11.2022
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září zůstala na srpnových šesti procentech. Nejnižší byla i nadále v České republice, kde klesla na 2,2 procenta ze srpnových 2,4 procenta. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
V zemích používajících jednotnou evropskou měnu euro se míra nezaměstnanosti snížila na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti v eurozóně 7,3 procenta, zatímco v celé EU činila 6,7 procenta.
Eurostat odhaduje, že letos v září bylo v EU bez práce 12,960 milionu lidí, z toho 10,988 milionu v eurozóně. Proti srpnu se počet nezaměstnaných v unii snížil o 52 000 a v eurozóně o 66 000. Ve srovnání s loňským zářím počet nezaměstnaných v EU klesl o 1,304 milionu a v zemích platících eurem o 1,071 milionu.
Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU podle údajů Eurostatu vykázalo Polsko, a to 2,6 procenta. Za ním následovaly Německo a Malta se třemi procenty. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mělo Španělsko, a to 12,7 procenta. Nad desetiprocentní hranicí se vedle Španělska nacházelo pouze Řecko, kde míra nezaměstnanosti činila 11,8 procenta.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Měnový fond se po měsících dohodl s eurozónou, co udělat s Řeckem
10.02.2017
Představitelé eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se dohodli na společném postoji, který budou prezentovat Řecku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj z eurozóny. Dohoda eurozóny a MMF je důležitá pro pokračování záchranného programu pro Řecko.
Setkání mezi věřiteli a představiteli Řecka se má uskutečnit v pátek, oznámil šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Zdroj však upozornil, že výsledek pátečního jednání se zástupci Řecka je stále nejistý a není jasné, zda Atény návrh přijmou. Jednotný postoj mezi vládami eurozóny a MMF představuje průlom, protože obě strany mají již několik měsíců rozdílné názory na velikost přebytku primárního rozpočtu Řecka v roce 2018 a jeho udržení v dalších letech a také v otázce oddlužení. Tyto rozdílné názory brání uvolnění dalších financí Řecku z posledního záchranného programu eurozóny. Řecko, které se už v roce 2010 propadlo do hluboké finanční krize, se předloni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). MMF se do třetího programu nezapojil, což někteří představitelé eurozóny vyžadují. MMF však nemá poskytnout peníze, eurozóna potřebuje, aby program zaštítil svými odbornými znalostmi. Nyní se MMF do programu zapojuje jako neoficiální poradce. MMF svou účast v programu podmiňuje tím, aby eurozóna Aténám výrazně snížila dluhovou zátěž, a tuto potřebu dokládá výpočty o růstu řeckého dluhu v příštích 40 letech. Proti razantnějšímu oddlužení Řecka vystupuje zejména Německo, které nese většinu nákladů na pomoc Aténám.
Finové jako první v Evropě vyhloubili úložiště jaderného odpadu
08.02.2017
Do hloubky téměř půl kilometru je doveze pětikilometrovou podzemní silnicí, která si v ničem nezadá s běžnou okreskou. V podzemním tunelu se dokážou vyhnout dvě auta, občas se u cesty najde také "odpočívadlo" s bagry a nákladními automobily. Reflektory vozu osvětlují nekonečný, pozvolna klesající tunel. Posléze se cesta o 90 stupňů stočí a pokračuje další kilometry dále do hlubin Země.
Zatímco například v České republice je stavba jaderného úložiště hluboko pod zemí ve fázi ministerských plánů, politických dohadů a protestů v obcích, nedaleko finského města Eurajoki už zahájili stavbu. Místní informační středisko každý rok přiláká 15 tisíc zájemců o seznámení s hlubinnou stavbou. Ukládat mnohatunové kontejnery v půlkilometrové hloubce bude úložiště Onkalo − v překladu Jeskyně − až v příštím desetiletí. Už teď je ale názornou ukázkou, jak to vypadá hluboko v podzemí. e to dobré dobrodružství pro geologické nadšence, zájemce o jadernou problematiku, případně pro fanoušky verneovky Cesta do středu Země. Rozhodně však nic pro klaustrofobiky. Když elektromobil zastaví na malém "náměstíčku" na konci podzemní silnice, nachází se návštěvník 420 metrů pod zemí. Kolem jsou jen masy skal, ticho a tma, kterou se snaží rozbít jen zářivky u stropu jeskyně. Tunely se razí metodou kontrolovaného odstřelu. Navrtají se otvory jak po obvodu budoucího tunelu, tak ve dvaceticentimetrových odstupech v celé čelní stěně. V každé fázi se používá trochu jiná výbušnina, nálože se odpalují v přesně načasovaných intervalech. Tato metoda umožňuje minimalizovat narušení okolního skalního masivu.
zdroj: ihned.cz
Do zahraničí české firmy loni vyvezly zboží za téměř čtyři biliony
07.02.2017
Export tuzemských firem dosáhl loni rekordních 3,97 bilionu korun, co je meziročně o 2,3 procenta více. Dovoz se v přeshraničním pojetí snížil o 0,2 procenta. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Export do Německa stoupl o tři procenta, do Rakouska o 6,4 procenta. Do Francie se vyvezlo o 3,9 procenta zboží víc. Naopak vývoz do Ruska klesl o zhruba pět procent a na Slovensko o 4,2 procenta. Hlavním obchodním partnerem ČR zůstalo Německo s podílem 32 procent na celkovém vývozu. Hodnota exportu tam dosáhla 1,29 bilionu korun. Na Slovensko se vyvezlo zboží za 333 miliard korun. Rekordní export byl dosažen v tzv. přeshraničním pojetí zahraničního obchodu, které vypovídá o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda se uskuteční obchod mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Bilance zahraničního obchodu skončila loni přebytkem 183,9 miliardy korun, byl tak o 52,9 miliardy korun vyšší než v roce 2015. Uvedl to v úterý Český statistický úřad. Vývoz v národním pojetí se loni meziročně zvýšil o 1,4 procenta, naopak dovoz klesl o 0,2 procenta. Za prosinec vykázal zahraniční obchod schodek pět miliard korun, což byl v meziročním srovnání o 3,8 miliardy horší výsledek. Export se v prosinci zvýšil meziročně o 1,2 procenta na 247,6 miliardy korun. Import vzrostl o 2,7 procenta na 252,6 miliardy korun. Obchod s členskými zeměmi Evropské unie vykázal za prosinec přebytek 33,1 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 0,7 miliardy. Schodek obchodu se státy mimo unii vzrostl o 4,2 miliardy na 36,3 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Evropská investiční banka půjčí ČEPS tři miliardy korun na investice
03.02.2017
Evropská investiční banka (EIB) půjčí českému provozovateli energetické přenosové soustavy, společnosti ČEPS, tři miliardy korun na investice. Informaci v pátek sdělila mluvčí ČEPS Barbora Peterová. Peníze jsou určeny na 25 projektů, úvěry mají splatnost osm let včetně tříletého odkladu splátek. Bankovní úvěr pokryje vždy maximálně polovinu celkových investičních nákladů na danou akci
Půjčka od EIB zajistí plnění investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, uvedl předseda představenstva ČEPS Jan Kalina. Peterová řekla, že ČEPS plánuje v následujících letech investovat průměrně 4,5 miliardy korun ročně. Čerpání peněz od EIB předpokládá ČEPS od června 2018. Finance mají být použity na modernizaci a rozvoj přenosové soustavy. Půjdou mimo jiné na stavbu rozvodny Vítkov, která má umožnit připojení zejména obnovitelných zdrojů do distribuční sítě v oblasti Karlovarska, nebo o rozšíření rozvodny Přeštice u Plzně. Budou použity i na obnovu systému informačních a komunikačních technologií. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 42 rozvoden se 75 transformátory a trasy vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.
zdroj: ihned.cz