Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Poláci demonstrují na podporu Evropské unie
11.10.2021
Lidé v Polsku se v neděli v podvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média.
V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost, vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.
K protestům vyzval bývalý premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stojí v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. "Musíme zachránit Polsko, nikdo jiný to neudělá," prohlásil podle agentury AP Tusk.
Varšavská radnice, ovládaná opozicí, odhadla počet demonstrantů v metropoli na 80 000 až 100 000. Agentury Reuters a AFP uvedly, že se demonstrací ve stovce měst zúčastnily desetitisíce Poláků. "Rozsáhlý protest napříč Polskem ukázal podporu pro EU," napsala agentura AP.
V
Británie chce geneticky upravovat rostliny
06.10.2021
Britská vláda chce uvolnit podmínky pro pěstování geneticky upravených užitkových rostlin. Usnadnit vědcům práci s geny jí umožnil odchod z Evropské unie, která má v této oblasti velmi přísné podmínky. Britové tak už teď zkouší například zablokovat tvorbu aminokyseliny asparagin v pšenici, která se při pečení přetváří na člověku škodlivý karcinogen.
„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které poskytla příroda. Je to nástroj, který nám může pomoci vypořádat se s některými z největších výzev, jimž čelíme,“ řekl pro BBC ministr životního prostředí George Eustice. Ten chce úzce spolupracovat se zemědělci a přírodovědci, aby pěstovali rostliny, které jsou silnější a odolnější vůči změnám klimatu.
V
Brusel neproplatí ani euro firmám ve svěřenských fondech
24.09.2021
Evropská komise v dopisech do Prahy, které navazují na loni ukončený audit kvůli konfliktu zájmů českého premiéra, varuje před tím, že pokud se vláda nevypořádá s požadavky Bruselu, zastaví proplácení dotací Česku. Jak nyní zjistily deník Aktuálně a HN, stopka se týká jenom společností a firem ve svěřenských fondech. Tam jsou uloženy zejména podniky patřící pod holding Agrofert českého premiéra.
Evropská komise se rozchází s Babišovou vládou v interpretaci toho, kdo a kdy kontroluje podnik uložený ve svěřenském fondu a kdy už ne. Podezírá přitom tuzemské úřady, že existencí těchto fondů se domácí politici a úředníci v rozhodovací struktuře o eurofondech snaží ukrýt konflikt zájmů. Andrej Babiš dlouhodobě říká, že Agrofert právě kvůli převedení do svěřenských fondů neovládá, komise ale tvrdí opak.
Po české vládě proto Brusel žádá několik nápravných kroků - například zaslání seznamu všech podniků, které jsou ve svěřenských fondech spolu s informací, kdo jsou skuteční koneční uživatelé jejich zisků. Dokud tyto věci Praha nepošle, dotčeným společnostem nebude proplaceno z evropského rozpočtu ani euro na dotacích. Stopka se přitom týká všech hlavních dotačních programů - na pomoc regionům, stejně jako peněz z kohezního a sociálního fondu.
V
Prodeje elektrických aut v Evropě rychle rostou
15.09.2021
Zatímco ještě před pár lety šlo o okrajovou část trhu s novými auty, dnes se elektromobily prodávají v Evropě po statisících. A prodeje aut na baterky nejen v Evropě, ale i Česku v následujících letech nejspíše ještě výrazně porostou. Od roku 2035 se pak dle plánů ani jiná než nová elektroauta v Evropě zřejmě prodávat nebudou.
Za prvních šest měsíců letošního roku se v Evropě prodalo téměř půl milionu elektrických a vodíkových aut (počet vozů na vodík je však minimální), tedy skoro 7,6 procenta všech nových aut, tvrdí statistiky Evropského sdružení automobilových výrobců ACEA. Ty přitom počítají nejen země Evropské unie, ale také Spojené království a země EFTA, tedy Švýcarsko, Norsko a Island. Zásadní je především Norsko, kde kvůli daňovému zvýhodnění prodali za první pololetí letoška 48 tisíc elektroaut. Více jich zaregistrovali už jen v Německu, Francii a Spojeném království – ty ale patří mezi největší evropské automobilové trhy. Norsko nikoliv.
V porovnání s loňským prvním pololetím rostly prodeje elektroaut v Evropě více než dvojnásobně, jakkoliv jsou statistiky za minulý rok výrazně ovlivněné pandemií koronaviru. Ta především na začátku roku prakticky zastavila nejen prodej, ale na nějakou dobu i výrobu aut.
Celkem se loni na zmíněných trzích prodalo 745 684 elektrických a vodíkových aut. Letošní první pololetí pak už překonalo prodeje za celý rok 2019, 2018 i 2017. Dokazuje to, jak rychle roste zájem o auta do zásuvky. Ovlivňuje jej lepší dostupnost těchto automobilů, ale třeba také rostoucí infrastruktura pro jejich provozování.
V