Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
18.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.
Brusel chce výrazně přitvrdit ve snižování emisí
16.09.2020
Na to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout.
Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.
Pokles ekonomiky EU byl nižší, než se odhadovalo
10.09.2020
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí klesla proti prvním třem měsícům roku o rekordních 11,4 procenta, zejména kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru. Meziroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) pak činil 13,9 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat.
Mezičtvrtletní hospodářský pokles je méně výrazný než podle dřívějších údajů, kdy se blížil 12 procentům. V zemích platících eurem se ekonomika proti předchozímu čtvrtletí propadla o 11,8 procenta a meziročně o 14,7 procenta. To je rovněž méně než v předchozích odhadech Eurostatu. Úřad v dnešní zprávě zdůraznil, že i tak jde zdaleka o největší pokles od zavedení těchto statistik v roce 1995. Mezi jednotlivými státy zaznamenalo největší propad HDP proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), dále Chorvatsko (14,9) a Maďarsko (14,5). O něco lépe na tom byla největší unijní ekonomika Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 9,7 procenta.
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, varují němečtí bankéři
04.09.2020
To nejhorší z koronavirové krize teprve přijde, ačkoliv žádná bezprostřední hrozba pro finanční stabilitu kvůli pandemii teď nehrozí, uvedl německý úřad pro regulaci finančního sektoru BaFin. Chmurné vyhlídky ale globální ekonomice předpovídá také šéf Deutsche Bank, největšího finančního ústavu v Německu.
BaFin jako problém vidí další případy nákazy novým koronavirem v mnoha zemích Evropy i jinde ve světě, kvůli čemuž je nutné opět zpřísňovat opatření proti šíření epidemie. Vlády navíc někdy přesně nevědí, jak nyní zareagovat. Šéf úřadu BaFin Felix Hufeld řekl, že když sleduje nynější vývoj, dělá mu obavy 20 až 30 procent nejslabších institucí, které hodnotí. "Bezbolestně z toho nevyjdeme, to je jisté. To nejhorší nás teprve čeká," řekl dnes Hufeld na bankovní konferenci. Na pódiu, kde účastníci stáli, od sebe byli odděleni plexisklem.