Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průmyslová výroba v EU se v březnu meziročně propadla o 11,8 procenta
15.05.2020
Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích eurozóny propad proti předchozímu měsíci činil rekordních 11,3 procenta, v celé EU pak dosáhl 10,4 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
V březnu velká část zemí v Evropě zavedla omezující opatření s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V únoru výroba v eurozóně klesla jen o 0,1 procenta, zatímco v celé EU zůstala beze změny. Nižší byla výroba v průmyslu i ve srovnání s loňským březnem. V zemích platících eurem se snížila o 12,9 procenta, v celé unii pak o 11,8 procenta. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, pračky nebo televizory, v eurozóně proti únoru klesla o 26,3 procenta. Výroba kapitálového zboží pak zaznamenala propad o 15,9 procenta, zatímco výroba polotovarů se snížila o 11 procent a výroba spotřebního zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 procenta. Produkce energie klesla o čtyři procenta. Podobný byl vývoj i v celé EU.
Nepodmíněný příjem se vrací
14.05.2020
Evropu čeká kvůli pandemii koronaviru hluboká ekonomická krize a rychlý nárůst nezaměstnanosti. Jedním z nástrojů, které by podle politiků z jižních států Evropské unie mohly pomoci situaci zvládnout, je celoevropské zavedení základního nepodmíněného příjmu.
Jsou to pravidelné platby státu občanům, na které má podle původního konceptu nárok každý. Před dvěma lety ho v širším měřítku vyzkoušelo Finsko a v Evropě se o něm hodně diskutovalo. Teď ho v upravené formě zavádějí Španělé a uvažují o něm i jinde.
Německý export klesl nejvíce za posledních třicet let
11.05.2020
Německý export v březnu meziměsíčně klesl o 11,8 procenta, což je nejvíce od roku 1990, kdy se začala statistika vést. Vlivem pandemie se snížila poptávka po zboží největší evropské ekonomiky. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles vývozu o pět procent.
Dovoz se v březnu meziměsíčně snížil o 5,1 procenta. Analytici prognózovali snížení o čtyři procenta. Obchodní přebytek Německa se snížil na 12,8 miliardy eur (514,7 miliardy korun) z únorových 21,4 miliardy eur. Analytici počítali s poklesem na 18,9 miliardy eur. Německá spolková vláda očekává, že ekonomika země, tradičně závislá na exportu, letos vykáže propad o 6,3 procenta, a to navzdory záchrannému balíčku 750 miliard eur. Byl by to nejhorší pokles od druhé světové války.
Německá průmyslová výroba se propadla nejvíce od sjednocení země
08.05.2020
Průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 9,2 procenta, a dostala se tak nejníže od roku 1991, kdy se tyto údaje začaly v současné podobě zveřejňovat. Oznámil to ve čtvrtek spolkový statistický úřad. Na vině je propuknutí nemoci covid-19, což snížilo poptávku po zboží z největší evropské ekonomiky.
Výsledek je horší, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters. Ti čekali pokles o 7,5 procenta. Německo se nyní připravuje na nejhlubší recesi od druhé světové války. V příštích třech měsících se navíc čeká další bezprecedentní propad. Index očekávání pro výrobu, který sestavuje ekonomický institut Ifo, totiž v dubnu klesl nejníže od znovusjednocení Německa a je ještě níže než byl v březnu. V uplynulém měsíci klesl o 30 bodů na minus 51,4 bodu. V březnu se index propadl o 22,7 bodu. Stejně je tomu i v tuzemsku. Průmyslová výroba očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Meziročně v březnu klesl i přebytek zahraničního obchodu o 12,6 miliardy korun na 3,1 miliardy korun. Obchodování ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, klesl vývoz i dovoz. Pokles exportu byl ale výraznější.