Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nálada německých firem spadla na historické dno
27.04.2020
Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl v pátek institut Ifo. Podnikatelé hodnotí negativně současnou situaci a ještě nikdy nehleděli s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institutu.
Údaj za březen byl navíc po zpřesnění dat horší, předběžný údaj činil 86,1 bodu. Výsledek za duben je rovněž horší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti čekali hodnotu 80 bodů. "Nálada v německých firmách je katastrofální," zhodnotil situaci šéf Ifo Clemens Fuest. "Koronavirová krize zasáhla německou ekonomiku plnou silou," dodal. Na nejnižší úroveň od března 2009 se propadla nálada ve zpracovatelském průmyslu. Na minimu je dílčí ukazatel sektoru služeb - jak co do hodnocení současné situace, tak co se týče výhledu do budoucna.
Německé automobilky vyzvaly k zavedení šrotovného
24.04.2020
Pandemie koronaviru těžce dopadla na autoprůmysl. V březnu se prodeje nových aut v Evropě propadly o více než polovinu na 853 tisíc. Příští měsíce budou ještě horší. Většina automobilek a dodavatelů, kteří postupně otevírají v březnu zavřené továrny, má čím dál větší obavy, že lidé i firmy začnou šetřit a nová auta přestanou kupovat.
Jen v Německu, na kterém je český autoprůmysl do velké míry závislý, by podle odhadů při takovém scénáři přišlo o práci až 100 tisíc lidí. Trojice tamních automobilek − Volkswagen, BMW a Daimler − proto vyzvala spolkovou vládu, aby oprášila nástroj, díky kterému se už jednou poptávku po autech podařilo nastartovat: šrotovné. Německo ho naposledy zavedlo v roce 2009. Zákazník, který si koupil nový vůz a zbavil se starého, získal od státu příspěvek 2500 eur. Odbyt nových osobních aut v Německu díky němu v roce 2009 prudce stoupl na 3,8 milionu, zatímco předtím to bylo ročně okolo tří milionů.
Prodeje aut v Evropě klesly o více než polovinu
22.04.2020
Pandemie koronaviru zcela proměnila evropský trh s novými auty. Jejich prodeje v březnu poklesly o více než polovinu na 853 tisíc. Itálie, která dlouhodobě patří k pětici zemí, kde se prodává nejvíce aut, se propadla na úroveň menších trhů, jako je například Švédsko.
Podle Evropského sdružení automobilů se tam v březnu nové registrace snížily o 85 procent na 28 tisíc vozů, více aut se tak prodalo i v Polsku či Belgii. Zhruba 70 procent ztratily i další klíčové trhy − Francie a Španělsko. "V dubnu a květnu očekávám, že se prodeje ještě zhorší," komentuje čísla Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY. Stejně to vidí i další analytici.
OSVČ by měly dostat příspěvek od státu i za květen
20.04.2020
Živnostníci a podnikatelé, které zasáhla opatření přijatá kvůli koronaviru, budou dostávat jednorázový příspěvek i po 30. dubnu. Měl by jako nyní činit 500 korun za den. Na páteční tiskové konferenci to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Schillerová uvedla, že v pondělí vládě předloží návrh zákona, který umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi počítá do 8. června. Podle Schillerové se v případě prodloužení termínu pro příspěvek podmínky měnit nebudou, ale podnikatelé budou muset předložit nové čestné prohlášení. Zástupci podnikatelů návrh vlády vítají. Vyplývá to z ankety ČTK mezi podnikatelskými svazy. Upozorňují na nutnost nízké administrativní náročnosti.