Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Projekt eura je ještě staveniště
25.04.2019
V otázce, zda má Česká republika brzy přijmout euro, či s přechodem na společnou evropskou měnu dál vyčkávat, podpořil v tomto měsíci druhou variantu i rakouský ekonom Richard Zundritsch. Česko by podle něj nemělo se vstupem do eurozóny pospíchat, dokud si členské země nevyřeší problémy s narůstajícím zadlužením, reformou bank a zápornými úrokovými sazbami.
Zundritsch je prasynovcem nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. von Hayeka a působí mimo jiné ve výkonných výborech Austrian Economic Center a Hayek Institut. Tyto dva think-tanky propagují myšlenky liberálních ekonomů takzvané rakouské školy. "Kdyby bylo na mně, počkal bych, co se s eurem stane, než bych do eurozóny vstoupil," řekl ekonom v rozhovoru pro HN. "Projekt eura je rozhodně stále ještě staveniště, rozhodně potřebuje reformu. Proto říkám: Počkejte."
Volkswagen plánuje na Slovensku zrušit pětinu míst
23.04.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen loni zvýšila výrobu aut, letos plánuje v rámci zvyšování produktivity snížit zaměstnanost o 3000 pracovníků. Nepůjde ale o náhlé propouštění, odchody se mají týkat zejména zaměstnanců, kteří firmu přirozeně opustí. Proti minulému roku se počet pracovníků sníží celkem asi o pětinu, firma také očekává pomalejší růst mezd.
Volkswagen na Slovensku v tomto roce snižuje počet zaměstnanců průběžně. "Měníme v našem závodě směny. Ze čtyřsměnného provozu přecházíme na třísměnný u SUV vozidel a u malých městských vozidel se přechází z dvousměnného na jednosměnný model," uvedla pro HN mluvčí Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovič Makayová. "Neznamená to propouštění a už vůbec ne hromadné propouštění. Počítáme s přirozenou fluktuací zaměstnanců, které už nebudeme nahrazovat," řekla Makayová. Dodala také, že část zaměstnanců přesunula firma zpět do jiných závodů. To se týká například pěti set pracovníků z Maďarska, kteří se už vrátili zpět do maďarské továrny. Snížení počtu pracovníků se má dotknout jak kmenových tak agenturních zaměstnanců. Těch chce podle mluvčí firma do budoucna využívat v menším počtu.
Německá vláda znovu snižuje odhad růstu HDP
19.04.2019
Německá vláda již podruhé za tři měsíce zhoršila svůj odhad růstu domácí ekonomiky na letošní rok. Podle nové prognózy se má hrubý domácí produkt v letošním roce zvýšit jen o 0,5 procenta místo doposud očekávaného jednoho procenta.
Vláda již na konci ledna snížila svůj odhad z původních 1,8 procenta. K dalšímu zhoršení prognózy přiměl vládu hlavně pokles ve zpracovatelském sektoru. V příštím roce však vláda již čeká oživení a HDP má stoupnout o 1,5 procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier uvedl, že na německou ekonomiku mají nepříznivý vliv obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Mezi domácí faktory, které negativně ovlivňují růst, patří zavedení nové metodiky měření emisí a spotřeby automobilů WLTP a neobvykle nízká hladina Rýna, která způsobila problémy v zásobování a produkci v průmyslovém sektoru, napsala agentura Reuters. Obtížná situace v zahraničním obchodu způsobená hlavně politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa znamená, že hlavním pohonem ekonomického růstu Německa v letošním i příštím roce zřejmě bude silná domácí poptávka, které pomáhá rekordně vysoká zaměstnanost, růst platů vyšší než inflace a nízké úroky z úvěrů. Silná domácí poptávka také zřejmě zvýší dovoz, jehož tempo růstu by letos i příští rok mělo být vyšší než tempo růstu vývozu. To také zřejmě sníží vysoký obchodní přebytek.
Unie sníží dotace na dálnice
17.04.2019
Bezmála dvacet let se tuzemští ministři dopravy snaží přijít s prvním projektem "soukromé dálnice". Formou takzvaného PPP projektu, kdy soukromá firma staví na vlastní náklady, následně dálnici desítky let provozuje a stát jí za to platí, se však v Česku dosud nepodařilo postavit jediný kilometr. Vláda Andreje Babiše (ANO) nyní spolupráci se soukromníky hodlá urychleně nastartovat.
Důvodem je, že EU výrazně sníží dotace na výstavby dálnic a železnic. Česko tak v příštích devíti letech přijde o více než 80 miliard korun. Na tyto investice tak budou muset členské státy najít peníze jinde a spolupráce se soukromými firmami je jedním z řešení. Česko je přitom jednou z mála evropských zemí, které zatím tímto způsobem žádnou dálnici nepostavily. Už v polovině příštího roku by se však měl začít stavět 32 kilometrů dlouhý úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Zájem o zakázku za 25 miliard korun loni projevilo téměř sto firem, 80 z nich je zahraničních.