Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Miliardový bankovní skandál ohrožuje stabilitu Dánska
03.12.2018
Problémy s praním špinavých peněz v Dánsku, kde je největší bankovní společnost Danske Bank zapletena do skandálu podezřelých finančních převodů v objemu 200 miliard eur, v přepočtu 5,2 bilionu korun, mohou ohrozit finanční stabilitu země.
O nebezpečí informuje ve své analýze dánská centrální banka. Bývalý zaměstnanec Danske Bank Howard Wilkinson, který na skandál upozornil, při výpovědi v Evropském parlamentu minulý týden uvedl, že do skandálu Danske Bank může být zapleteno i Česko. "Problémy s praním špinavých peněz v jediné bance by se mohly rozšířit do celého finančního sektoru a mohly by ovlivnit finanční stabilitu," píše se ve zprávě centrální banky. Danske Bank je největším poskytovatelem úvěrů v Dánsku, rozvaha ústavu je 1,5krát větší než hrubý domácí produkt Dánska. Analýza centrální banky uvádí, že v boji proti praní špinavých peněz je zapotřebí koordinovaného úsilí mezi firmami a státními orgány. Banka také vyzývá k lepší evropské spolupráci včetně posílení přeshraniční spolupráce v oblasti dohledu.
Stát neutratil miliardy z eurodotací
30.11.2018
Na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se několik let snášela kritika kvůli podmínkám pro čerpání peněz z evropských fondů na podporu podnikání. I kvůli tomu se nedařilo peníze vyčleněné na roky 2014 až 2020 čerpat dostatečně rychle a kritici začali varovat, že Česko nestihne do konce období všechny peníze využít.
I když se situace letos zlepšila, ministerstvo samotné s rychlostí čerpání není spokojené. "Stav nepovažujeme za ideální, předpokládali jsme rychlejší proplácení finančních prostředků," uvedl František Kotrba z tiskového oddělení MPO. Vedle snahy ministerstva zjednodušit podmínky čerpání by nyní situaci mohl pomoci plán vlády na přesun části peněz na podporu podnikání do jiných oblastí. Finance by měly pocházet například z nevyčerpaných dotací na vysokorychlostní internet. V září podle Kotrby proběhlo jednání s Evropskou komisí, které zástupci české vlády navrhli přesunutí celkem 6,2 miliardy korun z operačního programu na podporu podnikání a inovací do dvou jiných − na podporu životního prostředí a regionální rozvoje. Jde o něco přes pět procent celkové částky, která byla na dotace pro podnikání a inovace vyčleněna pro roky 2014−2020. Součástí návrhu je rovněž přesun dvou miliard korun v rámci podpory podnikání. Místo efektivnějšího nakládání s energiemi by peníze měly podpořit rozvoj infrastruktury a malé a střední podniky.
Sbližování východu a západu Evropy se zastavilo
29.11.2018
Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na pondělní konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.
Podle Coeurého se země bývalého komunistického bloku na východním okraji EU i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká. "Pokud zde nebude důvěryhodný výhled toho, že země s nižšími příjmy to brzy doženou, je zde riziko, že lidé žijící v těchto zemích se začnou ptát na pravé výhody členství v EU nebo v měnové unii," uvedl Coeuré. "Takové pochybnosti by byly zvláště znepokojivé v nestabilním světě, ve kterém v současnosti žijeme." Důvěra v EU klesá v některých zemích východní Evropy, jako je Maďarsko a Bulharsko. Převážná většina obyvatel východních členských zemích EU však stále uvádí, že jejich země těží z členství, ukázal výzkum provedený EU.
Sbližování východu a západu Evropy se zastavilo
28.11.2018
Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na pondělní konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré.
Podle Coeurého se země bývalého komunistického bloku na východním okraji EU i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká. "Pokud zde nebude důvěryhodný výhled toho, že země s nižšími příjmy to brzy doženou, je zde riziko, že lidé žijící v těchto zemích se začnou ptát na pravé výhody členství v EU nebo v měnové unii," uvedl Coeuré. "Takové pochybnosti by byly zvláště znepokojivé v nestabilním světě, ve kterém v současnosti žijeme." Důvěra v EU klesá v některých zemích východní Evropy, jako je Maďarsko a Bulharsko. Převážná většina obyvatel východních členských zemích EU však stále uvádí, že jejich země těží z členství, ukázal výzkum provedený EU.