Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropské burzy bude zastupovat generální ředitel pražského trhu
03.10.2018
Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, získal prestižní funkci. V příštích třech letech bude stát v čele Federace evropských burz cenných papírů (FESE − Federation of European Securities Exchanges). Ta sdružuje 36 burz, na kterých se obchoduje s akciemi, dluhopisy, komoditami a termínovými kontrakty.
"Je pro mne čest být zvolen prezidentem FESE a zastupovat evropský burzovní sektor, který je nedílnou součástí evropského hospodářství," řekl Koblic ke svému zvolení. "Vzhledem ke geopolitickým výzvám musíme nyní více než kdy jindy společně pracovat na zlepšování evropských kapitálových trhů a zajišťovat financování a řízení rizik evropského hospodářství," dodal.
Federace evropských burz je mimo jiné důležitým účastníkem rozhovorů s EU o budoucnosti kapitálového trhu v Evropě. "Státní i nadnárodní orgány rády jednají s někým, kdo reprezentuje hlas všech. To federace burz splňuje," uvedl Koblic, jehož volbu jednomyslně schválilo valné shromáždění FESE.
V Itálii zavedou základní příjem pro miliony lidí
02.10.2018
Základní příjem pro chudé Italy bude postupně zaveden od ledna ve formě předplacené nákupní karty, řekl v pondělí vicepremiér Luigi Di Maio. Informovala o tom agentura Reuters. Základní příjem pro chudé je ústředním bodem programu protestního hnutí pěti hvězd, jemuž Di Maio šéfuje a které od června vládne s protiimigrantskou stranou Liga. Zároveň se jedná o klíčovou položku italského rozpočtu s vysokým deficitem, který Řím nastínil minulý týden a jenž vyvolal obavy mimo jiné i na pondělním jednání ministrů financí zemí platících eurem.
Italský rozpočet počítá s tím, že na tuto položku vyhradí 10 miliard eur (258,25 miliardy korun). Chudí Italové by měli dostávat až 780 eur měsíčně (20 143 korun), Di Maio tak chce "odstranit chudobu" ve třetí největší ekonomice eurozóny. "(Suma) bude poukázána na elektronickou kartu, kterou půjde platit v italských obchodech," řekl dnes šéf M5S. Posílí to podle něj soukromou spotřebu, hospodářský růst a příjmy z daní z prodeje. "Tímto způsobem náš hrubý domácí produkt poroste více, než se očekává," rozvedl Di Maio. Na základní příjem pro chudé budou mít nárok jen Italové, kteří v zemi žijí nejméně deset let. Peníze budou nejprve v lednu zprostředkovány důchodcům a o několik měsíců nato postupně i ostatním lidem žijícím pod hranici chudoby, uvedli představitelé vlády. Příjemci peněz budou muset, s výjimkou penzistů, vykonat osm hodin veřejně prospěšné práce týdně, prokázat, že hledají zaměstnání a přijmout jednu ze třech prvních pracovních nabídek.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
01.10.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
28.09.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK)
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.