Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Slovensko čeká obměna vlády, možná i předčasné volby
12.03.2018
Politická krize na Slovensku vrcholí. Tisíce lidí vyšly koncem týdne do ulic a ve více než 40 městech požadovaly důsledné vyšetření vraždy novináře Jána Kuciaka. Během masivních demonstrací zaznělo volání po demisi koaliční vlády vedené premiérem Robertem Ficem.
Ten se v sobotu v bratislavském vládním hotelu Bôrik sešel s Bélou Bugárem, předsedou strany Most-Híd, jež je jedním ze dvou koaličních partnerů Ficova Směru. Setkání nepřineslo žádné konkrétní výsledky. Ani Fico, ani Bugár, který se krátce předtím vrátil ze zahraniční dovolené, před novináře nepředstoupili. Bugár pouze vzkázal, že dokud probíhají jednání, nebude poskytovat médiím žádné informace. Republiková rada strany Most-Híd by se měla sejít v úterý. Očekává se, že se poradí a oznámí, zda zůstane i dále v třístranné koalici s Ficovým Směrem a Slovenskou národní stranou. Vládní strana Most-Híd žádá odchod ministra vnitra Roberta Kaliňáka (Směr). Během víkendu se na slovenských zpravodajských serverech objevily spekulace, že Kaliňák odstoupí už v pondělí. Ani to však není záruka, že Most-Híd, který má podporu pěti až sedmi procent voličů, zůstane ve vládní koalici. Předseda Bugár má údajně pro partnery v koalici připraveny další návrhy, o jejichž obsahu zatím není známo nic bližšího.
Služby v EU a souhrnné hlášení
09.03.2018
Základní pravidlo pro určení místa plnění Při stanovení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani se vychází z čl. 44 směrnice o DPH, podle něhož je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, které jedná jako taková, místo, kde má tato osoba sídlo ekonomické činnosti, případně bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.
Ve vazbě na to je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba své sídlo. Pokud je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Toto vymezení prakticky znamená přenesení místa plnění na stranu příjemce služby, je-li osobou povinnou k dani z jiného členského státu či ze třetí země.
Ruský plynárenský koncern Gazprom vypoví všechny smlouvy s Ukrajinou
07.03.2018
Obě polostátní společnosti mezi sebou vedly od roku 2014 spor ohledně dodávek plynu a především jeho ceny. Loni v prosinci stockholmská arbitráž rozhodla, že Naftogaz musí zaplatit dvě miliardy dolarů za plyn odebraný v letech 2014-2015.
Zamítl ale požadavek Gazpromu na zaplacení 56 miliard dolarů za neodebraný plyn podle principu take or pay. Tehdy Moskva veřejně neprotestovala, výsledek byl očekávaný. Princip take or pay zrušila arbitráž již v přelomovém sporu společnosti RWE s Gazpromem ohledně dodávek do Česka v roce 2012. Gazprom se s Naftogazem předběžně domluvil na pokračovaní dodávek s platbou předem.
Bulharsko by mohlo koupit tamní dceřinou společnost ČE
02.03.2018
V prodeji bulharské dceřinky ČEZ je opět vše jinak. Konečným kupujícím by nakonec mohl být tamní stát. Po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem to oznámila Ginka Varbakovová, jejíž firma Inercom v pátek s ČEZ podepsala kupní smlouvu.
Podle bulharského ministra financí Vladislava Goranova je nyní nutný ještě souhlas prodávajícího, tedy mateřské firmy ČEZ. Mluvčí české firmy to nicméně zatím nechtěla komentovat s tím, že o rozhodnutí nemají zatím žádné oficiální informace. Varbakovová prý souhlasila s připuštěním státu do svého obchodu kvůli bezpečnosti dodávek zákazníkům. "Stále ale budu mít na obchodu podíl," řekla. Podíly zatím nejsou jasné. ČEZ vlastní v bulharské distribuční společnosti 67 procent, zbytek se obchoduje na burze. Podle serveru Capital.bg požadoval Borisov po Varbakovové celých 67 procent, spokojil by se ale prý i s 34 procenty ve firmě. To by mu zajistilo potřebnou kontrolu nad firmou. Zároveň by ale musel nabídnout odkup veřejně obchodovaných akcií.