Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí rostla o 0,3 procenta,
12.02.2016
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí.
V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta. Podle ekonomů nejnovější údaje ukazují, že růst není dostatečně silný na to, aby zvýšil inflační tlaky a aby se inflace dostala k cíli Evropské centrální banky, tedy těsně pod dvě procenta. V lednu inflace v eurozóně činila 0,4 procenta. V největší ekonomice eurozóny, v Německu, růst rovněž zůstal na 0,3 procenta. Ve Francii zpomalil na 0,2 procenta a v Itálii na 0,1 procenta. Čtvrtá největší ekonomika, Španělsko, vzrostla o 0,8 procenta. V Řecku a Finsku HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl. Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a v rámci celé EU o 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Index podnikatelské aktivity je v Eurozóně na čtyřměsíčním minimu
03.02.2016
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v lednu zpomalil, ačkoliv podniky v rámci snahy o získání nových zakázek pokračovaly ve snižování cen. Vyplývá to podle agentury Reuters z výsledků průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery.
Index podnikatelské aktivity v lednu klesl na 53,6 bodu z prosincových 54,3 bodu. Dostal se tak nejníže za čtyři měsíce. Udržel se však nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Index výstupních cen podniků v lednu podle průzkumu klesl na 48,9 bodu z prosincových 49,5 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň za deset měsíců. Výsledky průzkumu podle firmy Markit rovněž naznačují, že tempo růstu ekonomiky eurozóny se začátkem roku pohybuje kolem 0,4 procenta.
zdroj: ihned.cz
Čtvrtletní zisk O2 vzrostl o třetinu
26.01.2016
Telekomunikační společnost O2 zvětšila zisk meziročně o třetinu a zastavila sedm let trvající pokles výnosů. Zlepšení hospodaření je odrazem radikální přeměny byznysu této firmy, prosazené hlavním akcionářem, finanční skupinou PPF Petra Kellnera. Akcie firmy po oznámení výsledků posílily o necelé procento.
O2 v úterý oznámila, že čistý zisk za čtvrtý kvartál loňského roku vzrostl o 33,3 procenta na 1,34 miliardy korun. Za zlepšením stojí vyšší příjmy za mobilní data a růst byznysu na Slovensku. Firma také zaznamenala další úspory v důsledku vyčlenění infrastrukturní divize mimo O2. Výsledky jsou očištěné tak, aby byly srovnatelné s daty z předloňského roku, kdy ještě firma existovala s infrastrukturou. Operátorovi se také podařilo zastavit pokles celkových provozních výnosů. Ty ve sledovaném čtvrtletí dosáhly 9,62 miliardy korun, což představuje nárůst o 0,6 procenta. Oba výsledky – zisk i výnosy – jsou mírně lepší, než očekávala většina analytiků.
zdroj: ihned.cz
Pokles cen ropy se ještě prohloubil
20.01.2016
Asijské trhy ve středu spadly na nejnižší hodnoty za čtyři roky, především kvůli dalšímu poklesu cen ropy. Navázaly na ně také burzy v Evropě.
Cena americké lehké ropy WTI klesla ve středu dopoledne na 27,54 dolaru za barel, překonala tak rekordní minimum z pondělí, kdy byla na nejnižší hodnotě od roku 2003. Severomořská ropa Brent podle agentury Reuters poprvé od září roku 2003 klesla pod 28 dolarů za barel. Ve středu kolem 9:30 SEČ byla její cena kolem 28,02 dolaru za barel se ztrátou 2,54 procenta. Na další prohloubení poklesu cen ropy, které způsobilo rozhodnutí Íránu o zvýšení dodávek suroviny na trh, reagovaly ve středu burzy v Asii i v Evropě.
zdroj: ihned.cz