Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kofola vstoupí na burzu začátkem prosince
20.11.2015
Na pražskou burzu míří po roce a půl nová emise akcií. Už 2. prosince se tu začne obchodovat s akciemi nápojářské společnosti Kofola ČeskoSlovensko. Proti původním plánům Kofola výrazně navýší počet nabízených akcií.
K 275 tisícům nových akcií přibude až 1 900 000 akcií současného minoritního akcionáře, jímž je fond Enterprise Investors. Kolik akcií se skutečně dostane na trh, závisí na dosažené ceně. Ta je nyní stanovena v rozmezí od 500 do 650 korun, což by celou společnost ohodnotilo až na částku kolem 14 miliard korun.
Akcie společnosti je možné nyní objednat u České spořitelny nebo u jiného obchodníka s cennými papíry do 1. prosince.
zdroj: ihned.cz
Řecká ekonomika zvyšuje daně, ale vybírá stále méně
09.11.2015
Zvyšování daní ukazuje, v jakém bludném kruhu se země ocitá. Vláda zvyšuje daně, aby snížila schodek státního rozpočtu. Vyšší daně nutí lidi spořit a méně utrácet. Firmy přicházejí o zisky, ekonomika upadá a klesají mzdy. To vede k dalšímu snížení spotřeby a zisku firem a s tím souvisejícím nižším odvodům do státní pokladny. Vláda reaguje opětovným zvýšením daní a začarovaný kruh nekončí.
I přes neustálé zavádění nových a navyšování existujících daní nebo právě kvůli nim teče do státní pokladny již pátým rokem čím dál méně peněz. V roce 2015 budou dokonce daňové příjmy oproti roku 2010 v přepočtu zhruba o 219 miliard korun nižší.
DPH byla za posledních pět let navýšena třikrát. Příjmy z ní ale klesly o 20 procent, tj. 94 miliard korun. Ani přesunutí stovky produktů a služeb z 13procentní do 23procentní kategorie, které Řecko letos v červnu zavedlo, podle odborníků nepřinese očekávaných 780 milionů korun pro státní rozpočet.
zdroj: ihned.cz
Miloš Zeman se jako jediný pozvaný prezident nezúčastní minisummitu východoevropských členů NATO
03.11.2015
Ruská vojenská aktivita sílí a prezidenti osmi východoevropských členských států NATO se kvůli tomu sejdou v Bukurešti, aby si promluvili o trvalé přítomnosti armád NATO v regionu. Český prezident však bude na vrcholné schůzce chybět. Pozvání odmítl s tím, že má v tu dobu už domluvenou návštěvu Pardubického kraje.
Většina hlav států účastnících se setkání v Bukurešti dlouhodobě kritizuje politiku Moskvy a podporuje sankce proti Rusku za jeho agresi vůči Krymu. Výjimkou je český prezident a jeho maďarský kolega János Áder. Polští a rumunští organizátoři je považují za proruské hlasy uvnitř NATO i EU, jež narušují snahu vytvořit jednotnou názorovou linii spojenců.
Týden před volbami se oficiálně otevřel první polský terminál na zkapalněný plyn.
26.10.2015
LNG terminál stále připomíná staveniště. Kolem plotu jsou řady stavebních budek, mezi dvěma obřími zásobníky stojí jeřáb a u jednoho z nich lešení. To stojí i kolem plošiny s pumpami, která je osm set metrů v moři a u níž má v prosinci zakotvit první loď s dodávkou LNG z Kataru.
V rámci předvolební kampaně už ale terminál oficiálně otevřela premiérka Ewa Kopaczová z Občanské platformy. Jeho komerční provoz by měl podle Zamojského začít v polovině příštího roku a při využití plné kapacity může pokrýt třetinu roční polské spotřeby, tedy pět miliard kubických metrů plynu ročně. V plánu je rozšíření na 7,5 miliardy.
První dvě dodávky plynu budou sloužit především k ochlazení a testům systému, který bude měnit zkapalněnou látku zpátky na plyn. Dvouleté zpoždění ve stavbě terminálu vlastně nevadí − alespoň se stihla dobudovat kompletní infrastruktura, která jej napojuje na polskou soustavu a umožňuje zároveň i posílání plynu do střední Evropy včetně Česka.
zdroj: ihned.cz