Inflace v EU v září zvolnila na 2,1 procenta, v Česku se ale naopak zvýšila
24.10.2024
Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 procenta ze srpnového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 procenta se v září dostala na 2,8 procenta.
V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad, v němž Eurostat zářijovou inflaci v zemích platících eurem stanovil na 1,8 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Duševní potíže zaměstnanců stojí evropskou ekonomiku ročně 170 miliard eur
09.10.2024
Je to v přepočtu zhruba 4,3 bilionu korun. Jedním z hlavních důvodů je pracovní stres a přetíženost. Stres přispívá asi k polovině všech zameškaných dnů v práci. Z výzkumů evropských institucí vyplývá, že firmy duševní zdraví neřeší dostatečně, proto je důležité zaměřit se na prevenci a podporu, informoval v pondělí mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka. Duševní zdraví na pracovišti je tématem letošního Světového dne duševního zdraví, který připadá na 10. října.
Podle dat výzkumníků 60 procent světové populace pracuje a až 15 procent dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. "Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 procent pracovníků," uvedl klinický psycholog a metodik ve výzkumném programu Veřejného duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví Tomáš Jelínek. Duševní zdraví má vliv i na ekonomiku, protože důsledkem jeho zhoršení je nižší produktivita a absence v zaměstnání.
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera sice existují příklady dobré praxe i politiky v této oblasti, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání, avšak zaměstnavatelé v Česku i v Evropě programy prevence zpravidla nemají. V některých případech, když už si problémy uvědomují, například kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. "To se často děje pod vlivem ’wellbeing průmyslu’, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy," dodal Winkler.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská unie
10.09.2024
Evropská unie připravuje návrh, jenž by mohl vést ke zmrazení peněz, které má Slovensko získat z evropských fondů. Brusel tak chce reagovat na porušování demokratických norem, ke kterému v zemi dochází, napsala s odvoláním na svůj zdroj agentura Bloomberg. Konkrétně prý komisi vadí zejména rozpuštění elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP, který měl na starosti nejzávažnější kriminalitu.
Podle své mluvčí Evropská komise nyní analyzuje nedávné reformy na Slovensku a posudek brzy zveřejní, žádné další rozhodnutí zatím přijato nebylo.
Jednou z možností, které komise má, je využití takzvaného mechanismu podmíněnosti, který umožňuje zmrazit financování, pokud jsou v ohrožení unijní peníze. V případě Slovenska by to mohlo znamenat zmrazení části z 12,8 miliard eur (320,4 miliardy korun) z kohezních fondů, které jsou zemi přiděleny z rozpočtu EU. Zhruba 80 procent všech veřejných investic na Slovensku je přitom financováno z fondů EU, podotkla agentura Bloomberg.
Evropská komise, která stav vlády práva na Slovensku jasně kritizovala už v červenci, v minulosti mimo jiné žádala Bratislavu, aby ÚSP nerušila bez důkladného uvážení. Letošní rozhodnutí slovenského parlamentu o rozpuštění prokuratury a o významných změnách ve slovenském trestním právu včetně snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu schválil v červenci slovenský ústavní soud.
Kabinet premiéra Roberta Fica, který rozpuštění speciální prokuratury navrhl, se podle opozice krokem snažil zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Vláda na Slovensku také prosadila nový zákon o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterým podle opozice chce kabinet tuto stanici ovládnout.
Ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Richard Raši v reakci na informace agentury Bloomberg uvedl, že Slovensko nemá informace o problémech s čerpáním evropských fondů, je ale připraveno případné potíže vyřešit s cílem předejít zablokování unijních peněz.
"Věřím, že pokud by byly nějaké problémy, tak je Slovensko vyřeší tak, abychom evropské fondy ani plán obnovy neměly pozastavené. K dnešku z hlediska evropských fondů neevidujeme žádný problém," řekl Raši, jehož úřad má v zemi na starosti řízení, koordinaci a dohled týkající se využívání peněz z fondů EU. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr-sociální demokracie) v prohlášení uvedl, že Slovensko odmítá šíření nepravdivých informací agenturou Bloomberg o zastavení evropských fondů pro Slovensko. Dodal, že příslušný mechanismus ochrany unijního rozpočtu není jednostranným krokem Evropské komise, která podle něj formálně ani neformálně takový krok neohlásila.
Od roku 2021 má rozpočet Evropské unie dodatečnou úroveň ochrany v případech, kdy porušení zásad právního státu ovlivňuje finanční zájmy EU, případně hrozí, že je ovlivní.
V rámci nařízení o podmíněnosti navrhne Evropská komise Radě EU vhodná a přiměřená opatření v případě, že porušení zásad právního státu v daném členském státě ohrozí finanční zájmy EU. Rada poté přijme konečné rozhodnutí ohledně návrhu opatření. Právě tento postup nastal v případě Maďarska na konci roku 2022, kdy bylo rozhodnuto, že Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (550,7 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem.
"Komise v současné době analyzuje potenciální dopady novely slovenského trestního zákoníku i s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 4. července 2024 a legislativní novelu trestního zákoníku ze dne 16. července. Své posouzení komise včas dokončí," sdělila mluvčí komise Veronica Favalliová. "Pokud jde o nařízení o podmíněnosti, každou situaci posuzujeme individuálně a v současné době máme jen jeden případ, který se týká Maďarska," dodala. Analýza situace na Slovensku i nadále probíhá, proto se nyní žádné "politické schválení či další aktivace tohoto nařízení" nečeká, doplnila mluvčí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU dá Ukrajině 40 milionů eur, aby před zimou opravila budovy a topení
09.09.2024
Evropská komise (EK) oznámila, že navýší humanitární financování pro zranitelné obyvatele Ukrajiny o dalších 40 milionů eur, a to v rámci přípravy na nadcházející zimní období. Z této nové pomoci bude 35 milionů eur určeno na humanitární projekty na Ukrajině a pět milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků a jejich hostitelských komunit v Moldavsku. Hlavním cílem je připravit Ukrajince na mrazivé zimní měsíce, opravit poškozené budovy, zajistit přístup k elektřině a vytápění a poskytnout přístřeší těm, kteří to nejvíce potřebují.
V Moldavsku bude vyčleněná částka použita k ochraně nejzranitelnějších uprchlíků a zajištění jejich přístupu k základním službám. Zároveň se zvýší připravenost země na případné další vlny uprchlíků.
EU poskytuje humanitární pomoc Ukrajině již od vypuknutí konfliktu v roce 2014 a zaměřuje se na těžko dostupné oblasti, zejména v blízkosti frontových linií na východě a jihu země. Po začátku ruské invaze v únoru 2022 Unie výrazně navýšila svou humanitární podporu. Od února 2022 EK vyčlenila celkem 966 milionů eur na humanitární programy, z toho 895 milionů eur bylo určeno na pomoc přímo na Ukrajině a 71 milionů eur na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.
„Blížící se zima Ukrajincům přinese další obtíže. Spolu s našimi humanitárními partnery se už připravujeme na výzvy, které zima přinese. EU zvyšuje svou humanitární pomoc o dalších 40 milionů eur, čímž celková letošní podpora dosáhne 110 milionů eur pro Ukrajinu a 13 milionů eur pro Moldavsko,“ uvedl eurokomisař pro krizový management Janez Lenarčič.
S