Německo reaguje na zdražování energií
25.03.2022
Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) chce kvůli vysokým cenám energií zavést jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7400 korun) a na tři měsíce snížit cenu paliv. Na čtvrteční tiskové konferenci to po nočním jednání řekl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner.
Šéfka Zelených Ricarda Langová uvedla, že v plánu je i dočasná měsíční jízdenka na veřejnou dopravu za cenu devět eur (220 korun). Rodiny s dětmi dostanou podle spolupředsedy SPD Larse Klingbeila jednorázový přídavek 100 eur (2 470 korun).
"Jednorázový daňový příplatek ve výši 300 eur bude pro všechny daňové poplatníky," řekl Lindner.
"Ulehčíme také těm, kteří dojíždějí za prací autem. Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 koruny) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 koruny) za litr dieselu," uvedl. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně na pohonné hmoty.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Jednání Rady EPSCO v Bruselu
10.12.2018
Dne 6. prosince 2018 se uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou republiku zde zastoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Rada po diskusi dosáhla dohody nad nařízením o zřízení evropské agentury pro pracovní záležitosti, nad směrnicí o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům (třetí soubor) a Doporučením o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Diskusí o výroční analýze o růstu v EU v roce 2018 a schválením sociálních aspektů Doporučení k hospodářské politice v eurozóně Rada zahájila semestr koordinace ekonomického řízení EU pro rok 2019. Evropská agentura pro pracovní záležitosti má členským státům a Komisi napomáhat v činnostech týkajících se přeshraniční mobility pracovní síly, tzn. při volném pohybu pracovníků a při vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb v rámci Unie. Konkrétně by nová agentura měla zejména zlepšit přístup jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech souvisejících s pohybem v rámci EU a jejich působením v jiných členských státech, usnadňovat konání společných a koordinovaných inspekcí práce a zajišťovat mediaci a usnadňovat hledání řešení v případě sporů mezi členskými státy. Agentura převezme některé činnosti vykonávané dosud Komisí a funkce několika dosavadních unijních orgánů pro spolupráci členských států v oblasti mobility práce a odstraňování nehlášené práce. Delegace Slovenska, Lotyšska a Kypru vyjádřily zájem o sídlo nově zřízené agentury.
V rámci naplňování strategie zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků z roku 2013 a Evropského pilíře sociálních práv z listopadu 2017 Rada schválila svůj obecný přístup ke třetí revizi směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Jejím cílem je poskytnout nejen větší ochranu pracovníkům, ale i větší srozumitelnost legislativy a rovnější podmínky hospodářským subjektům. Směrnice stanoví řadu obecných minimálních požadavků na odstranění nebo snížení expozice všem karcinogenům a mutagenům, a dále doplňuje konkrétní limitní hodnoty expozice pro kadmium a beryllium a jejich anorganické sloučeniny, kyselinu arseničnou a sloučeniny arsenu a některé další látky. Několik členských států podpořilo prohlášení Francie vyjadřující lítost nad tím, že ke zlepšení ochrany pracovníků před působením kadmia nebyla ve směrnici schválena alternativní možnost doplňkového biomonitoringu na složky kadmia.
Oba uvedené návrhy budou nyní předmětem vyjednávání s Evropským parlamentem. Rada přijala politickou dohodu k Doporučení o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, jehož cílem je naplnění zásady číslo 12 Evropského pilíře sociálních práv. Tou je zajištění sociální ochrany všech osob samostatně výdělečně činných a pracovníků s nestandardními pracovními smlouvami, kteří dosud nejsou dostatečně chráněni systémy sociální ochrany. Jedná se o ochranu v nezaměstnanosti, nemoci, mateřství nebo otcovství, při pracovních úrazech, invaliditě a ve stáří. Členské státy mají umožnit všem výdělečně činným osobám přístup do těchto systémů, získat a využít odpovídající nároky a usnadnit převoditelnost těchto jejich nároků mezi jednotlivými systémy. Doporučení respektuje pravomoc členských států nastavovat si své národní systémy sociální ochrany. „Nabádáme osoby samostatně výdělečně činné, aby se pro případy sociálních rizik pojistily a měly co nejširší sociální ochranu. Avšak měly by to být ony samy, kdo takové rozhodnutí učiní,“ řekla ministryně Maláčová.
V rámci bodu věnovanému tzv. Evropskému semestru ekonomického řízení EU kromě měny názorů na stanovené priority ve výroční analýze růstu pro ekonomické a sociální reformy členských států, v jejímž rámci všichni podpořili hodnocení ekonomického a sociálního vývoje v EU v podzimním balíku pro evropský semestr 2019, Rada schválila části doporučení pro eurozónu, které se týkají zaměstnanosti a sociální politiky. Konkrétně Rada doporučila zemím eurozóny přesunout zdanění z pracovní síly, posilovat vzdělávací systémy a investice do dovedností, provádět efektivní aktivní politiky zaměstnanosti na podporu přechodů na trhu práce, snižovat segmentaci na trhu práce a zajistit přiměřené systémy sociální ochrany. Někteří členové Rady vyjádřily lítost nad tím, že doporučení nezahrnuje rovněž oblast přetrvávající vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení v eurozóně.
Rada se zabývala otázkou budoucnosti práce, zejména dopady digitalizace a robotizace na sociální systémy a trh práce a také na rovnost žen a mužů, což byla jedna z hlavních politických priorit rakouského předsednictví. Rada v této souvislosti schválila klíčová poselství členským státům s výzvou, aby národní politiky zaměstnanosti a sociální politiky zajistily podporu přechodům z jednoho zaměstnání do druhého, přiměřenou kvalitu pracovních míst (zejména pokud jde o BOZP a mzdy), sociální ochranu všech forem výdělečné činnosti a občany vybavily požadovanými dovednostmi.
Rada přijala závěry předsednictví s podporou všech členských států s výjimkou Maďarska a Polska k rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci, kterými vyzvala členské státy k podpoře mladých lidí v upevňování digitálních dovedností a v získání digitální gramotnosti, k přijetí kroků k vytvoření inkluzivního a nediskriminujícího on-line prostoru a k přijetí opatření k boji s genderovými stereotypy.
Nejen Česko. Nízkou nezaměstnanost zažívá celý svět
06.12.2018
Celosvětová míra nezaměstnanosti v září sestoupila na 5,2 procenta a je na nejnižší úrovni od roku 1980. Vyplývá to ze studie investiční banky UBS. Hlavní ekonom UBS Arend Kapteyn podle listu Financial Times uvedl, že ke snížení míry nezaměstnanosti v mnoha zemích přispěla větší flexibilita trhu práce.
Na poklesu nezaměstnanosti měly podle studie podíl rovněž nízké mzdy. Kapteyn nicméně upozornil, že růst mezd zrychluje, takže se nyní jeho tempo ve Spojených státech nachází na devítiletém maximu a v eurozóně na šestiletém maximu. Průzkumy podle něj signalizují, že zaměstnavatelé mají problémy nalézt potřebné zaměstnance. Studie UBS pokrývá 48 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, na které připadá 84 procent globální ekonomické aktivity. Poukazuje mimo jiné na výrazný pokles nezaměstnanosti v některých nových členských zemích Evropské unie, například v Polsku. K poklesu celkové nezaměstnanosti podle studie výrazně přispěl rovněž vývoj v dalších průmyslových zemích, zejména ve Spojených státech, Británii, Německu, Japonsku a Irsku. K výraznému poklesu nezaměstnanosti došlo rovněž v Rusku a Indonésii.
Brexit může snížit český HDP o 55 miliard korun
05.12.2018
Brexit může snížit hrubý domácí produkt Česka až o 55 miliard korun, tedy 1,1 procenta. Rovněž bude mít vliv na propouštění zaměstnanců, o práci by jich v ČR mohlo přijít až 40 tisíc. Brexit nejvíce dopadne na automobilový průmysl, výrobu elektroniky a strojů. Vyplývá to z analýzy, kterou ve středu představila Česká spořitelna.
Česká ekonomika vyváží přímo do Velké Británie zboží v hodnotě 210 miliard korun ročně, což je přibližně pět procent českého exportu, respektive čtyři procenta HDP. Přes další hlavní české obchodní partnery se vyváží do Británie zboží za 120 miliard korun. Celkové vývozy do Británie tak představují ročně přibližně 330 miliard korun. To je osm procent celkového vývozu Česka a sedm procent HDP. Velká Británie je pro Česko pátým největším obchodním partnerem za Německem, Slovenskem, Polskem a Francií. Nejvíce se z Česka přímo vyváží výrobky z automobilového průmyslu (ročně za 66 miliard Kč) a kancelářské stroje a počítače (ročně za 20 miliard Kč).
Británie ještě může odvolat brexit
04.12.2018
Británie může jednostranně stáhnout své oznámení o odchodu z Evropské unie, míní generální advokát Soudního dvora EU Campos Sánchez-Bordona. Učinit tak musí před formálním uzavřením smlouvy o odchodu a v souladu s britským ústavním pořádkem. Soud to uvedl v úterý v tiskové zprávě.
Sánchez-Bordona to řekl ve svém návrhu pro unijní soud, který se při finálním rozhodování o věci jeho pohledem může, ale také nemusí řídit. S žádostí o výklad článku 50 lisabonské smlouvy, kterou se okolnosti britského odchodu z EU řídí, se na unijní soudní instanci obrátil soud ve skotském Edinburghu kvůli sporu mezi skupinou prounijních skotských politiků a britským ministrem pro brexit. Podle názoru generálního advokáta není tato otázka akademická ani předčasná či nadbytečná, což byl názor britské vlády. Ta míní, že soud EU věc vůbec neměl řešit, protože kabinet nemá v úmyslu odvolávat svůj odchod z EU k 29. březnu. Věc má podle Sáncheze-Bordony naopak "zřejmý praktický význam a je zásadní k vyřešení sporu" u skotského soudu. Tomu by měl unijní soud doporučit, aby prohlásil, že britská strana může brexit jednostranně odvolat, míní generální advokát. Podle jeho názoru lze totiž článek 50 unijní smlouvy, který podobnou věc vůbec neřeší, vykládat s ohledem na mezinárodní právo, především na Vídeňskou úmluvu o smluvním právu. Podle ní mohou strany odstoupit od mezinárodní smlouvy před tím, než taková smlouva vstoupí v platnost a z definice se jedná o jednostranný akt a projev suverenity odcházejícího členského státu EU.