Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
21.10.2022
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Češi by z EU nevystoupili, jsou ale největšími euroskeptiky ve střední Evropě
22.02.2018
Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky, ukázal průzkum, který ve středu novinářům představil think-tank Europeum.
Pro setrvání v EU by podle studie hlasovalo 54 procent Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí. Výzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají působení EU například v ochraně lidských práv a demokracie nebo migrační politice. Na stejnou sadu otázek odpovídali také Maďaři, Rakušané, Slovinci a Slováci. Respondentům ve vybraných zemích výzkumníci položili stejnou otázku, na kterou odpovídali v referendu o vystoupení z EU Britové. V Česku se 54 procent vyjádřilo pro členství, 34 proti a 12 procent lidí se nevyjádřilo. "Nejvíce euroskeptická skupina byli lidé ve věku 36-50 let," poznamenal ředitel think-tanku Vladimír Bartovic. "V této skupině bylo 44 procent pro odchod a 42 procent pro setrvání v EU," dodal. Pozitivně se k českému členství v EU staví mladí lidé a důchodci, přesné vysvětlení budou experti zjišťovat. "U starší generace je to zřejmě historická zkušenost," odhadl Bartovic. Mladší ročníky jsou podle něj patrně ovlivněny tím, že mohou naplno užívat výhod, jako jsou například studijní pobyty v zahraničí. Na reprezentativním vzorku více než 500 lidí experti zjišťovali, jak veřejnost vnímá vykreslování EU od politiků. Téměř tři čtvrtiny Čechů odpověděly, že Evropská unie je popisována příliš pozitivně. Na druhé straně však průzkum ukázal, že podle 82 procent Čechů politici často využívají EU jako obětního beránka.
Rakouské úřady vyšetřují největší bitcoinový podvod Evropy
20.02.2018
Rakouské úřady šetří největší bitcoinový podvod Evropy. Dvojice pachatelů v něm podle policie obrala asi 10 tisíc důvěřivých investorů z Rakouska, Německa a Balkánu až o 12 tisíc bitcoinů, což je podle aktuálního kurzu asi 2,4 miliardy korun.
Dán Lucas M. a Lotyš Alex P., které nyní hledá Interpol, mají stát za bitcoinovým fondem Optioment, který nabízel pohádkové zbohatnutí. Od lidí si bral digitální měnu bitcoin, jejíž kurz v posledním roce trhá rekordy, a proto láká i méně zkušené investory. Každému z nich fond sliboval až čtyřprocentní zhodnocení jeho peněz, k němuž mělo docházet každý týden. o pyramidový podvod, který jednou musí prasknout. Právě to se stalo loni v listopadu. Webová stránka fondu tehdy zmizela, peníze přestaly lidem chodit a bitcoiny, jež Optiomentu svěřili, se ztratily neznámo kde. Tisíce podvedených se proto začaly obracet na policii a také na média. Ta zdokumentovala, že Optioment fungoval jako sekta. Fond hledal investory na seminářích, které po Evropě pořádala trojice Rakušanů. Dva bratři ze Štýrska a jejich společník z Horních Rakous si přezdívali Tři mušketýři a lidi lákali na meditační cvičení. "Měli jsme se zvednout a zavřít oči. Pak nám řekli: 'Cítíte to? Ten pocit, který skrz vás prochází?' Mezi řečí přitom zmínili, abychom do fondu vložili peněžní zálohu," řekla německému listu Die Zeit jedna z poškozených, která nakonec přišla o bitcoiny v hodnotě asi 250 tisíc korun.
Z návrhu dohody o brexitu zmizí klauzule o trestech za porušení pravidel
16.02.2018
Evropská unie podle britské veřejnoprávní stanice BBC odstraní z návrhu dohody o odchodu Británie z evropského bloku klauzuli, která by umožňovala Evropské komisi omezit Británii během přechodného období přístup na části jednotného trhu, pokud by porušila dohodnutá pravidla.
Informace o tomto ustanovení v návrhu dokumentu minulý týden přinesl list Financial Times a v Británii vyvolaly pobouření. Podle BBC unijní vyjednávači nyní slíbili Britům nové znění, které by odkazovalo na standardní proceduru takzvaného infringementu. Londýn a Brusel by měly v březnu začít jednat o podmínkách přechodného období, které by mělo podle EU trvat od brexitu na konci března příštího roku do konce roku 2020. Podle EU by měla v tomto období platit v Británii nadále unijní pravidla, a to i nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl jako stát mimo EU již žádný vliv. Podle britských zastánců brexitu by se ze Spojeného království stal "vazalský stát" EU. Ustanovení o trestech za porušení pravidel, které se objevilo v návrhu dohody a které mělo za cíl vyhnout se zdlouhavému čekání na rozhodnutí unijních soudů, pobouřilo řadu konzervativních politiků v Británii. Podle BBC ale zástupci 27 unijních zemí na středeční schůzce Britům slíbili nové, méně přísné znění daného odstavce. Jak přesně bude vypadat, zatím není jasné.
Česko je s unií svázané více než Británie
14.02.2018
Česku jsou stále víc slyšet politici, kteří si přejí referendum o vystoupení země z Evropské unie. Podle nich by takzvaný czexit neznamenal pro ekonomiku žádnou velkou změnu. Například strana SPD Tomia Okamury, pro kterou je odchod z EU jedním z hlavních témat, tvrdí, že by Češi mohli s unií dál obchodovat jako nyní.
Odborníci ale takové představy považují za nereálné. Pokud by se naplnil scénář současných zastánců czexitu, nemohla by země zůstat ani na společném evropském trhu a hospodářství by se prudce propadlo. Čerstvě na to upozornil i vlivný německý politik Norbert Lammert, blízký spolupracovník kancléřky Angely Merkelové. "Považuji opravdu za kuriózní, když někdo tvrdí, že odchod z EU by na zásadní české zájmy neměl negativní dopad," řekl HN Lammert, který byl až do loňska 12 let šéfem německého Spolkového sněmu, tedy dolní komory parlamentu. Jednotný evropský trh, na němž mohou podnikatelé z členských zemí prodávat zboží bez omezení, je pro Česko naprosto klíčový. Zhruba 80 procent českého HDP vytváří vývoz. A skoro 85 procent českého exportu míří do EU. Odchod z unie by pro Česko navíc byl nejspíš mnohem tvrdší než dopady plánovaného brexitu pro Velkou Británii. Česká ekonomika je na unii totiž mnohem závislejší než britská.