Nulové emise u nových aut v roce 2035
07.03.2025
Evropská komise potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Řekl to eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.
Komise ale zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard Kč) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.
"Držíme se cílů pro rok 2035," řekl podle agentury Reuters Tzitzikostas. Evropská komise nicméně navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Maďarsko přišlo o miliardu eur z EU protože nezavedlo reformy právního státu
15.01.2025
Maďarsko trvale ztratilo přístup k přibližně jedné miliardě eur (asi 25,2 miliardy korun) z fondů EU. Budapešť do konce loňského roku nezavedla reformy týkající se právního státu, a tak jí Evropská komise peníze neuvolnila. Agentuře DPA to řekla mluvčí unijní exekutivy.
Propadnuté prostředky, celkem 1,04 miliardy eur, byly určené na podporu strukturálně slabších regionů. Evropská komise je Maďarsku zmrazila koncem roku 2022, když po analýze dospěla k závěru, že Budapešť porušuje základní hodnoty a standardy platné v EU. Ani poté však maďarská vláda nezavedla požadované reformy, například změny zákonů proti střetu zájmů a potírání korupce.
Agentura DPA píše, že kvůli nahrazení výpadku peněz z unijních fondů se vláda národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána stále silněji orientuje na Čínu. Navzdory finanční pomoci z Číny se Orbán snaží získat přístup ke zmrazeným penězům z EU. Podle Evropské komise je v současnosti zablokovaných asi 19 miliard eur určených Maďarsku, včetně prostředků z unijního fondu na obnovu ekonomik po pandemii covidu-19. Začátkem prosince Orbán pohrozil vetem příštího sedmiletého rozpočtu EU, pokud Brusel zablokované peníze neuvolní. Jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu na roky 2028 až 2035 začnou pravděpodobně v polovině letošního roku.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Co přináší dohoda EU–Mercosur?
12.12.2024
Obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým společenstvím Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď se zdá, že by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie. Pakt mezi Evropskou unií a Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay, Bolívie) má spojit trhy 780 milionů lidí, což by z něj dělalo největší obchodní dohodu na světě.
Dohoda sníží cla na sýry a další mléčné výrobky, víno, lihoviny a čokoládu z EU. Země Mercosuru zároveň úplně zruší cla na více než 90 % dovozu z unie, včetně 35% cla na automobily a cel na součástky, stroje, chemikálie a léčiva. Evropské firmy by také měly získat lepší přístup ke kritickým materiálům jako nikl, měď, hliník, titan a lithium, které EU potřebuje na zelenou transformaci a v současnosti je musí získávat z Ruska a Číny.
EU na oplátku postupně sníží cla na zemědělské, průmyslové a další zboží dovážené ze zemí Mercosuru. Součástí dohody jsou například také investice 1,8 miliardy eur v rámci programu Global Gateway, který má v nové komisi na starosti Čech Jozef Síkela. Tyto peníze mají latinskoamerickému regionu pomoct se zelenou a digitální transformací.
Nejde ale jen o obchod, EU chce díky paktu také šířit své principy a hodnoty. V průběhu dlouhých let jednání s latinskoamerickými partnery se charakter dohody značně proměnil. Evropská komise, která jménem EU vyjednávala, teď slibuje, že nejde o běžnou obchodní dohodu, ale o komplexní dokument, který obsahuje různé environmentální a zemědělské záruky.
Obě strany se mimo jiné zavázaly k tomu, že budou dodržovat Pařížskou dohodu o klimatu z roku 2015. Pakt údajně obsahuje také právně vymahatelný závazek zastavit odlesňování od roku 2030. Dosud v tomto směru existovaly pouze politické deklarace.
Řada zemí a sektorů ale zmíněným zárukám nevěří. Francouzská vláda a Národní shromáždění, stejně jako velká část místní občanské společnosti a zemědělců, jsou proti dohodě. Polsko a Rakousko jsou také proti, zatímco Nizozemsko a Itálie mají výhrady. Největší kritika přichází ze zemědělského sektoru. Evropští farmáři se bojí hlavně dovozu levného jihoamerického hovězího a kuřecího masa nebo banánů.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČR se díky nové legislativě stává lídrem evropského kryptoměnového trhu
11.12.2024
Poslanecká sněmovna ČR jednomyslně schválila průlomovou legislativu v oblasti kryptoměn, která výrazně posiluje pozici České republiky jako jednoho z nejvýznamnějších evropských center kryptoměnového průmyslu. "Česká republika má nyní nejkomplexnější kryptoměnovou infrastrukturu v Evropě. Jsme jediná evropská země, kde se vyrábějí hardwarové peněženky světové úrovně, máme vlastní těžební software a hardware, rozvinutou síť bitcoinových bankomatů, kryptoměnových směnáren, platebních bran a burz a jako jedna z mála zemí budeme disponovat vlastním regulovaným stablecoinem navázaným na národní měnu," uvádí František Vinopal, předseda České kryptoměnové asociace.
Nová legislativa zavádí právo na bankovní účet pro regulované kryptoměnové firmy a implementuje evropské nařízení MiCA způsobem, který podporuje další rozvoj odvětví. Součástí je také jasné vymezení časového a hodnotového testu pro zdanění kryptoměnových transakcí. Česká republika se tímto stává jedním z nejpřívětivějších míst pro kryptoprůmysl v Evropě.
Jednomyslné schválení napříč politickým spektrem zajišťuje dlouhodobou stabilitu a předvídatelnost regulatorního prostředí. Za úspěchem stojí tříletá systematická práce České kryptoměnové asociace a domácí komunity, která zahrnovala sérii vzdělávacích aktivit pro zákonodárce a státní instituce, včetně kulatých stolů s Českou národní bankou, Ministerstvem financí ČR a Finančním analytickým úřadem.
S
Krize evropského automobilového průmyslu
19.11.2024
V Německu se budou zavírat továrny.Mercedes zaznamenal pokles zisku v uplynulém čtvrtletí až o lovinu. Na vině má být slabá prodejnost v Číně. Výrobce z toho viní nepříznivé tržní prostředí. Čínská ekonomika bojuje se slabým hospodářským růstem, a to se odráží i na firmách, které se zemí obchodují. Německé továrny tak v Číně čelí větší konkurenci ze strany tamních automobilek.
Mercedes pro server DW uvedl, že „očekává, že roční prodeje v roce 2024 budou mírně nižší než v předchozím roce, přičemž výsledky za čtvrté čtvrtletí by měly být podobné jako ve třetím čtvrtletí“.
Mercedes ovšem není jediný, problémy má i Volkswagen. Jeho provozní zisk meziročně klesl o 42%. Provozní marže se snížila na 3,6%, což je nejmíň za poslední čtyři roky. V jeho případě je na vině slabý výkon stejnojmenné značky osobních vozů a vysoké náklady, včetně nákladů na modernizaci modelů. Firma uvedla tyto informace v tiskové zprávě. „Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely“, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.
Kvůli oslabující poptávce v Číně i Volkswagen musel přehodnocovat své výhledy stejně jako Mercedes či BMW. Zatímco Volkswagen zvažuje uzavření minimálně jedné z továren v Německu, Mercedesu a BMW bude stačit snížení prodejních předpovědí.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová nedávno uvedla, že „podnik plánuje zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst“. Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu také pokles prodeje nejziskovějších sportovních vozů značek Audi a Porsche. Celkový prodej všech vozů koncernu se propadl o 7 %.
Ačkoliv v Severní Americe prodeje rostou, nedokážou pokrýt ztráty v Číně. Ta se na odbytu Volkswagenu podílí cca třetinou. Volkswagen, který je v Německu jedním z největších zaměstnavatelů, proto dle deníku Handelsblatt plánuje i snížení mezd o deset procent.
I navzdory těmto informacím je Škoda v plusu. Od ledna do září dodala zákazníkům o 4,5 % více aut než před rokem a její zisky za první tři čtvrtletí vzrostly o více než třetinu. Škodovka v České republice zaměstnává asi 37 tisíc lidí a provozuje tři výrobní závody. „Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu,“ uvedl pro web Hospodářských Novin analytik XTB Tomáš Cverna.
S