Omezení příchutí e-cigaret může vést k návratu k běžným cigaretám
13.03.2023
Evropská komise nedávno spustila veřejnou konzultaci k další možné regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Podle Komory elektronického vapování (KEVAP) se může týkat například omezení příchutí elektronických cigaret nebo povinného označování výrobků, diskutuje se také o zavedení spotřební daně.
Podle průzkumu agentury Ipsos by zhruba pětina uživatelů v případě zdražení přešla zpět ke klasickým cigaretám, třetina by spotřebu omezila. V ČR letos v říjnu začne platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s charakteristickou příchutí, který již platí pro klasické cigarety, nebo tabáku k ručnímu balení. Poslední Národní výzkum užívání tabáku Státního zdravotního ústavu uvádí, že v roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta a zahřívaný tabák sedm procent populace.
Průzkumu Ipsos letos uvedl, že 22 procent uživatelů elektronických cigaret by se v případě zdražení vrátilo ke klasickým cigaretám, 24 procent by začalo používat levnější alternativy a 34 procent by omezilo spotřebu. V případě zákazu příchutí by se podle průzkumu ke klasickým cigaretám vrátilo 16 procent uživatelů. Berdych také upozornil na to, že zdražení nebo zákaz příchutí může vést k tomu, že lidé si budou náplně vytvářet z volně dostupných výrobků. "Neodborné zacházení či nekontrolované výrobky s sebou přitom také přinášejí zdravotní rizika," doplnil.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
České stavebnictví je mezi zeměmi EU až dvacáté
12.07.2019
České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.
Nejvíce, o 48,2 procenta, se zvýšila stavební výroba v Maďarsku. Následovaly Slovinsko s růstem o 23,1 procenta a Litva, kde stavebnictví meziročně stouplo o zhruba pětinu. Nad unijním průměrem bylo 15 zemí. Pokles zaznamenaly tři země unie. V Řecku stavebnictví meziročně kleslo o 18,5 procenta, ve Španělsku o 4,1 procenta a na Slovensku o 0,9 procenta. "Maďaři potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby. V uplynulých 20 letech stavěli dálnice v přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi. Lépe dokážou využít evropské dotace, které u nich intenzivněji než u nás plynou na ekonomicky celkově přínosnější stavební projekty," sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle analytika ČSOB Petra Dufka české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. "První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval," uvedl Dufek.
Německý průmysl v květnu jen stěží rostl
10.07.2019
Růst německého vývozu v květnu o 1,1 procenta překonal očekávání, zotavit se z dubnového propadu o 3,4 procenta se mu ale nepodařilo. Vyplývá to z údajů spolkového statistického úřadu. Prognóze nedostál růst průmyslové produkce o 0,3 procenta. Ekonomové předpovídají zpomalení německého hospodářství ve druhém čtvrtletí. Největší evropskou ekonomiku ochlazují zejména obchodní spory a odchod Británie z Evropské unie.
Vývoj exportu předčil prognózu analytiků v průzkumu agentury Reuters. Ti předpovídali zvýšení 0,5 procenta. Německý dovoz se v květnu snížil o 0,5 procenta po poklesu 0,9 procenta v dubnu; výsledkem bylo zvýšení aktiva obchodní bilance na 18,7 miliardy eur (475,6 miliardy korun) z 16,9 miliardy v předchozím měsíci. Další data z poslední doby o vývoji německého průmyslu, dokládající například pokles strojírenských zakázek nebo snížení aktivity zpracovatelského sektoru, dokreslují neradostný výhled hospodářství. Statistický úřad uvedl, že průmyslová produkce v květnu stoupla o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali 0,4 procenta. V dubnu produkce klesla o 1,9 procenta.
Německo bylo za poslední měsíc třikrát na hraně blackoutu
08.07.2019
Sousední Německo postihl za uplynulý měsíc opakovaně nedostatek elektrického proudu v přenosové soustavě. Operátoři museli celkem třikrát požádat o pomoc sousední země, včetně Česka. Podle tamních expertů problém komplikují spekulativní obchody na energetických trzích. "Exploze cen" se týká hlavně nabídky operativních záloh, což podle odborníků způsobuje v řízení energetické sítě chaos.
"6., 12. a 25. června došlo v německých elektrických sítích k prudkému kolísání," informoval na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Provozovatel přenosové sítě Amprion novinářům potvrdil, že v soustavě bylo významně méně elektřiny, než by bylo potřeba. Výpadek se objevil na trhu s takzvanou operativní zálohou, která má za úkol případné neplánované kolapsy jednotlivých zdrojů okamžitě vyrovnávat. Bez této služby by v případě problémů museli být od proudu odříznuti největší odběratelé, obvykle velké průmyslové závody. Velmi napjatá situace byla podle mluvčího německé sítě zvládnuta jen s pomocí evropských partnerů.
Nouzovou pomoc z Česka potvrdila Aktuálně.cz státní společnost ČEPS, která je správcem české přenosové sítě. "ČEPS ve dnech 12. 6., 25. 6. a 26. 6. poskytovala havarijní výpomoc německé společnosti Tennet ve výši až 400 MW a těmito dodávkami pomáhala udržet v Německu vyrovnanou výkonovou bilanci," uvedla pro Aktuálně.cz Kristýna Foubíková z odboru komunikace společnosti.
Německo bylo za poslední měsíc třikrát na hraně blackoutu
05.07.2019
Sousední Německo postihl za uplynulý měsíc opakovaně nedostatek elektrického proudu v přenosové soustavě. Operátoři museli celkem třikrát požádat o pomoc sousední země, včetně Česka. Podle tamních expertů problém komplikují spekulativní obchody na energetických trzích. "Exploze cen" se týká hlavně nabídky operativních záloh, což podle odborníků způsobuje v řízení energetické sítě chaos.
"6., 12. a 25. června došlo v německých elektrických sítích k prudkému kolísání," informoval na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Provozovatel přenosové sítě Amprion novinářům potvrdil, že v soustavě bylo významně méně elektřiny, než by bylo potřeba. Výpadek se objevil na trhu s takzvanou operativní zálohou, která má za úkol případné neplánované kolapsy jednotlivých zdrojů okamžitě vyrovnávat. Bez této služby by v případě problémů museli být od proudu odříznuti největší odběratelé, obvykle velké průmyslové závody. Velmi napjatá situace byla podle mluvčího německé sítě zvládnuta jen s pomocí evropských partnerů.
Nouzovou pomoc z Česka potvrdila Aktuálně.cz státní společnost ČEPS, která je správcem české přenosové sítě. "ČEPS ve dnech 12. 6., 25. 6. a 26. 6. poskytovala havarijní výpomoc německé společnosti Tennet ve výši až 400 MW a těmito dodávkami pomáhala udržet v Německu vyrovnanou výkonovou bilanci," uvedla pro Aktuálně.cz Kristýna Foubíková z odboru komunikace společnosti.