Omezení příchutí e-cigaret může vést k návratu k běžným cigaretám
13.03.2023
Evropská komise nedávno spustila veřejnou konzultaci k další možné regulaci tabákových a nikotinových výrobků. Podle Komory elektronického vapování (KEVAP) se může týkat například omezení příchutí elektronických cigaret nebo povinného označování výrobků, diskutuje se také o zavedení spotřební daně.
Podle průzkumu agentury Ipsos by zhruba pětina uživatelů v případě zdražení přešla zpět ke klasickým cigaretám, třetina by spotřebu omezila. V ČR letos v říjnu začne platit zákaz prodeje zahřívaného tabáku s charakteristickou příchutí, který již platí pro klasické cigarety, nebo tabáku k ručnímu balení. Poslední Národní výzkum užívání tabáku Státního zdravotního ústavu uvádí, že v roce 2021 užívalo elektronické cigarety 7,4 procenta a zahřívaný tabák sedm procent populace.
Průzkumu Ipsos letos uvedl, že 22 procent uživatelů elektronických cigaret by se v případě zdražení vrátilo ke klasickým cigaretám, 24 procent by začalo používat levnější alternativy a 34 procent by omezilo spotřebu. V případě zákazu příchutí by se podle průzkumu ke klasickým cigaretám vrátilo 16 procent uživatelů. Berdych také upozornil na to, že zdražení nebo zákaz příchutí může vést k tomu, že lidé si budou náplně vytvářet z volně dostupných výrobků. "Neodborné zacházení či nekontrolované výrobky s sebou přitom také přinášejí zdravotní rizika," doplnil.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německá vláda schválila zavedení mýtného pro osobní auta
25.01.2017
Řidiči by měli platit za jízdu na německých dálnicích. Návrh ve středu schválila německá vláda. Sousední země, na čele s Rakouskem, ale kvůli tomu nejspíš podají žalobu. Německé mýto považují za diskriminační vůči svým občanům.
Česko se zúčastní společné koordinační schůzky německých sousedů, která bude ve středu odpoledne v Bruselu. Zatím se ale nerozhodlo, jestli žalobu proti Německu podpoří. Desetidenní dálniční známka by měla v Německu stát od 2,50 do 25 eur, tedy zhruba 70 až 680 korun v závislosti na výši emisí auta. Roční známka bude stát maximálně 130 eur, tedy 3500 korun. Němečtí řidiči ale platbu za dálniční známku dostanou v plné výši zpět díky tomu, že jim stát o stejnou částku sníží silniční daň. Majitelé těch nejekologičtějších aut na opatření dokonce vydělají, protože se jim silniční daň sníží ještě víc. Rakousko proto v Bruselu organizuje schůzku zástupců sousedních zemí Německa a několika dalších států, například Slovenska a Maďarska. Tyto země se nejspíš dohodnou, že si udělají analýzu přijatého německého zákona o zpoplatnění dálnic. Pokud se potvrdí podezření, že je vůči cizincům diskriminační, dají ho k evropskému soudu. Mluvčí rakouského ministerstva dopravy Sophie Lamplová HN potvrdila, že Rakousko v případě diskriminace žalobu určitě podá. Totéž už dřív sdělily i Nizozemsko, Belgie nebo Lucembursko.
zdroj: hnonline.sk
Za peníze z kontokorentů platí Češi skoro nejvyšší úrok v Evropě
23.01.2017
Equa bank spustila tento měsíc kontokorenty se sazbou, o níž inzeruje, že patří mezi nejnižší na trhu. Je to ale v situaci, kdy banky si za tuto možnost jít do minusu účtují jedny z nejvyšších úroků v historii. Za peníze z kontokorentů Češi podle statistiky ČNB platí v průměru úrok 17,63 procenta ročně.
Data Evropské centrální banky ukazují, že domácnosti v Česku za tento typ úvěrů platí skoro nejvíc v Evropě. Podle poslední statistiky ECB ke konci listopadu to bylo víc jen v Lotyšsku a Estonsku. Drahé kontokorenty pro lidi v Česku přetrvávají, i když banky mají přebytek levných peněz z vkladů a sazby na mezibankovním trhu jsou nejníže v historii. Úrok za toto povolené přečerpání účtu se v některých bankách už blíží úrokům na kreditních kartách. U kreditek ale lidé mají bezúročné období až 55 dní, zatímco z kontokorentu musí platit za každý den čerpání. Podle statistiky ČNB, která vývoj sazeb na kontokorentech sleduje od roku 2004, nejnižší průměrná sazba byla právě před sedmnácti lety. Lidé si půjčovali za úrok 13,5 procenta ročně. A to za situace, kdy sazby na mezibankovním trhu byly vyšší než nyní. Například roční mezibankovní sazba je nyní 0,44 procenta, v roce 2004 byla kolem 2,5 procenta.
zdroj: ihned.cz
Škoda loni v Evropě obhájila desátou příčku mezi nejprodávanějšími značkami nových aut
17.01.2017
Zájem o nová osobní auta loni v Evropě rostl třetím rokem v řadě. Podle Asociace evropských výrobců aut (ACEA) se loni v zemích Evropské unie a EFTA (Švýcarsko, Norsko a Island) v roce 2016 zaregistrovalo 15 131 719 nových vozů, tedy o 6,5 % a téměř milion kusů více než v roce 2015.
íce než dvě třetiny aut se zobchodovaly na pěti největších trzích v Německu, Británii, Francii, Itálii a Španělsku. Český trh je s necelými 260 tisíci registracemi dvanáctý největší v Evropě. Vedoucí pozici na trhu obhájil koncern VW, i když jeho podíl klesl z 24,8 na 24,1 %. Meziroční pokles postihl jeho největší značku Volkswagen, která přesto s velkým náskokem obhájila první místo. Na druhou příčku vyskočil s meziročním růstem o třináct procent Renault, který z ní sesadil Ford. Mezi roky 2014 a 2016 si Renault polepšil ze čtvrtého místa o dvě pozice. Druhou a poslední změnou v jinak stabilním rozložení sil jednotlivých značek v Evropě je postup Mercedesu z osmého místa na šesté, když překonal oba své největší rivaly Audi a BMW. Meziročně si polepšil téměř o 14 procent a stal se mezi velkými značkami skokanem roku. Škoda Auto loni slavila historický průnik do první desítky. Letos 10. příčku mezi značkami zopakovala, když rostla o 7,4 % na 663 230 registrovaných vozů. Největšího meziročního nárůstu v roce 2016 dosáhl mezi sledovanými značkami Jaguar (o 71 procent) následovaný Hondou (+21 %) a Jeepem (+19 %). Nejvíce si pohoršilo DS (-13 %), Mitsubishi (-12 %) a Citroën (-1,4 %).
zdroj: ihned.cz
Německá ekonomika loni posílila o 1,9 procenta
13.01.2017
Hrubý domácí produkt Německa v loňském roce stoupl o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad.Údaje rovněž ukázaly, že německé veřejné finance uzavřely loňský rok s přebytkem 18,2 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), což odpovídá 0,6 procenta HDP. V předchozím roce činil přebytek 20,9 miliardy eur.
Hospodářský růst loni zrychlil z 1,7 procenta v roce 2015 a mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na 1,8 procenta. S tímto tempem počítala rovněž říjnová prognóza německé vlády. Pro letošní rok vláda předpověděla zpomalení růstu na 1,4 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. Hospodářský růst v Německu je podle Reuters podporován stoupající soukromou spotřebou a zvýšenými vládními výdaji na uprchlíky. To kompenzuje horší výkon zahraničního obchodu, který je důsledkem slabé poptávky ze strany hlavních obchodních partnerů a rozvíjejících se ekonomik. Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby. V loňském roce soukromá spotřeba stoupla o dvě procenta a její příspěvek k celkovému růstu ekonomiky dosáhl 1,1 procentního bodu. Státní výdaje se zvýšily o 4,2 procenta, jejich příspěvek k růstu HDP tak činil 0,8 procentního bodu.
zdroj: ihned.cz