Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Itálie kritizuje EU kvůli narůstající migraci, vyhlásila nouzový stav
13.04.2023
Italská vláda v úterý vyhlásila nouzový stav kvůli rostoucím počtům migrantů z posledních týdnů, kteří do země plují přes Středozemní moře z Afriky. Potrvá šest měsíců a vláda na opatření s ním spojená vyčlení v první fázi pět milionů eur (asi 120 milionů korun). Informují o tom místní média. Itálie se letos potýká s více než čtyřnásobným přílivem migrantů ve srovnání s loňskem, jen za poslední tři dny doplulo do země přes tři tisíce lidí.
Podle agentury ANSA nouzové opatření mimo jiné usnadní zřizování nových přijímacích středisek pro běžence, ale také umožní posílit struktury zaměřené na repatriaci těch, kteří nemají právo v Itálii zůstat. "Hovoříme o výjimečné situaci, italské ostrovy ten příliv samy nezvládnou," řekl ministr civilní ochrany Nello Musumeci, který byl do loňského října pět let guvernérem Sicílie. Právě ta se potýká s největší migrační vlnou. "Řekněme si to ale jasně, nouzový stav problém nevyřeší, je potřeba plný a zodpovědný přístup Evropské unie," dodal Musumeci.
Rovněž místopředseda vlády a ministr dopravy Matteo Salvini vyzval Brusel, aby Itálii pomohl. "Je nutné, aby se Evropa probudila a zasáhla. Už roky jen mluví, ale nehnula ani prstem," řekl lídr jedné ze dvou krajně pravicových stran italské koaliční vlády Salvini.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?
28.03.2023
Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent.
Jak ale říkají zprávy z vládních kuloárů, je možné, že se zavedená podoba zdanění DPH nejen potravin může brzy změnit. Zbyněk Stanjura, toho času šéf resortu financí totiž řekl ve vysílání ČRo Plus, aniž by prozradil právě ty kurzotvorné informace, že jeho úřad právě nyní vše pečlivě kalkuluje a propočítává. Otázkou ale zůstává, zda se má nebo může DPH na potraviny snížit.
Je jasné, že většině populace by se snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jídlo, pití a já nevím, co ještě dalšího, opozicí Ano a SPD označované jako téměř životadárné položky, které současná vláda podle nich ne a ne zlevnit, líbilo. Jenže právě po vládě levicově populistických hnutí a stran, které přivedly nyní voliči nejoblíbenějšího z vůdců téměř na buben českou státní kasu svou politikou rozhazování peněz z „vrtulníku“, brání téměř jakémukoliv snižování daní.
J
Itálie chce výjimku. Konec spalovacích motorů schválí, jen když zůstanou biopaliva
23.03.2023
Itálie varovala Evropskou komisi (EK), že plán na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 podpoří jen pod podmínkou, že se budou dál smět prodávat auta na biopaliva. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská unie se snaží odblokovat řešení svého záměru na snížení emisí CO2 z automobilů, na poslední chvíli se totiž proti plánu postavilo Německo. Současný plán se nelíbí ani některým dalším zemím včetně České republiky.
Itálie a Německo už společně komisi požádaly, aby povolila prodej nových automobilů se spalovacím motorem po roce 2035, pokud budou jezdit výhradně na uhlíkově neutrální syntetická paliva, někdy označovaná jako e-paliva. To by mohlo podpořit výrobce automobilů a dílů se spalovacím motorem.
Mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, patří i Polsko a Česká republika. Ta přitom zákaz loni sama dojednala, a to za českého předsednictví EU.
Itálie v dopise komisi z tohoto týdne nově uvedla, že výjimka se musí vztahovat i na biopaliva - tedy paliva získaná z biomasy, jako jsou rostliny.
"Itálie by nepřijala příliš omezený výklad komise ohledně 'neutrálních paliv' z hlediska CO2‘, který zahrnuje pouze e-paliva a nikoliv biopaliva," uvedli tři italští ministři v dopise, který má podle Reuters datum 21. března. Mluvčí italského ministerstva dopravy dnes řekl, že Řím na dopis odpověď zatím nedostal.
Brusel teď vyjednává s Německem, aby se pokusil spor vyřešit. Někteří úředníci doufají, že se dohodnou před čtvrtečním summitem lídrů EU. Na návrh komise, že po roce 2035 bude možné prodávat nová osobní auta se spalovacími motory v případě, že budou využívat uhlíkově neutrální paliva, v úterý poukázala agentura Reuters. Podle ní se v něm biopaliva za uhlíkově neutrální paliva nepovažují.
B