Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Podle předpovědi Evropské komise česká ekonomika zrychlí na 2,6 procenta
11.05.2017
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.
Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce. Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta. K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise. Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta. Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta. Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.
zdroj: ihned.cz
Evropa se po volbách ve Francii změní
09.05.2017
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron chce zahájit velkou evropskou ofenzivu. Výrazný pokrok v evropské integraci patří mezi základní body jeho programu. Na rozdíl od své soupeřky Marine Le Penové je Macron jednoznačně proevropský. "Už 10 let mají zastánci Evropy skloněnou hlavu," tvrdí Macron a hodlá to změnit. Česko tak nejspíš brzy postaví před zásadní otázku: jestli se bude chtít na nové vlně integrace podílet, nebo ne.
Naprostým základem je pro Macrona eurozóna. Souhlasí s názory těch ekonomů, kteří tvrdí, že ve stávající podobě je velmi křehká a k řádnému fungování potřebuje reformy. Tedy další dávku integrace. Macron chce například vytvořit společný rozpočet pouze pro země platící eurem nebo funkci společného ministra financí. Současný záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se podle něj měl změnit v plnohodnotný Evropský měnový fond. "Eurozóna neudělala v minulých letech žádný pokrok, protože se bála těch, kteří postávají na balkoně nebo ve vstupní hale," prohlásil Macron během kampaně. Narážel tím hlavně na tradiční odpor Velké Británie k prohlubování integrace, ale mířil i na další skeptické země. Patří k nim i Česko. "Macron před nás staví zásadní otázku, jak se připravit na stále se rozšiřující mezeru mezi eurozónou a zbytkem Evropské unie," říká Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií FSV UK. K tomuto rozdělení se podle něj schyluje už dlouho. Plánované vystoupení Británie z Evropské unie však propast výrazně posílí. Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm z 27 členských zemí EU. Pokud budou státy s eurem jednotné, budou mít podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.
zdroj: ihned.cz
Britové by Evropské unii měli zaplatit až 2,6 bilionu korun
04.05.2017
Britové odmítají, že by museli v rámci brexitu do evropského rozpočtu zaplatit až 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl v televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur. Deník to spočítal na základě dokumentů, které pro jednání o britském vystoupení z EU připravuje Evropská komise. Předseda komise Jean-Claude Juncker dřív mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle Financial Times ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit i svůj podíl na dřív dohodnutých dotacích pro zemědělce. EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní musí Londýn zaplatit jen to, co už dřív slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu vyčerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je to společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři či prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu. Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známa. Londýn má naopak některé pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky. Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila. Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že zadarmo "rozvod" s unií být nemůže. Ona i její ministr financí Philip Hammond připouštěli, že Londýn bude muset své závazky splnit.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU byla nejnižší za 8 let
02.05.2017
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v březnu na osm procent, což je nová nejnižší hodnota od ledna 2009. V únoru činila 8,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na únorové hodnotě 9,5 procenta, nejníže od května 2009.
V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu mužů a žen, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 56 000, v zemích platících eurem o 5000. Z 28 členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti Česko, kde podle Eurostatu dosáhla 3,2 procenta. Druhé bylo Německo se 3,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému březnu se nezaměstnanost snížila ve 23 zemích unie. Ve Francii a Rakousku se nezměnila, naopak v Dánsku, Itálii a Litvě vzrostla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Chorvatsku, Portugalsku, ve Španělsku a v Irsku. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě podle statistického úřadu přestala zaměstnanost v Česku stoupat. V březnu klesla z únorového maxima o desetinu procentního bodu na 73,3 procenta. Naopak nezaměstnanost posunula své minimum na 3,4 procenta. Ubylo nezaměstnaných mužů, kterých je s mírou 2,5 procenta nejméně v historii. Žen bez práce ale přibylo. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, jenž používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
zdroj: ihned.cz